Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 31/2019

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)
Vážený pane V.,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 20. 2. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 31/2019, prostřednictvím které žádáte poskytnout následující informace:

1) průměrné délky řízení ve dnech za rok 2018 v agendách Cdo, ICdo, NSČR, Tdo, Tz

2) míru (podíl) vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí v % z celkového počtu vyřízených věcí v agendách Cdo a Tdo v roce 2018

3) výkaz o pohybu agendy Cdo za rok 2018 (který obsahuje členění počtu vyřízených a nevyřízených věcí do časových řad: do 6 měsíců, 6-12 měsíců, 12-24 měsíců a nad 24 měsíců)

4) opatření předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu č. 1/2015, kterým se upravuje postup při evidenci neskončených věcí starších dvou let, v platném znění“

Tímto Vám povinný subjekt poskytuje následující informace:

K bodu 1 Vaší žádosti Vám v následující tabulce poskytujeme průměrné délky řízení za rok 2018 ve Vámi uvedených agendách.

AgendaPrůměrná délka řízení ve dnech
Cdo192,7
ICdo409,6
NSČR354,1
Tdo49,2
Tz81,6

K bodu 2 Vaší žádosti Vám povinný subjekt sděluje, že míra vrácení k novému projednání v roce 2018 v agendě Tdo činila 12,06 % a v agendě Cdo 15,20 %.

K bodu 3 Vaší žádosti Vám povinný subjekt v příloze poskytuje tabulku obsahující všechny věci napadlé v agendě Cdo v roce 2018 s uvedením data nápadu, všechny věci vyřízené v agendě Cdo za rok 2018 s uvedením data nápadu a data vyřízení, dále tabulku obsahující všechny věci v agendě Cdo vyřízené od 1. 1. 2019 do 22. 2. 2019 a tabulku věcí v agendě Cdo, které byly ke dni 22. 2. 2019 nevyřízené. Porovnáním těchto tabulek získáte tedy přehled mimo jiné o délce řízení ve věcech vyřízených v roce 2018. Bohužel, informační systém Nejvyššího soudu neumožňuje vytvoření seznamu zpětně, tedy již nelze vygenerovat seznam věcí, které byly nevyřízené přesně k datu 31. 12. 2018. Takovou informaci ale můžete z dodaných tabulek vyextrahovat sám jejich vzájemným porovnáním. Na základě takto porovnáním vytříděných dat z jednotlivých poskytnutých tabulek si můžete rovněž vyřízené a nevyřízené věci seřadit do Vámi uvedených časových řad.

Povinný subjekt Vám tak předmětnou informaci v části 3 Vaší žádosti poskytuje jako součást většího celku, což je plně v souladu s § 4a odst. 1, věta třetí informačního zákona: „Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem.“ Ostatně, také odborná komentářová literatura se k této problematice vyjadřuje zcela jednoznačně (srovnej Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. Vydání. Praha. C. H. Beck, 2016, str. 266, bod 18) Komentované ustanovení provádí bod 3. preambule směrnice 2003/98 („Subjekty veřejného sektoru by však neměly být povinny poskytovat výtahy z dokumentů, pokud to představuje nepřiměřené úsilí.“) a čl. 5 odst. 2 Směrnice 2003/98 ve znění směrnice 2013/37 (Odstavec 1 nezakládá povinnost subjektů veřejného sektoru vytvářet nebo upravovat dokumenty nebo poskytovat výtahy z dokumentů, aby splnily požadavky v něm stanovené, pokud by to představovalo nepřiměřené úsilí překračující rámec jednoduché operace.“). Důvodová zpráva k novele č. 61/2006 Sb. (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období PS PČR, 2005) k tomuto ustanovení dále uvádí: „Speciálně je upravena situace, kdy požadovaná informace je součástí většího celku a žadatel požaduje její vynětí. Pokud tato operace nepředstavuje pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, žádosti vyhoví, v opačném případě může povinný subjekt poskytnout v souladu s tímto zákonem celek, v němž je požadovaná informace obsažena.“

K bodu 4 žádosti Vám povinný subjekt v příloze posílá Vámi požadované opatření předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu č. 1/2015.

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

S pozdravem

Mgr. Petr Tomíček,
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona

Přílohy (elektronické):

Zin 31_2019.xlsx
Opatření předsedy OOK Nejvyššího soudu č. 1/2015