Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 61/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“) rozhodl o žádosti Mgr  J. Z. (dále jen „žadatel“), ze dne 2. 5. 2016 o poskytnutí výroku rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Cdo 1425/2014
takto:

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost žadatele o poskytnutí výroku rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1425/2014 odmítá.
Odůvodnění:

Povinné subjekty ve smyslu § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“ Předmětem žádosti sp. zn. Zin 61/2016 byl přitom požadavek na: „…poskytnutí výroku, tedy nikoli celého rozsudku s odůvodněním, rozhodnutí Nejvyššího soudu: rozsudek sp. zn. 22 Cdo 1425/2014 ze dne 26. 4. 2016…

Žádost, evidovaná pod sp. zn. Zin 61/2016, tedy zcela jasně směřuje k poskytnutí informace, kterou podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona povinné subjekty neposkytují.

I v případě, že by se žadatel domáhal prostřednictvím Informačního zákona poskytnutí celého rozhodnutí (rozsudku) Nejvyššího soudu ve věci 22 Cdo 1425/2014, jehož součástí je požadovaný výrok, nebylo by možné mu je v současné době zaslat, neboť Nejvyšší soud respektuje svoji praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, danou platnými zákony a přepisy.

Podle § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, „Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni….“ Z tohoto ustanovení vyplývá praxe, že také o rozhodnutí ve věci projednávané Nejvyšším soudem v rámci dovolání, informuje Nejvyšší soud jednotlivé účastníky prostřednictvím prvoinstančního soudu.

Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, (k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem
http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf ):

„ (2) Není-li stanoveno jinak, nebo nevyplývá-li něco jiného z procesního předpisu, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu o opravném prostředku končí, doručuje procesní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, popř. jemuž byl vrácen spis.
(3) Způsob doručení určí v referátu předseda senátu, soudce, který vyřizuje věc, případně asistent soudce; přitom zvolí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudu a osob či orgánů, jimž se doručuje.“

Z výše uvedených důvodů povinný subjekt žadateli doporučuje, aby řádně vyčkal doručení celého rozhodnutí ve věci 22 Cdo 1425/2014, obsahujícího rovněž požadovaný výrok, prostřednictvím soudu prvého stupně, v tomto případě Okresního soudu v Olomouci.

Nad rámec výše uvedeného sdělení povinný subjekt informuje žadatele o tom, že rozhodnutí v předmětné věci, a také spisový materiál, bude v řádech hodin, maximálně několika dnů, vypraven z Nejvyššího soudu ke zmíněnému Okresnímu soudu v Olomouci. Žadatel jako účastník řízení s velkou pravděpodobností obdrží požadovanou informaci již v následujícím kalendářním týdnu (tedy ve 20tém kalendářním týdnu roku 2016).

Ve své žádosti ze dne 2. 5. 2016 žadatel rovněž v samotném závěru uvedl, že: „Nebude-li možné mé výše uvedené žádosti vyhovět, pak stejnou žádost zároveň uplatňuji v rovině obecného práva na informace o soudním řízení, jehož jsem účastníkem (v předmětné věci jsem jedním z odvolatelů). Byť se nejedná o úkon spojený s dovoláním, jsem osobou s právnickým vzděláním ve smyslu § 241 odst. 2 o. s. ř.)

Povinný subjekt k tomuto dovětku, který je součástí žádosti sp. zn. Zin 61/2016, dodává, že mu Informační zákon nedává možnost, jak žádost, vyřizovanou v rámci agendy podle Informačního zákona, zároveň převést pod jinou agendu. Obecně by žadateli doporučil sepsat v podobném smyslu žádost novou a adresovat ji přímo předsedovi senátu č. 22 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a to, že podle předpokladu povinného subjektu bude žadateli požadovaná informace již v nejbližších dnech sdělena řádně prvoinstančním soudem, nebude pravděpodobně nutné takovou novou žádost podávat.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu podat odvolání. Odvolání se podává k povinnému subjektu, který rozhodnutí vydal, do 15 dnů ode dne doručení.



Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.