Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 40/2017

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti J. H., (dále jen „žadatel“), ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. Zin 40/2017, o poskytnutí informace ve smyslu Informačního zákona,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v části, ve které se žadatel domáhá poskytnutí textu dovolání obžalovaného ve věci sp. zn. 3 Tdo 1507/2016.

O d ů v o d n ě n í:

Žadatel oslovil povinný subjekt prostřednictvím dvou podání během jednoho dne. Obě tato podání (běžné číslo 4697/2017 a běžné číslo 4725/2017) obsahovala žádosti podle Informačního zákona, proto je povinný subjekt sloučil a vyřizuje je společně v rámci řízení sp. zn. Zin 40/2017.

Žadatel se prostřednictvím uvedených žádostí domáhá jednak (anonymizované kopie) rozhodnutí ve věci sp. zn. 3 Tdo 1507/2016 a dále pak (anonymizované kopie) dovolání obžalovaného ve věci sp. zn. 3 Tdo 1507/2016 s dovětkem, že o text dovolání žádá až ve chvíli, kdy bude mít soud doručeno rozhodnutí účastníkům řízení.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Podle § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení.“

Pojem trestního řízení je definován v § 12 odst. 10 věta první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), jako řízení podle trestního řádu a podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Odborná komentářová literatura (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 257) uvádí, že trestní řízení je nejširší pojem, který označuje veškerý proces upravený trestním řádem. Jde o širší pojem, než je trestní stíhání, neboť zahrnuje i úkony, které nelze zahrnout pod trestní stíhání, např. zadržení podezřelé osoby před zahájením trestního stíhání (§ 76 trestního řádu), vykonávací řízení (§ 315 až 362 trestního řádu), řízení o dovolání (§ 265a až 265s trestního řádu), řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 až 276 trestního řádu), řízení o návrhu na povolení obnovy (§ 277 až 286 trestního řádu), řízení o zahlazení odsouzení (§ 363 až 365 trestního řádu). Povinný subjekt dále odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že uvedené ustanovení § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona bude zásadně aplikovatelné ve vztahu k tzv. trestnímu řízení v užším smyslu (tj. trestnímu stíhání konkrétní osoby končícímu právní mocí rozsudku nebo jiného rozhodnutí ve věci samé) s tím, že v souvislosti s informacemi vztahujícími se k dalším fázím trestního řízení (např. k řízení vykonávacímu) bude věcí konkrétního posouzení povinného subjektu v rámci jeho diskreční pravomoci, nakolik by poskytnutím daných informací mohl být zmařen nebo ohrožen účel trestního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 97/2009-119, uveřejněný pod č. 2166/2011 Sb. NSS).

Jak bude žadateli zřejmé z níže poskytnuté informace, tedy anonymizované verze rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 3 Tdo 1507/2017 ze dne 12. 4. 2017, Nejvyšší soud podle § 265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze tímto rozhodnutím přikazuje, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Znamená to, že trestní řízení bude i nadále pokračovat a ani doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017 všem účastníkům řízení neznamená, že byla věc pravomocně skončena. Povinný subjekt proto dospěl k jednoznačnému závěru, že žadatelem požadovaná informace „anonymizovaného textu dovolání“ je ke dni vydání tohoto rozhodnutí informací o probíhajícím trestním řízení a vztahuje se na ni výjimka z povinnosti poskytovat informace, stanovená v § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona.

Účelem trestního řízení je mimo jiné i provedení řádného zákonného procesu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“). Mezi záruky spravedlivého procesu garantovaného čl. 36 Listiny patří mimo jiné i rozhodování nezávislým a nestranným soudem ve smyslu čl. 81 a 82 Ústavy. V rámci udržení vlastní nestrannosti není žádoucí, aby Nejvyšší soud výše uvedené trestní řízení (ostatně jako každou projednávanou věc) jakkoli veřejně komentoval či informoval „třetí strany“ o obsahu spisu, kterým v předmětném řízení disponuje, a to až do úplného ukončení trestního řízení. Výjimkou jsou pouze závěrečná rozhodnutí, vydaná soudy jednotlivých stupňů v průběhu řízení.

V opačném případě by zveřejněním úkonů účastníků z konkrétních řízení vedených u Nejvyššího soudu, v tomto případě tedy poskytnutí textu dovolání, respektive jeho anonymizované kopie, mohlo dojít k případnému zpochybňování nestrannosti justice a zákonného průběhu řízení. V uvedeném případě je tedy zcela jednoznačně veřejný zájem na řádném fungování nezávislé a nestranné justice nadřazen právu jednotlivce na informace.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Povinný subjekt v části žádosti sp. zn. Zin 40/2017 ze dne 13. 4. 2017, o které nebylo rozhodnuto podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona, žadateli v příloze poskytuje anonymizovanou verzi rozhodnutí sp. zn. 3 Tdo 1507/2016 ze dne 12. 4. 2017.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde byla informace poskytnuta, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Příloha (tištěná): Rozhodnutí 3Tdo1507/2016


Rozhodnuti - 3 Tdo 1507_2016