Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 53/2016

ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“) rozhodl o žádosti pana T. S., (dále jen „žadatele“), ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. Zin 53/2016, takto:

I. Žádost o poskytnutí soudních rozhodnutí, všech meritorních rozhodnutí ve věci případu L. N., obviněného z trestného činu vraždy, zejména:
1. rozhodnutí krajského soudu, kterým byl uznán vinným;
2. rozhodnutí vrchního soudu, jako soudu odvolacího;
3. rozhodnutí Nejvyššího soudu, který rozhodoval o stížnosti pro porušení zákona;
4. rozhodnutí krajského soudu, který ve věci nyní opakovaně rozhodl.

se v bodech 1, 2, a 3 částečně o d m í t á podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Žadateli budou poskytnuta požadovaná soudní rozhodnutí v bodech 1, 2, 3 jeho žádosti v anonymizované podobě, bez osobních údajů účastníků řízení a svědků. Anonymizovány budou údaje o jejich jménu, příjmení, datu narození a bydlišti.

I. Žádost o poskytnutí soudních rozhodnutí, všech meritorních rozhodnutí ve věci případu L. N., obviněného z trestného činu vraždy, zejména:
1. rozhodnutí krajského soudu, kterým byl uznán vinným;
2. rozhodnutí vrchního soudu, jako soudu odvolacího;
3. rozhodnutí Nejvyššího soudu, který rozhodoval o stížnosti pro porušení zákona;
4. rozhodnutí krajského soudu, který ve věci nyní opakovaně rozhodl.

se v bodě 4. o d m í t á podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 2 odst. 4 Informačního zákona.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 26. 4. 2016 žádost sp. zn. Zin 53/2016, kde se žadatel podle Informačního zákona domáhá poskytnutí výše uvedených rozhodnutí. Ve smyslu § 6 odst. 2 Informačního zákona žádá o přímé poskytnutí informace.

K výroku rozhodnutí I.:

Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování.
Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení. Nejvyšší soud však nemá od subjektů údajů, uvedených v požadovaných rozhodnutích ze žádosti sp. zn. Zin 53/2016, souhlas s předáním jiné osobě a nejsou splněny ani další podmínky § 5 odst. zákona č. 101/2000 Sb.
Úplná znění rozsudků (rozhodnutí) Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 9 T 12/2013-1935 ze dne 9. 1. 2014, sp. zn. 9 T 12/2013-2383 z 21. 5. 2014, Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 15/2014 z 10. 3. 2014, sp. zn. 8 To 51/2014 z 23. 7. 2014 a Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tz 15/2015-55 z 20. 5. 2015 přitom osobní údaje účastníků řízení a svědků obsahují, a to jméno, příjmení, popř. datum narození a bydliště. S ohledem na výše uvedené je ale nemůže povinný subjekt zpracovávat, což jednoznačně poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. Nejvyšší soud tak při vydání tohoto rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 53/2016 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud rozhodl tak, že žádost o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů o účastnících řízení a svědcích, které obsahují rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 9 T 12/2013-1935 ze dne 9. 1. 2014, sp. zn. 9 T 12/2013-2383 z 21  5. 2014, Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 15/2014 z 10. 3. 2014, sp. zn. 8 To 51/2014 z 23. 7. 2014 a také Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tz 15/2015-55 z 20. 5. 2015, v souladu s § 8a ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadateli pouze anonymizované verze jednotlivých rozhodnutí.

K výroku rozhodnutí II.:

Jestliže žadatel ve své žádosti sp. zn. Zin 53/2016 ze dne 26. 4. 2016 požaduje „rozhodnutí krajského soudu, který ve věci nyní opakovaně rozhodl“, pak jde o požadavek na vytvoření nové informace, kterou Nejvyšší soud nedisponuje.

V souladu s § 2 odst. 4 Informačního zákona se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popř. o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy žádost odloží.

Žádost o informace sp. zn. Zin 53/2016 v bodě 4 představuje požadavek vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona, resp. požadavek na poskytnutí informace, která dosud neexistuje (jejíž obsah dosud nebyl zaznamenán na jakémkoli nosiči). Zákonná povinnost k poskytování informací v režimu Informačního dopadá jen na informace, které se vztahují k působnosti povinného subjektu a které povinný subjekt má nebo by měl mít k dispozici. Režim Informačního však nestanoví povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice (viz též důvodová zpráva k zák. č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů).

Přestože Krajský soud v Hradci Králové rozhodl ve věci 9 T 12/2013-367 dne 1. 4. 2016, do dnešního dne (3. 5. 2016) nedošlo k vyhotovení rozsudku s příslušným odůvodněním, naopak byla lhůta k vyhotovení rozsudku na žádost předsedy senátu č. 9 Krajského soudu v Hradci Králové ve smyslu ustanovení § 129 odst. 3 písm. b) věta druhá tr. řádu prodloužena. Z logiky věci vyplývá, že předmětný rozsudek nemohl být ještě ani rozeslán účastníkům řízení, ani Nejvyššímu soudu, kam by měl být zaslán na základě pokynů Vnitřního kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy, § 8 odst. 5 písm. o), v platném znění od 23. 6. 2015.

Podle § 12 Informačního zákona všechna omezení a práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace, včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá.
Znamená to, že až bude Nejvyšší soud informací, požadovanou v bodě 4) žádosti sp. zn. Zin 53/2016 ze dne 26. 4. 2016 disponovat, žadateli ji poskytne. Nejvyšší soud však předesílá, že s ohledem na výše provedenou argumentaci, může žadateli zaslat jen anonymizovanou verzi rozhodnutí. Sám žadatel ale může informaci získat řádově o několik dnů dříve, bude-li kontaktovat přímo Krajský soud v Hradci Králové, konkrétně jeho tiskovou mluvčí, Mgr. Kateřinu Podeszwovou.

Poučení:

Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/20040 Sb., správní řád podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu v Brně.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.


Přílohy:
Rozhodnutí 8Tz15 2015-55.docx
9T12-2013-2383.pdf
9T12-2013-1935.pdf
VS8To51-2014.pdf
VS8To15-2014.pdf

Rozhodnuti-8Tz15_2015-55
9T12-2013-2383
9T12-2013-1935
VS8To51-2014
VS8To15-2014