Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 59/2016

(Pozn. Nejvyššího soudu: Přestože byla žadatelka vyzvána ve věci žádosti vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. Zin 59/2016, k doplnění chybějících povinných údajů, byla pro žadatelku postačující odpověď ze dne 4. května 2016, která byla součástí této výzvy.)
Výzva k doplnění žádosti o poskytnutí informace ve smyslu § 14 odst. 5 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů


Vážená paní,

Nejvyšší soud obdržel dne 28. 4. 2016 Vaši žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“) kterou eviduje pod sp. zn. Zin 59/2016.

Podle § 14 odst. 2 IZ musí být ze žádosti zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo, adresu sídla a dresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla.

Vaše žádost ze dne 27. 4. 2016 však obsahuje pouze Vaše jméno a příjmení. Není z ní rovněž zřejmé, zda se odpovědi domáháte ve smyslu IZ anebo Vám postačí odpovědět v „méně formálním režimu“. Povinný subjekt potřebuje mít všechny výše uvedené údaje k dispozici k tomu, aby mohl v rámci IZ vydat řádné rozhodnutí.

Proto Vás Nejvyšší soud tímto podle § 14 odst. 5 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. vyzývá k doplnění žádosti o chybějící povinné údaje.

Doplnění žádosti je možno provést stejnou formou, kterou zákon o svobodném přístupu k informacím stanoví pro podání žádosti.

Pokud Vám postačí odpověď v méně formálním režimu, tedy není nutno odpovídat přímo ve smyslu IZ, pak uvádím:
Okresní a krajské soudy nezveřejňují veškerá svá rozhodnutí na webových stránkách. Na webových stránkách www.justice.cz /spravuje je Ministerstvo spravedlnosti/ je však možné v sekci „Judikatura“ vybraná rozhodnutí krajských a vrchních soudů (ne okresních) přece jen dohledat. Jednotlivé soudy samy navrhují, která svá rozhodnutí do této databáze zařadí. Odkaz na databázi, spolu s podrobnějšími informacemi k jejímu obsahu, naleznete zde:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_vks.nsf/popis_obsahu

Odpověď na otázku, zda je možné domáhat se textu jednotlivých rozhodnutí přímo u soudů, které je vydaly, Vám nemohu jednoznačně poskytnout. Nelze se vyjadřovat za jednotlivé (jiné) soudy. Navíc je problematika žádostí o poskytnutí informací ve smyslu IZ bližší Nejvyššímu správnímu soudu, než-li Nejvyššímu soudu. Vyřizování žádostí v rámci IZ patří do oblasti správního soudnictví.

Z praxe na Nejvyšším soudu Vás musím upozornit na to, že se rozhodnutí poskytují výhradně v anonymizované podobě (bez osobních údajů účastníků a svědků řízení) a teprve až poté, co je vypracováno řádné odůvodnění rozhodnutí a prokazatelně je také doručeno všem účastníkům řízení.

Nejvyšší soud poskytovaná rozhodnutí svých senátů odmítá dále komentovat (vysvětlovat) nad rámec řádného odůvodnění v něm obsaženého, neboť v takovém případě je možné se odvolat na § 2 odst. 4 IZ, že „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“

Za náklady spojené s anonymizací příslušného rozhodnutí, jeho vyhledáváním, kopírováním, apod., může povinný subjekt podle § 17 odst. 1 IZ požadovat od žadatele úhradu. Každý povinný subjekt by měl mít na svých webových stránkách odkaz na sazebník, podle kterého úhradu vyčísluje.

V případě, že Vám forma i obsah shora poskytnutých informací postačí, není třeba již (v rámci výzvy) požadované údaje doplňovat. Nejvyšší soud poté (viz Poučení níže) Vaši žádost po uplynutí 30 denní lhůty odloží.


Poučení: Pokud žádost nedoplníte do 30 dnů ode dne doručení této výzvy, povinný subjekt ji v souladu s § 14 odst. 5 písm. a) odloží.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.