Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 45/2017

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti DATOS – data o spravedlnosti, z. s., se sídlem Fleischnerova 20, 635 00 Brno, IČ 05003997 (dále jen „žadatel“), ze dne 22. 4. 2017, sp. zn. Zin 45/2017, o poskytnutí informace ve smyslu Informačního zákona,
takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á tak, že nebudou poskytnuty informace o těch řízeních před senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu, ve kterých nebylo Nejvyššímu soudu doposud potvrzeno doručení rozhodnutí o dovolání všem účastníkům řízení nebo nebyla k dnešnímu dni anonymizovaná verze takového rozhodnutí doposud zveřejněna v databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. Znamená to, že nebudou poskytnuty informace o všech rozhodnutích, která vydaly senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu v době od 6. 2. 2017 do 4. 5. 2017.

II. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á tak, že nebudou poskytnuty informace o těch řízeních před senáty občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, ve kterých nebylo Nejvyššímu soudu doposud potvrzeno doručení rozhodnutí o dovolání všem účastníkům řízení nebo nebyla anonymizovaná verze takového rozhodnutí doposud zveřejněna v databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. Znamená to, že nebudou poskytnuty informace o všech rozhodnutích, která vydaly senáty občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v době od 6. 2. 2017 do 4. 5. 2017.
O d ů v o d n ě n í:

Žadatel podáním ze dne 22. 4. 2017 požádal o poskytnutí informace „jmen advokátů, kteří v období od 1. 1. 2015 doposud (k datu podání této žádosti) zastupovali účastníky v jednotlivých ukončených řízeních o dovoláních zapsaných do rejstříků Tdo, Cdo, Icdo, NSČR, Cdon, Odo nebo Odon, a to ideálně ve formátu spisová značka | datum podání | datum rozhodnutí | způsob vyřízení věci | jméno advokáta.“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

K výroku I.:
Podle § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení.“

Pojem trestního řízení je definován v § 12 odst. 10 věta první zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), jako řízení podle trestního řádu a podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Odborná komentářová literatura (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 257) uvádí, že trestní řízení je nejširší pojem, který označuje veškerý proces upravený trestním řádem. Jde o širší pojem, než je trestní stíhání, neboť zahrnuje i úkony, které nelze zahrnout pod trestní stíhání, např. zadržení podezřelé osoby před zahájením trestního stíhání (§ 76 trestního řádu), vykonávací řízení (§ 315 až 362 trestního řádu), řízení o dovolání (§ 265a až 265s trestního řádu), řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 až 276 trestního řádu), řízení o návrhu na povolení obnovy (§ 277 až 286 trestního řádu), řízení o zahlazení odsouzení (§ 363 až 365 trestního řádu). Povinný subjekt dále odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že uvedené ustanovení § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona bude zásadně aplikovatelné ve vztahu k tzv. trestnímu řízení v užším smyslu (tj. trestnímu stíhání konkrétní osoby končícímu právní mocí rozsudku nebo jiného rozhodnutí ve věci samé) s tím, že v souvislosti s informacemi vztahujícími se k dalším fázím trestního řízení (např. k řízení vykonávacímu) bude věcí konkrétního posouzení povinného subjektu v rámci jeho diskreční pravomoci, nakolik by poskytnutím daných informací mohl být zmařen nebo ohrožen účel trestního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 97/2009-119, uveřejněný pod č. 2166/2011 Sb. NSS).

Povinný subjekt tedy dospěl k závěru, že žadatelem požadované informace z působnosti trestního kolegia Nejvyššího soudu jsou v případě řízení, která skončila rozhodnutím s datem 6. 2. 2017 až 4. 5. 2017, informacemi o probíhajícím trestním řízení a vztahuje se tak na ně výjimka z povinnosti poskytovat informace, stanovená v § 11 odst. 4 písm. a) Informačního zákona. Z tohoto důvodu povinný subjekt rozhodl, že žadateli poskytne pouze informace o těch dovoláních, kde jednotlivé senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu rozhodly v dovolacích řízeních mezi daty 1. 1. 2015 a 5. 2. 2017.

Pro úplnost povinný subjekt dodává, že datum 5. 2. 2017 vypočetl na základě interní instrukce, konkrétně Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017, jež nabylo účinnosti dnem 1. 3. 2017 a stanovuje 60 denní lhůtu pro zveřejnění anonymizovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tato lhůta se počítá zpětně od data tzv. odškrtnutí v civilních a obchodních věcech, v trestních věcech od data vypravení spisu s rozhodnutím k soudu nižší instance a představuje zpravidla dobu maximálně 90 dní od data rozhodnutí senáty obou kolegií.

K výroku II.:
Podle ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Možnost limitace práva na informace, které je garantováno čl. 17 Listiny, je stanovena přímo v odst. 4 tohoto článku. Podle něj lze právo vyhledávat a šířit informace omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Ač v ustanovení čl. 17 odst. 4 Listiny není ochrana nestrannosti soudů výslovně stanovena, lze rozumně usuzovat, že úmyslem racionálního normotvůrce bylo neuvést ochranu autority a nestrannost soudní moci výslovně v čl. 17 odst. 4 Listiny z důvodu přílišné specifičnosti, a tak i jisté nadbytečnosti [tedy z obdobného důvodu, proč zřejmě nebyla autorita a nestrannost soudní moci výslovně uvedena ani v čl. 19 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10)]. Výjimky z informační povinnosti jsou v souladu s uvedeným ustanovením upraveny právě v § 7 až 11 informačního zákona.

Požadované informace, které se vztahují k řízením před jednotlivými senáty občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, jež byla ukončena vydáním rozhodnutí v období od 6. 2. 2017 do 4. 5. 2017, se vztahují k rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu na jeho civilním úseku. Nejvyšší soud u těchto řízení nemá potvrzeno doručení všem účastníkům řízení a rovněž ještě neuplynula šedesátidenní lhůta, daná opatřením předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017, po jejímž uplynutí jsou anonymizovaná rozhodnutí zveřejňována ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz .

Proces doručování soudních rozhodnutí je sice konečnou fází rozhodovací činnosti soudů, ale podle názoru povinného subjektu stále ještě spadá pod režim § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona a povinný subjekt pak takové informace neposkytuje. Současně tím povinný subjekt naplňuje právo na spravedlivý proces, neboť nelze považovat za ústavně konformní, aby se třetí osoby seznamovaly se závěry soudního rozhodnutí dřív, než bude doručeno účastníkům řízení. Výjimkou mohou být případy veřejného vyhlašování soudního rozhodnutí, kdy veřejnost může být přítomna a má tak možnost získat informaci o výsledku soudního řízení současně s účastníky předmětného řízení. Rozhodnutí z civilního úseku Nejvyššího soudu, kterých se žadatel domáhá, a která k dnešnímu dni odmítl povinný subjekt poskytnout (výrok II.), však byla vydána na neveřejném zasedání, neboť dovolací soud v souladu s § 243a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád rozhoduje zpravidla bez jednání.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Povinný subjekt žadateli poskytuje požadované informace k řízením, kde jednotlivé senáty trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vydaly svá rozhodnutí o dovolání ve dnech 1. 1. 2015 až 5. 2. 2017, a to v požadovaném formátu jako přílohu na zaslaném CD pod názvem TabulkaZIN45.xlsx.

V návaznosti na předchozí žádost žadatele sp. zn. Zin 87/2016 povinný subjekt opět zdůrazňuje, že z poskytovaných údajů v požadovaném tvaru „spisová značka / datum podání / datum rozhodnutí / způsob vyřízení věci / jméno advokáta“, nelze vždy jasně usuzovat na „úspěch či neúspěch“ advokáta v daném řízení. I když je ve většině případů jmenovaný advokát v poskytovaném seznamu zástupcem dovolatele, není tomu tak vždy. V řízeních u občanskoprávního a obchodního kolegia, kde v Informačním systému Nejvyššího soudu figurují jména advokátů dalších účastníků dovolacího řízení (a tedy i protistran) vygeneroval počítačový program, sestavený již dříve na základě požadavků ze žádosti sp. zn. 87/2016 a modifikovaný v souvislosti s žádostí sp. zn. Zin 45/2017, stejný způsob vyřízení věcí u všech advokátů, kteří v předmětné věci figurují. A to proto, že každé rozhodnuté dovolací řízení je evidováno v Informačním systému Nejvyššího soudu vždy s jedním vyznačeným typem rozhodnutí (s jediným výsledkem, vztaženým k dovolateli). V trestním řízení může mj. běžně dojít k situaci, že se v dovolacím řízení rozhodlo o zrušení původního rozsudku odvolacího soudu například jen u jednoho z více obviněných, přesto výsledek „zrušeno“ anebo „zrušeno a přikázáno“ bude figurovat u jmen všech advokátů, kteří zastupovali všechny obviněné v daném dovolacím řízení. Bohužel, ani speciálně vytvořený počítačový program nedokáže takové případy u řízení v trestních věcech přesněji vyhodnotit.

Ke sdělení žadatele ze dne 22. 4. 2017, které žadatel sám označil jako „nad rámec žádosti sp. zn. Zin 45/2017“, a kde žadatel avizuje periodické podávání žádosti o obdobné informace a žádá v té souvislosti o osobní schůzku se zainteresovanými osobami, povinný subjekt uvádí, že takovou schůzku uvítá. Současně kvituje formu, jakou žadatel zvolil, tedy sdělení nad rámec žádosti, neboť se domnívá, že „společné schůzky“ nelze plánovat a svolávat v rámci agendy Informačního zákona. Povinný subjekt tedy žadateli navrhuje kontaktovat po datu 15. 5. 2017 elektronicky e:mailem vedoucího odd. styku s veřejností Nejvyššího soudu Mgr. Petra Tomíčka (Petr.Tomicek@nsoud.cz) s konkrétními termíny. V týdnu od 9. 5. 2017 až do 12. 5. 2017 čerpá vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu řádnou dovolenou.

Poučení:
Pokud se způsobem poskytnutí informace (rozsahem, obsahem) žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Příloha (vložené CD): TabulkaZin45.xlsx