Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 57/2016

R O Z H O D N U T Í
Vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu, pověřený vyřizováním žádostí o poskytování informací podle § 87 zákona č. 500/200 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informačního zákona“) rozhodl o odvolání E. V. (dále jen „žadatele“) proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016 sp. zn. Zin 57/2016, jímž byla Nejvyšším soudem v postavení povinného subjektu odmítnuta žádost o informace, podaná dne 27. 4. 2016 ve smyslu Informačního zákona, takto:

I. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. Zin 57/2016 se ruší.

II. V souladu s § 4a odst. 2 písm. b) Informačního zákona se požadovaná informace poskytuje.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel 27. 4. 2016 žádost žadatele o poskytnutí informace podle Informačního zákona č. 106/1999 Sb., kterou eviduje pod sp. zn. Zin 57/2016. Konkrétně se žadatel domáhal informace ve formě odpovědi na otázku: „Je oprávněná osoba dle 403/1990 také oprávněnou osobou dle 229/1991 pokud řádně uplatnila nárok na vydání nemovitosti u Pozemkového úřadu a splňuje předmět restituce v zákoně 229/1991 (zemědělská půda) a přechod nemovitostí na stát v zákoně 229/1991 § 6 odst. 1 písm. o) a tento přechod nastal v rozhodném období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, ale není oprávněnou osobou dle taxativního výčtu osob dle 229/1991, ale podle taxativního výčtu dle 403/1990? Jde o souběh nároků oprávněné osoby dle 403/1990 v zákoně 229/1991?“

Dále žadatel doplnil výše uvedenou otázku požadavkem na: „zaslání anonymních rozhodnutí Nejvyššího soudu, pro účel sjednocení judikatury, kde se jedná o případy, jak bylo rozhodnuto ohledně restituce. Jde o přechod oprávněné osoby, podle zákona 403/1990 do zákona 229/1991 a podle ústavních nálezů IV. ÚS 105/94 a III. ÚS 206/98.


Povinný subjekt odmítl informaci poskytnout a dne 10. 5. 2016 proto vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti ve smyslu § 15 odst. 1 Informačního zákona, v souladu s § 2 odst. 4 Informačního zákona. Žadateli bylo přitom odůvodněno, že podle § 2 odst. 4 Informačního zákona se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Žadatel byl rovněž odkázán na pomoc advokáta, s uvedením kontaktu na Českou advokátní komoru. V reakci na požadavek žadatele na „zaslání anonymních rozhodnutí Nejvyššího soudu, pro účel sjednocení judikatury, kde se jedná o případy, jak bylo rozhodnuto ohledně restituce. Jde o přechod oprávněné osoby, podle zákona 403/1990 do zákona 229/1991 a podle ústavních nálezů IV. ÚS 105/94 a III. ÚS 206/98.„ povinný subjekt doporučil žadateli provést vlastní rešerše zveřejněných rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webové stránce povinného subjektu www.nsoud.cz (tabulka Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu – Rozšířený vyhledávací formulář).

Proti rozhodnutí ze dne 10. 5. 2016, kterým povinný subjekt odmítl žádost o poskytnutí informací sp. zn. Zin 57/2016 ze dne 27. 4. 2016, se žadatel dne 12. 5. 2016 odvolal.

V odvolání ze dne 12. 5. 2016 žadatel uvádí, že: „Vzhledem k tomu, že Ústavní nálezy, které jsem v žádosti uvedl, jsou platné již 20 let a od té doby bylo vyřešeno téměř devadesát tisíc restitučních nároků, nemůže se jednat o nové právní názory a informace. Naopak jde o platné nálezy Ústavního soudu, které jsou závazné a podle kterých se v minulosti rozhodovalo. Vzhledem k této situaci předkládám moji žádost znovu, právě v návaznosti na výše uvedené Nálezy.

Prosím o zaslání Vašich anonymních rozhodnutí nebo statistický údaj Vašich rozhodnutí v návaznosti na uvedené nálezy (IV. ÚS 105/94, III. ÚS 206/98) ohledně sjednocení judikatury. V příloze ještě zasílám právní rozbor Ústavního soudu k dané problematice. Ve Vašich rozhodnutích by měla být obsažena následující problematika dle výše uvedených nálezů:

Pokud oprávněná osoba dle 403/1990 uplatnila řádně nárok v zákoně 229/221 a jedná se o zemědělský majetek, byly tyto nemovitosti vydávány dle zákona 403/1990 nebo podle obou zákonů 404/1999, 229/1991).“

V rámci odvolání tedy žadatel zároveň upřesnil svoji původní otázku ze žádosti sp. zn. Zin 57/2016 ze dne 27. 4. 2016.

Povinný subjekt na základě tohoto upřesnění žádosti sp. zn. Zin 57/2016, ke kterému došlo dne 12. 5. 2016, konstatuje, že si smysl původní žádosti pravděpodobně nevyložil správně a mylně původně formulovaný dotaz označil za žádost o právní analýzu, respektive podle § 2 odst. 4 Informačního zákona za dotaz na názor (právní názor), budoucí rozhodnutí a požadavek na vytvoření nové informace.
Z tohoto důvodu povinný subjekt své původní rozhodnutí ve věci sp. zn. Zin 51/2016 ze dne 10. 5. 2016 zrušil a nově informaci v rámci autoremedury, kterou provedl podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), poskytuje. Informace je v souladu s § 4a odst. 2 písm. b) Informačního zákona poskytována tak, že povinný subjekt žadateli zasílá kopie níže konkretizovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu, v nichž se odkazuje na žadatelem uváděná řízení vedená u Ústavního soudu.

Pokud tedy žadatel oslovil povinný subjekt s požadavkem na informaci, jak Nejvyšší soud řešil ve svých rozhodnutích „problematiku oprávněné osoby v restitučních řízeních“ s přihlédnutím k nálezům Ústavního soudu IV. ÚS 105/94 a III. ÚS 206/98 a konkrétně uvedl: „Prosím o zaslání Vašich anonymních rozhodnutí nebo statistický údaj Vašich rozhodnutí v návaznosti na uvedené nálezy (IV. ÚS 105/94, III. ÚS 206/98) ohledně sjednocení judikatury.“, pak mu povinný subjekt zasílá anonymizované verze všech svých dřívějších rozhodnutí, která se v textu na řízení sp. zn. IV. ÚS 105/94 a III. ÚS 206/98 odkazují. Konkrétně jde o věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 2731/2005, 28 Cdo 740/2001, 20 Cdo 263/2001, kde nalezne žadatel odkaz na řízení sp. zn. IV. ÚS 105/94 a sp. zn. 30 Cdo 38/2015, 28 Cdo 865/2006 a 28 Cdo 499/2012, kde se Nejvyšší soud v rozhodnutích odvolává na řízení sp. zn. III: ÚS 206/98.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení
s § 83 odst. 1 správního řádu podat odvolání. Odvolání se podává k povinnému subjektu, který rozhodnutí vydal, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení.




Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.



Přílohy (tištěné):
22 Cdo 2731/2005
28 Cdo 740/2001
20 Cdo 263/2001
30 Cdo 38/2015
28 Cdo 865/2006
28 Cdo 499/2012