Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 58/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti M. P., nar. XY, bytem XY (dále jen „žadatelka“), ze dne 8. 4. 2019, sp. zn. Zin 58/2019,



takto:


Podle § 15 odst. 1 v souladu § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 58/2019 částečně odmítá, a to v rozsahu požadavku na poskytnutí počtu dovolání a sdělení spisových značek v souvislosti s řízeními o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové informace.



Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 8. 4. 2019 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 58/2019, ve které žadatelka požaduje sdělení následujících informací:




„Kolik dovolání bylo podáno Nejvyššímu soudu v období od 30. 9. 2016 do 29. 9. 2017 a kolik v období od 30. 9. 2017 do 29. 9. 2018 v souvislosti s

- řízením o omezení svéprávnosti;


- řízením o zásahu do integrity, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče;

- řízením o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu.

Rovněž žádám o poskytnutí všech spisových značek řízení o dovolání ve výše uvedených typech řízení za požadovaná období.“



K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Povinný subjekt konstatuje, že účelem této výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č.j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací (zde rešerše) s odkazem na informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout (tedy vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti).

Nejvyšší soud nevede speciální statistiky, respektive seznam konkrétního typu rozhodnutí, vymezeného žadatelkou v úzce specifikované oblasti rozhodovací činnosti „řízení o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu“. Nemá bohužel ani možnosti, jak požadované informace získat jednoduše ze své databáze například zadáním příslušného hesla. Informační systém Nejvyššího soudu ISNS (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde především o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Zadání parametrů pro jakékoli další sledovaní, z kterého by měl ISNS generovat nové statistiky, je technicky (respektive programátorsky) velice náročným procesem. Nejedná se v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak jde o vysoce specializovanou činnost, představující i jakousi „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela nové funkcionality systému ISNS naprogramovat, což lze na straně povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí.

Nepřiměřené úsilí spojené s vytvářením nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona by musel povinný subjekt vynaložit také v případě, že by měl informace vyhledávat, následně třídit a analyzovat tzv. ručně některý z pracovníků soudu. Na vytvoření požadované nové informace by musel pracovat specialista, nejlépe se specializací na vymezenou oblast civilního práva. V daném případě by tedy nešlo o prosté vyhledávání informací, avšak přímo analytickou práci s judikaturou.

Jelikož z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatelka vyspecifikovala v poslední části své žádosti, kdy požadovala sdělit informace „v souvislosti s řízením o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu.“ a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 58/2019 ze dne 8. 4. 2019 povinný subjekt ve specifikované části vyhodnotil jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost částečně odmítl.

Nejvyšší soud jakožto povinný subjekt musí podle § 20 odst. 4 písm. a) informačního zákona rovněž postupovat v souladu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy dbát o to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt již opakovaně (resp. vždy) v obdobných případech žádostí o rešerše v databázi rozhodnutí, které směřovaly k požadavku na vytvoření nové informace, vydal rozhodnutí o odmítnutí nebo částečném odmítnutí žádosti, nebyl ani v tomto případě důvod se od takové praxe vyřizování žádostí podle informačního zákona odchýlit.

Ve snaze přispět žadatelce alespoň radou, upozorňuje povinný subjekt na možnost vyhledávání všech anonymizovaných rozhodnutí na civilním i trestním úseku Nejvyššího soudu v období přibližně od druhého pololetí roku 2001 podle klíčových slov ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Žadatelka si tak požadovanou rešerši může provést sama, a to např. zadáním příslušných klíčových slov. Rovněž lze žadatelce doporučit omezení vyhledávání zadáním čísla senátu (prvního čísla u spisové značky každé věci), kdy věci rodinného práva do 1. 7. 2018 rozhodoval senát č. 21, od tohoto data pak věci rodinného práva rozhoduje senát č. 24.

 

Poučení:

 

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje v příloze, a to formou tabulek obsahujících:

· seznam napadnutých dovolání Nejvyššímu soudu ve specializaci SVÉPRÁVNOST – tedy ve věcech, kde bylo rozhodováno o dovolání ve věcech dle § 2 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v žadatelkou vymezeném období,

· seznam napadnutých dovolání Nejvyššímu soudu ve specializaci DETENCE – tedy ve věcech, kde bylo rozhodováno o dovolání ve věcech dle § 2 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v žadatelkou vymezeném období,

· dále informaci, že ve specializaci INTEGRITA – tedy ve věcech, kde bylo Nejvyšším soudem rozhodováno o dovolání ve věcech podle § 2 písm. c) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v žadatelkou vymezeném období nebylo podáno žádné dovolání.

Z poskytnutých tabulek rovněž plyne, že v období od 30. 9. 2016 do 29. 9. 2017 napadlo Nejvyššímu soudu 52 věcí ve specializaci svéprávnost, 9 věcí ve specializaci detence a 0 věcí ve specializaci integrita. V období od 30. 9. 2017 do 29. 9. 2018 napadlo Nejvyššímu soudu 54 věcí ve specializaci svéprávnost, 2 věci ve specializaci detence a 0 věcí ve specializaci integrita.

 

Poučení:

 

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

V Brně dne 18. 4. 2019

 


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona
 
Přílohy:
Tabulky obsahující seznam sp. zn. ve specializaci svéprávnost, integrita a detence