Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 2/2017

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Cannabis is The Cure, z.s., (dále také jako „žadatel“), ze dne 7. 1. 2017, sp. zn. Zin 2/2017,
takto:

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona v souladu s § 2 odst. 4 písm. Informačního zákona se žádost Cannabis is The Cure, z.s. v rozsahu celého bodu 1) částečně o d m í t á .
Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 7. 1. 2017 obsáhlou žádost o poskytnutí informace s řadou příloh, kterou eviduje pod sp. zn. Zin 2/2017. Žadatel se v rámci žádosti u povinného subjektu domáhá odpovědi celkem na tři otázky, které s předřazeným úvodem do problematiky formuluje takto:

„Městský soud v Brně po dohodě s Městským státním zastupitelstvím v Brně dne 12 prosince 2016 č.j, 24 Nc 909/2016 -112 ve věci svéprávnosti předsedy Nejvyššího soudu ČR *prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D* a a dne 22.listopadu 2016 (doručeno do datové schránky dne 16.12.2016) č. j, 22 Nc 904/2016 -72 ve věci svéprávnosti nositele ceny Františka Palackého J*UDr. Pavla Rychetského, *předsedy ústavního soudu, rozhodl, *viz příloh*y, že řízení stejně jako MSZ ukončí, zde však nikoliv z důvodu neochoty stíhat důkay doložený organizovaný zločin v justici a kartel s nekurzorovou exekutivou, ale *z důvodu nedodání zdravotní dokumentace a zprávy o duševním zdraví a přesných identifikačních datech potenciálně nezpůsobilých vedoucích.* Lze očekávat, že stejně tak Městský soud a státní zastupitelství v Brně rozhodne ve věci svéprávnosti nejvyššího státního zástupce *JUDr. Pavla Zemana, Ph.D*

*Sdělte vaše stanovisko: *
1) Je tento postup MS a MSZ v Brně v souladu se zákonem, jakým konkrétně? Pokud ano, protože vedoucí soudruzi na MS a KS v Brně v tom kárný postih a půlroční nečinnost nevidí, proč tedy nevydají vedoucí ÚS, NS a NSZ své osobní data a přehled, jak dlouho udrží v paměti, že konopí není prekurzor, nebo že země je kulatá, ne placatá. Jak tomu vedoucí rozumí z hlediska vztahu k Soudnímu dvoru, kde se o prekurzorech nerozhoduje, ale o normách k výrobě přírodních produktů (k léčbě) ano, a notifikovat v naléhavém režimu holandské konopí vyhláškou 221/2013 sb. s výdejem za 2 roky v lékárně za 300 kč/gram je nejen (mylně) nezákonné, natož v taláru nepravdivě tvrdit, že notifikovat netřeba, protože máme razítko.

2) Sdělte, kolik Kč bude stát tato informace
Kolikrát a pod jakým č.j. či sp. zn. vás v příloze uvedené právnické a fyzické osoby asociace Open Royal Academy uvedené ve zmocnění pro veřejnou moc a Sbírku listin u rejstříku jen od Tří králů Jezulátka pravoslavného dne* 6.ledna 2015 požádali o*
a) informace /stanovisko (včetně odvolání či stížnosti)
b) podali stížnost, podnět týkající se nezákonné činnosti, včetně nepř. stížnosti na nepodání kárného podnětu, rozkladu atd.
c) jiný typ podání jako např. návrh na předběžné opatření, předběžnou otázku, návrh na naléhavé řízení, na přijetí opatření, žádost o obnovu či přezkum či stížnost pro porušení zákona
(*Pozn.* k MSp, kde poslední informace k přezkumům, viz odborné společnosti Konopí je lék,z.s. http://ministerstvo-spravedlnosti.blogspot.com/ nebyla pravdivá a dodnes není rozhodnuto o nezákonném porušení rozsudku NS ČR 3 Tz 1/2012 (viz poslední odstavec) soudkyní OS v Prostějově jednající za vydatné podpory SZ a předsedů OS, KS v Brně a VSZ v Olomouci a v rámci dovolání u NS, NSZ a ÚS rovněž, kdy stížnost panu ministrovi byla podána na podatelně MSp dne 7.7.2016 a podala ji nevládní organizace Art Language Factory, z.s. v zastoupení předsedy J. P., MCA, kdy tuto NNO olomoucký krajský rejstříkový soud od 1.7.2016 opakovaně v přeregistračním řízení nutí používat neexistující IČ s koncovkou 003, nikoliv 303, jak bylo v roce 2008 statistickým úřadem přiděleno a mnoho dalších radostí, které uvedené doložili, jinak prý nedojde k přeregistraci, což je konáno s vědomí předsedy KS v Olomouci, že prý jde o právní názor, viz justiční morytáty na http://artlanguagefactory.blogspot.cz/2016/12/krajsky-soud-v-olomouci-k-mezinarodnimu.html)

3) Sdělte, zda ke dni podání vedete (označte) řízení s nějakou fyzickou či právnickou osobou asociace Open Royal Academy, viz příloha. Pozn. Ode dne 24.12.2016 vám poslalo více než 77 Čechů a Slováků 8 otázek ze zákona 106/1999 Sb (viz text na http://respekt-blog.blogspot.com/) ve věci cenzury, šíření poplašných zpráv a podpory zločinu. Prozatím ani jedna instituce řádně neodpověděla a naprostým výsměchem je odpověď Úřadu vlády (adresováno premiérovi, ne úředníkům) nebo České televize s tradiční vatou a dokonce a nepravdou, že před žalobní výzvu neobdrželi, viz výše odkaz.“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona se přitom „Povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“

Povinný subjekt šetřením vyhodnotil, že veškeré informace, kterých se žadatel domáhá v rámci bodu 1) žádosti sp. zn. Zin 2/2017 ze dne 7. 1. 2017, lze jednoznačně označit za dotazy na právní názor, popř. žádosti o právní radu.

Odborná literatura říká doslova (srovnej Furek, A., Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím a předpisy související, Komentář, 2 aktualizované a rozšířené vydání, Linde Praha 2012, str. 145): Ustanovení § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím bylo do Informačního zákona včleněno zákonem č. 61/2006  Sb. V důvodové zprávě k této novele se uvádí: …režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvláště časté jsou v té souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpravování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu…“.

Právní rady, týkající se především úvodní části bodu 1) předmětné žádosti sp. zn. Zin 2/2017, tedy konkrétně odpověď na otázku: „Je tento postup MS a MSZ v Brně v souladu se zákonem, jakým konkrétně?... ,“ jsou oprávněni poskytovat advokáti. Povinný subjekt proto v této části žadatele odkazuje na seznam advokátů, který nalezne na webové stránce České advokátní komory www.cak.cz.

Konečně, komentářová odborná literatura se rovněž přímo vyjadřuje i ke zbývající části bodu 1) žádosti sp. zn. Zin 2/2017, tedy ke snahám žadatelů domoci se prostřednictvím Informačního zákona odůvodňování postupů či zaujatých stanovisek (srovnej Furek, A., Rothanzl,  L., Jírovec. T., : Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, C.H.BECK 2016, str. 78): „Další typovou skupinou žádostí, které lze podřadit pod dotaz na názor, jsou žádosti požadující (do)vysvětlení postupů či stanovisek povinných subjektů. Takové žádosti jsou často podávány jako vyjádření nespokojenosti s jinou aktivitou povinného subjektu, typicky žádost o sdělení, z jakého důvodu povinný subjekt vydal konkrétní rozhodnutí, proč se v rámci určitého materiálu nezabýval též určitým v žádosti uvedeným problémem, z jakého důvodu nebyl určitým způsobem činný, apod. … V rozhodnutí (č. j. 10 As 117/2014) Nejvyšší správní soud připomněl, že žádost o poskytnutí informací není specifickým opravným prostředkem, jehož prostřednictvím by měl účastník řízení brojit proti rozhodnutím či postupům správních orgánů, s nimiž nesouhlasí.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.



Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)

V odpovědi na bod 2) žádosti sp. zn. Zin 2/2017 ze dne 7. 1. 2017 povinný subjekt žadateli nejprve sděluje, že požadované informace v tomto bodě budou poskytnuty bezplatně, bez požadavku na úhradu.

Informace o jednotlivých podáních k Nejvyššímu soudu, která pochází z období od 6. 1. 2015 do 7. 1. 2017 a byla učiněna fyzickými anebo právnickými osobami, jež jsou žadatelem vyjmenovány či zmíněny v přílohách č. 5, 6, 7, 8, 9 a 10 předmětné žádosti, byly zpracovány do tabulky. Ta obsahuje jméno příslušné fyzické nebo právnické osoby a k němu přiřazené údaje o typu podání a rovněž i spisovou značku, pod kterou je takové podání evidováno.

Některé řádky tabulky neobsahují u jména právnické či fyzické osoby žádný údaj, neboť ve stanoveném období tyto osoby neadresovaly k Nejvyššímu soudu žádné podání.

V odpovědi na otázku v bodě 3) žádosti sp. zn. Zin 2/2017 ze dne 7. 1. 2017 povinný subjekt žadateli sděluje, že ke dni podání této předmětné žádosti byla v evidenci Nejvyššího soudu z řízení, obsažených v odpovědi na bod 2), neukončena pouze jediná věc, a to právě tato projednávaná žádost sp. zn. Zin 2/2017.

Pokud žadatel v poznámce zmiňuje několik desítek podání stejného znění, jež povinný subjekt obdržel ve dnech 24. – 28. 12. 2016 a eviduje je pod spisovými značkami Zin 197/2016 až Zin 258/2016, povinný subjekt k tomu sděluje, že podstatnou část těchto celkem 62 podání kladně vyřídil poskytnutím informace do data 6. 1. 2017, mezi žádostmi vyřízenými později nebyla žádná, která by pocházela od fyzických či právnických osob z výše uvedené tabulky.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona