Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 44/2018

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti J. K. (dále jen „žadatel“), ze dne 19. 3. 2018, sp. zn. Zin 44/2018,


takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatele částečně o d m í t á v bodě 1) tak, že v odkazovaném usnesení Nejvyššího soudu nebudou poskytnuty osobní údaje účastníků řízení a třetích osob.

II. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost v rozsahu celého bodu 2) částečně o d m í t á, neboť v této části směřuje ke sdělení názoru povinného subjektu.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 19. 3. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 44/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„Vážený Nejvyšší soude, v médiích byl nyní uveřejněn článek „Exprimátor T. byl zproštěn viny“, rozsudek je pravomocný, ve věci dodatku smlouvy IT zakázky mezi Městem České Budějovice a firmou BitServis… Žádám povinnou osobu: Nejvyšší soud, Burešova 20, 657 37 Brno o poskytnutí těchto informací:

1) Vyneseného zrušujícího rozsudku NS, sdělení spisové značky a data, kterým byl zrušen původní rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8.12.2016, sp. zn. 11 To 90/2016, na základě dovolání státního zástupce…

2) Proč v opakovaném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (viz link na rozsudek 16.3.2018) nebyl respektován právní a závazný názor zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu na základě dovolání státního zástupce?... .“


K výrokům rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

K výroku I.:
Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“.

Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí předmětné žádosti o poskytnutí informace ohledně osobních údajů účastníků řízení a třetích osob v usnesení dle bodu 1) v souladu s § 8a Informačního zákona. Povinný subjekt proto při vydání tohoto rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (výrok I.) sp. zn. Zin 44/2018 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto rozhodnutím současně žadateli nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem I. tak, že žádost o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů obsažených v textu usnesení Nejvyššího soudu v souladu s § 8a Informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a níže poskytuje žadateli odkaz na anonymizovanou verzi požadovaného usnesení.

K výroku II.:
Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Požadovanou informaci v bodě 2) žádosti sp. zn. Zin 44/2018 ze dne 19. 3. 2018 vyhodnotil povinný subjekt jednoznačně jako výzvu žadatele k tomu, aby Nejvyšší soud prostřednictvím řízení probíhajícího dle Informačního zákona sdělil svůj právní názor ke konkrétnímu rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 2018. Odborná literatura k takovým typům žádostí o poskytnutí informací v režimu Informačního zákona doslova uvádí (srovnej Furek, A., Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím a předpisy související, Komentář, 2 aktualizované a rozšířené vydání, Linde Praha 2012, str. 145): Ustanovení § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím bylo do Informačního zákona včleněno zákonem č. 61/2006 Sb. V důvodové zprávě k této novele se uvádí: …režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu kurčité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvláště časté jsou v té souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpravování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu… .“

Nejvyšší soud nemůže z důvodu zachování vlastní objektivity a nestrannosti v režimu řízení podle Informačního zákona komentovat anebo právně analyzovat či hodnotit rozsudky nižších soudů. Je k tomu oprávněn například v rámci řádného řízení o dovolání anebo v případě, kdy zkoumá či porovnává rozhodnutí nižších soudů v zájmu sjednocování judikatury. Působnost Nejvyššího soudu je v tomto ohledu dána § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konečně, komentářová literatura se rovněž vyjadřuje i ke snahám žadatelů domoci se prostřednictvím Informačního zákona odůvodňování postupů či zaujatých stanovisek (srovnej Furek, A., Rothanzl, L., Jírovec. T., : Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, CH.BECK 2016, str.  78): „Další typovou skupinou žádostí, které lze podřadit pod dotaz na názor, jsou žádosti požadující (do)vysvětlení postupů či stanovisek povinných subjektů. Takové žádosti jsou často podávány jako vyjádření nespokojenosti s jinou aktivitou povinného subjektu, typicky žádost o sdělení, z jakého důvodu povinný subjekt vydal konkrétní rozhodnutí, proč se v rámci určitého materiálu nezabýval též určitým v žádosti uvedeným problémem, z jakého důvodu nebyl určitým způsobem činný, apod. … V rozhodnutí (č. j. 10 As 117/2014) Nejvyšší správní soud připomněl, že žádost o poskytnutí informací není specifickým opravným prostředkem, jehož prostřednictvím by měl účastník řízení brojit proti rozhodnutím či postupům správních orgánů, s nimiž nesouhlasí.

Z výše uvedených důvodů vydal povinný subjekt rozhodnutí (výrok II.) o částečném odmítnutí žádosti podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 Informačního zákona v rozsahu celého bodu 2) žádosti sp. zn. Zin 44/2018 ze dne 19. 3. 2018.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace - Odkaz na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 zákona Informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace pod bodem 1) s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou níže uvedeného odkazu.

Podle § 6 odst. 1 Informačního zákona „pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“. Podle § 6 odst. 2 Informačního zákona „pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.“

Povinný subjekt k bodu 1) žádosti žadateli sděluje, že požadované rozhodnutí – usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 334/2017 ze dne 26. 10. 2017, je v anonymizované podobě zveřejněno na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, kde ho může žadatel dohledat zadáním spisové značky do tabulky Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu. Žadatel může rovněž využít níže uvedený odkaz, který přímo zobrazí anonymizované rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 334/2017:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/250EF5F61103256BC125821F004CDBC6?openDocument&Highlight=0,

Pro úplnost povinný subjekt sděluje, že ve výše zmiňované (a odkazované) veřejné databázi zveřejňuje anonymizovaná rozhodnutí obvykle ve lhůtě 60 dnů od data vypravení spisu s rozhodnutím z Nejvyššího soudu k soudu první instance, jež následně seznamuje s výsledkem dovolacího řízení jednotlivé účastníky. V případě, kdy má Nejvyšší soud z prvoinstančního soudu potvrzeno doručení rozhodnutí v dané věci všem účastníkům řízení, zveřejní rozhodnutí v anonymizované podobě na svých webových stránkách obvykle dříve.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde je poskytována informace odkazem, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a Informačního zákona podat do 30 dnů ode dne doručení takto poskytnuté informace stížnost. Stížnost se podává k orgánu prvního stupně povinnému subjektu, který informaci poskytl a který je povinen ji předat nadřízenému orgánu, jimž je podle § 20 odst. 5 Informačního zákona předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený vyřizováním žádostí o poskytnutí informace podle Informačního zákona