Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 58/2018

ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti O. B., (dále jen „žadatel“), ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. Zin 58/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona, se žádost žadatele částečně o d m í t á, a to tak, že žadateli nebude poskytnuto rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4549/2016, neboť Nejvyšší soud nemá aktuálně potvrzeno, že se s ním seznámili všichni účastníci řízení.
Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 18. 4. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 58/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„Vážení,
ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás jako povinný subjekt tímto zdvořile žádám o poskytnutí informace, a to: zaslání anonymizované verze rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 1135/2017 ze dne 28. 2. 2018 a sp. zn. 29 Cdo 4549/2016 ze dne 27. 3. 2018.“

K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Povinný subjekt žádost odmítá v části, kde se jedná o poskytnutí anonymizované verze rozhodnutí ve věci sp. zn. 29 Cdo 4549/2016, u kterého nemá potvrzeno, že byli s výsledkem řízení řádně seznámeni všichni jeho účastníci. Nejvyšší soud takto respektuje ustálenou praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, podle které se konkrétní rozhodnutí soudu poskytují „třetím osobám“ až poté, kdy jsou doručena všem účastníkům řízení.

S ohledem na § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona, který de facto ukládá povinným subjektům ve lhůtě 15 dnů od podání žádosti buď informaci poskytnout anebo vydat rozhodnutí podle § 15 téhož zákona, nemá povinný subjekt aktuálně jinou možnost, než žádost sp. zn. Zin 58/2018 ze dne 18. 4. 2018 částečně odmítnout.

Proces doručování soudních rozhodnutí je sice konečnou fází rozhodovací činnosti soudů, ale podle názoru povinného subjektu stále ještě spadá pod režim § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona a povinný subjekt pak takové informace neposkytuje. Současně tím povinný subjekt naplňuje právo na spravedlivý proces, neboť nelze považovat za ústavně konformní, aby se třetí osoby seznamovaly se závěry soudního rozhodnutí dříve, než bude doručeno účastníkům řízení. Výjimkou mohou být případy veřejného vyhlašování soudního rozhodnutí, kdy veřejnost může být přítomna a má tak možnost získat informaci o výsledku soudního řízení současně s účastníky předmětného řízení. Rozhodnutí, kterého se žadatel mj. domáhá, a které k dnešnímu dni odmítl povinný subjekt poskytnout, však bylo vydáno na neveřejném zasedání, neboť dovolací soud v souladu s § 243a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád rozhoduje zpravidla bez jednání.

Den, kdy je konkrétní rozhodnutí doručeno účastníkům řízení, Nejvyšší soud nemůže ovlivnit, neboť není doručujícím orgánem. Tímto je soud prvního stupně, který v každé dané věci rozhodoval v samotném úvodu řízení. Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf.

Citované znění § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:
„ (2) Není-li stanoveno jinak, nebo nevyplývá-li něco jiného z procesního předpisu, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu o opravném prostředku končí, doručuje procesní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, popř. jemuž byl vrácen spis.
(3) Způsob doručení určí v referátu předseda senátu, soudce, který vyřizuje věc, případně asistent soudce; přitom zvolí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudu a osob či orgánů, jimž se doručuje.“

Povinný subjekt je si zároveň vědom své povinnosti, která vyplývá z § 12 informačního zákona, tedy že „Právo odepřít informaci tvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.“ S každou další nově podanou žádostí, která by směřovala k poskytnutí téže informace, je tedy povinen přezkoumat, zda důvody k odmítnutí poskytnout informaci již nepominuly.

Nejvyšší soud souběžně s výše uváděnou praxí v seznamování jednotlivých účastníků řízení s výsledky své rozhodovací činnosti zveřejňuje veškerá vydávaná rozhodnutí z jednotlivých dovolacích řízení na webových stránkách www.nsoud.cz. Jde o zveřejňování anonymizovaných verzí rozhodnutí, zpravidla ve lhůtě 60 dnů od data, kdy příslušný senát definitivně vypravil kompletní spis spolu s odůvodněným rozhodnutím k prvoinstančnímu soudu a věc tzv. „odškrtl“.
V mimořádných případech lze zveřejnit anonymizované rozhodnutí na uvedeném místě na internetu dříve, a to za podmínky, že toto již bylo doručeno všem účastníkům řízení a pokyn k dřívějšímu zveřejnění anonymizované kopie rozhodnutí vydal předseda příslušného senátu. Takový postup je přitom plně v souladu s opatřením předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017, platným od 1. 10. 2017, respektive, uvedené opatření předsedy Nejvyššího soudu takový postup umožňuje. Nejvyšší soud k němu přistupuje obvykle v případě, kdy je o urychlené zaslání anonymizované verze rozhodnutí požádáno právě v rámci žádosti dle informačního zákona anebo u mediálně (veřejností) sledovaných případů.

Povinný subjekt s odkazem na výše uvedené žadateli sděluje, že věc sp. zn. 29 Cdo 4549/2016 byla odškrtnuta v databázi Nejvyššího soudu dne 4. 4. 2018, kdy bylo předmětné rozhodnutí spolu se spisem vypraveno ke Krajskému soudu v Brně, který je doručuje účastníkům řízení. Nejvyšší soud je v kontaktu se jmenovaným soudem první instance proto, aby co nejdříve od tohoto soudu získal potvrzení (kopie doručenek) o řádném doručení rozhodnutí všem účastníkům řízení. I když doručenky neobdrží do data 4. 6. 2018, bude moci přesto anonymizovanou kopii rozhodnutí nejpozději následující den zveřejnit – a to právě s ohledem na výše uvedenou 60denní lhůtu od data odškrtnutí v databázi soudu, kterou určuje Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017. Proto nejpozději dne 5. 6. 2018 žadatel k požadované informaci získá přístup prostřednictvím webových stránek Nejvyššího soudu.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst.  1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou elektronické přílohy, kterou je anonymizovaná kopie usnesení č. j. 27 Cdo 1135/2017-69 ze dne 28. 2. 2018.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

V Brně dne 3. 5. 2018


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha (elektronická): Rozhodnuti - 27 Cdo 1135_2017.doc


Rozhodnuti - 27 Cdo 1135_2017