Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 26/2018

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti J. F. (dále jen „žadatel“), ze dne 15. 2. 2018, sp. zn. Zin 26/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a rovněž § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatele částečně o d m í t á tak, že v kopii požadovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu nebudou poskytnuty osobní údaje účastníků řízení a dalších subjektů údajů.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 15. 2. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 26/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„Podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádám o usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 421/2003 ze dne 23. 7. 2003, a to ve znění bez anonymizace názvů rozsudků ESLP.“

K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 101/2000 Sb.), „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“.

Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci žádosti výše uvedeného žadatele o poskytnutí informace sp. zn. Zin 26/2018 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto rozhodnutím současně žadateli nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem tohoto rozhodnutí tak, že žádost o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů účastníků řízení a třetích osob obsažených v textu rozhodnutí 11 Tdo 421/2003 ze dne 23. 7. 2003 v souladu s § 8a Informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadateli pouze anonymizovanou kopii požadovaného rozhodnutí.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou příloh. A to jednak anonymizované kopie usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2003, sp. zn. 11 Tdo 421/2003, a dále jednotlivých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Philis proti Řecku 1197, Portington proti Řecku 1998, Kudla proti Polsku 2000, Santos proti Portugalsku 1999 a Iwanczuk proti Polsku 2001. Informace je tedy poskytována ve formě, jakou má povinný subjekt k dispozici a je součástí obsáhlejšího celku, odkud ji může žadatel bez větší námahy vyselektovat.

Povinný subjekt žadateli na vysvětlenou sděluje, že nemůže poskytnout požadovanou částečně neanonymizovanou verzi předmětného usnesení, neboť je povinen při anonymizaci postupovat dle Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017 ze dne 26. 9. 2017, které v Příloze 1. stanoví, že u fyzické osoby se anonymizují (mimo jiné) osobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, titul). Povinný subjekt tedy nemůže vytvořit částečně anonymizovanou kopii rozhodnutí, která by odporovala Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017 ze dne 26. 9. 2017. Nicméně, vzhledem k tomu, že se žadatel zajímá zejména o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která jsou standardně zveřejňována v neanonymizované verzi v internetové databázi Evropského soudu pro lidská práva, stala se předmětná rozhodnutí v neanonymizované kompletní verzi veřejně dostupnou informací. Proto povinný subjekt žadateli výše uvedená rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva poskytuje. Povinný subjekt poskytuje rozhodnutí v jemu dostupných jazykových verzích, tj. ve francouzštině a v angličtině. Rozhodnutí Santos proti Portugalsku 1999 bylo oficiálně přeloženo do českého jazyka, proto ho povinný subjekt poskytuje také v češtině (a ve francouzštině), naopak rozhodnutí Iwanczuk proti Polsku 2001 má povinný subjekt k dispozici pouze ve francouzštině.

Podle ustanovení § 4a odst. 1 Informačního zákona „Povinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informace ani vytvářet k informaci metadata, pokud by taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena.“

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený vyřizováním žádostí o poskytnutí informace podle Informačního zákona




Přílohy (elektronické):
Anonymizované usnesení sp. zn. 11 Tdo 421/2003
AFFAIRE KUDLA c. POLOGNE.pdf
AFFAIRE PHILIS c. GRECE (N_2).pdf
AFFAIRE PORTINGTON c. GR_CE.pdf
AFFAIRE SANTOS c. PORTUGAL.pdf
CASE OF IWANCZUK v. POLAND.pdf
CASE OF KUDLA v. POLAND.pdf
CASE OF PHILIS v. GREECE (No. 2).pdf
CASE OF PORTINGTON v. GREECE.pdf
CASE OF SANTOS v. PORTUGAL - [Czech Translation] by the Ministry of Justice of the Czech Republic.pdf