Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 62/2019

Vážená paní,
 

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 3. 5. 2019 Vaši žádost sp. zn. Zin 62/2019 v následujícím znění:

„Podle ust. § 39 odst. 2 a 3 trestního řádu pro účely ustanovení obhájce soud vede abecedně uspořádaný pořadník advokátů, kteří souhlasí s výkonem obhajoby jako ustanovení obhájci u tohoto soudu a mají v jeho obvodu, popřípadě sídle, své sídlo. Advokáti vedení v pořadníku jsou ustanovováni jako obhájci jednotlivým obviněným postupně tak, jak za sebou následují jejich příjmení v pořadníku.

1. Kolikrát nejčastěji byl v roce 2018 povinným subjektem ustanoven ten který advokát (jde mi o počet ustanovení toho kterého jednoho advokáta za rok, když se dotazuji na počet ustanovení advokáta v trestních věcech).

2. Kolikrát nejčastěji byl v roce 2018 povinným subjektem ustanoven ten který advokát v jakýchkoliv jiných nežli trestních věcech?

3. Zda pro účely ustanovení zástupce z řad advokátů v jiných než trestních věcech povinný subjekt vychází ze stejného pořadníku jako v trestních věcech a pokud ne, pak z čeho?

4. Zda pro účely ustanovení musejí advokáti o zápis do pořadníku (pořadníků) žádat a pokud ne, jak často povinný subjekt pořadník (pořadníky) aktualizuje?

Pokud jde o otázky uvedené pod č. 1 a 2, nedotazuji se na jména jednotlivých advokátů, dožaduji se toliko odpovědi konkrétním počtem (např. jedenkrát, desetkrát či stokrát).“

K položeným otázkám Vám Nejvyšší soud jako povinný subjekt uvádí následující:

1. V roce 2018 podle zpracované statistiky z informačního systému Nejvyššího soudu (dále jen „ISNS“) byli jednotliví advokáti ustanoveni v trestních věcech maximálně 1x.


2. V roce 2018 podle dat z ISNS nebyl ustanoven v jiných než trestních věcech žádný advokát.
3. Pro účely ustanovení zástupce z řad advokátů v jiných než trestních věcech povinný subjekt nevychází ze stejného pořadníku, ten slouží pouze pro účely ustanovování obhájců v trestních věcech (viz dále). Pokud Nejvyšší soud (občanskoprávní a obchodní kolegium) právního zástupce ustanovuje, pak se postupuje tak, že ustanoví právního zástupce, který je nejblíže trvalému bydlišti účastníka řízení.
4. Na trestním kolegiu Nejvyššího soudu je pečlivě veden pořadník advokátů v aplikaci ISNS, a to pouze pro účely ustanovování obhájců v trestních věcech. Pro účely ustanovování obhájce v trestních věcech se advokát zapisuje do pořadníku pouze na základě jeho písemné žádosti doručené na podatelnu Nejvyššího soudu. Doručená žádost advokáta je předložena předsedovi trestního kolegia a zaevidována do příslušného spisu sekretariátu předsedy trestního kolegia. Uvedený advokát je poté na pokyn předsedy trestního kolegia vložen do pořadníku ustanovovaných obhájců v aplikaci ISNS, který je sestaven v abecedním pořadí. Pořadník je průběžně aktualizován a jsou v něm současně evidovány všechny změny předložené jak Českou advokátní komorou, tak i případné žádosti konkrétního advokáta na jeho vyškrtnutí z pořadníku.
 
Poučení:

 

Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Pro správné určení počátku výše uvedené lhůty Vás povinný subjekt zároveň žádá, abyste přijetí této elektronické odpovědi (poskytnutí informace) obratem zpětně potvrdila do e-mailu odesílatele.

 

S pozdravem

 

Mgr. Petr Tomíček


vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona