Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 65/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „povinný subjekt“ a „Informační zákon“) rozhodl o žádosti D. P. (dále také „žadatel“), doručené povinnému subjektu 9. 5. 2016 a evidované pod sp. zn. Zin 65/2016,
takto:

I. Žádost žadatele ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. Zin 65/2016, se částečně odmítá, a to v celém rozsahu bodu 2, podle § 15 odst. 1 Informačního zákona, ve spojení s § 3 odst. 3 Informačního zákona a § 4a odst. 2 písm. f) Informačního zákona.
II. V bodě 1 žádosti ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. Zin 65/2016, odkazuje povinný subjekt žadatele ve smyslu § 6 odst. 1 Informačního zákona na zveřejněnou informaci.
Odůvodnění:

Žadatel se v rámci žádosti sp. zn. Zin 65/2016 domáhá:
1) v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. Vás žádám o poskytnutí Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, kterou Nejvyšší soud vydává na základě § 24 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., konkrétně o obsah (myšleno vlastní text sbírky, tj. jednotlivých právních vět a částí odůvodnění, nikoliv obsah ve smyslu pouhého seznamu judikátů) všech čísel sbírky vydaných/vytvořených v roce 2016 (tj. od 1. 1. 2016 do okamžiku doručení této žádosti). Informaci žádám poskytnout ve formátu .pdf a zaslat na adresu.
2) Dále v souladu s § 4a odst. 2 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb. žádám o poskytnutí informace o obsahu (myšleno vlastním textu sbírky, tj. jednotlivých právních větách a částí odůvodnění, nikoliv obsah ve smyslu pouhého seznamu judikátů) Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dálkovým přístupem (nebo jejím pravidelným zasíláním na adresu) k informaci, která se v průběhu času opakovaně vytváří, tj. ke každému nově vytvořenému číslu Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

K bodu 2 žádosti: Informační zákon v § 4a odst. 2 písm. f) uvádí „Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem.“

Odborná komentářová literatura přitom uvádí (srovnej Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T : Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. Vydání. Praha. C. H. Beck, 2016, str. 288, bod 39) Primárně se dají setrvale poskytovat informace, které se v čase obnovují (pravidelně či nepravidelně). Tedy informace, které se aktualizují, což odpovídá zákonnému vymezení, které hovoří o informacích, které se v průběhu času mění, obnovují a doplňují. Do této skupiny budou patřit zpravidla informace databázového typu (např. různé inventární soupisy majetku povinného subjektu, tabulky příjemců dotací, statistické údaje všeho druhu apod.). Druhou skupinou jsou informace, které se slovy komentovaného ustanovení opakovaně vytváří. Tedy ty informace, které vznikají opakovaně v určitých časových intervalech (příkladem z prostředí Informačního zákona může být výroční zpráva ve smyslu § 18). Jde ovšem vždy o informace s jasně danou vnitřní strukturou. Nelze do těchto skupin informací zařazovat automaticky každý druh informace, který opakovaně vzniká. Např. zápisy ze zasedání zastupitelstva vznikají též opakovaně (jsou tedy opakovaně vytvářeny) a jedná se druhově o jednu informaci, avšak zásadní rozdíl oproti informacím, na něž dopadá komentované ustanovení, je v tom, že obsah každého zápisu bude co do povahy informací jiný (výroční zpráva ve smyslu § 18 má zákonem danou strukturu a mění se de facto jen číselně vyjádřené počty, zápis ze zasedání zastupitelstva též musí ve smyslu § 95 odst. 2 Zákona 128/2000 Sb., zákona o obcích, obsahovat určité údaje, ale např. pořad jednání a průběh zasedání nemá zdaleka charakter statistického údaje, ale může se diametrálně lišit v každém zápisu).

Povinný subjekt je toho názoru, že právě vydávání Sbírky soudních rozhodnutí snese srovnání s příkladem opakovaně vydávaných zápisů z jednání zastupitelstva, na které upozorňuje výše citovaný komentář, neboť „obsah každého zápisu bude co do povahy informací jiný.“ Totéž platí i pro obsah každého vydání Sbírky soudních rozhodnutí, u níž se nejedná o stejnou strukturu, v rámci které se mění pouze předem daná (statistická) data, jak je tomu dáno v protikladu u příkladu výroční zprávy, definované podle § 18 Informačního zákona.

Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Ostatně i odborná komentářová literatura se k této problematice vyjadřuje zcela jednoznačně (srovnej Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T : Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. Vydání. Praha. C. H. Beck, 2016, str. 289, bod 40) V případě, že požadavek bude směřovat na poskytování určité informace pro futuro, aniž by byly splněny pojmové znaky informace ve smyslu komentovaného ustanovení, bude se jednat o požadavek mimo režim zákona a bude na místě žádost odmítnout podle § 15 odst. 1 s odůvodněním, že požadavek je v rozporu s § 3 odst. 3 a § 4a odst. 2 písm. f). Může nastat i situace, kdy žadatel požádá o zaslání např. zápisu z jednání rady a současně vysloví požadavek na opakující zasílání dalších zápisů. V takovém případě povinný subjekt v souladu se žádostí poskytne existující zápis a ve zbytku vydá rozhodnutí o částečné odmítnutí žádosti. V uvedených případech se tedy bude postupovat stejným způsobem jako před novelou Informačního zákona provedenou zákonem č. 222/2015 Sb.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt žádost žadatele ze dne 9. 5. 2016 podle § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl, a to v celém rozsahu bodu 2, právě s odkazem na § 3 odst. 3 Informačního zákona ve spojení s § 4a odst. 2 písm. f) Informačního zákona.


K bodu 1 žádosti: Podle § 6 odst. 1 Informačního zákona „pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“.

Obsah Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, tj. jednotlivé judikáty včetně právních vět a části odůvodnění (tedy vše, čeho se v bodě 1 žádosti sp. zn. Zin 66/2016 žadatel domáhá), je možné najít na internetových stránkách Nejvyššího soudu. Povinný subjekt tak v souladu s § 6 odst. 1 Informačního zákona odkazuje na příslušný hypertextový odkaz:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/WebSpreadSearch

K tomuto odkazu ještě povinný subjekt dodává nápovědu: Jde o rozšířený vyhledávač rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, který současně umožňuje vyhledat veškerá soudní rozhodnutí obsažená v konkrétní papírové Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. V nabídce „Hesla“ je pak nutno označit „civilní“ nebo „trestní“, a níže v nabídce „Soud“ označit odpovídající kolegium, tedy „Občanskoprávní a obchodní kolegium“ nebo „Trestní kolegium“. Ve spodní části vyhledávače označené jako „Sbírka“ je nutno vyplnit údaje - ročník a číslo sešitu a poté vyhledávač vygeneruje všechna rozhodnutí (včetně právních vět a částí odůvodnění), která příslušná Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek obsahuje.
K datu podání žádosti sp. zn. Zin 65/2016, tedy ke dni 9. 5. 2016, byly vydány sešity Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek číslo 1 a 2, což si může žadatel ověřit na domovské stránce webu Nejvyššího soudu www.nsoud.cz.


Poučení: Proti výroku I. tohoto rozhodnutí lze podle ustanovení § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu podat odvolání. Odvolání se podává k povinnému subjektu, který rozhodnutí vydal, do 15 dnů ode dne doručení.

Proti výroku II. tohoto rozhodnutí lze podle § 16a odst. 1 písm. a) Informačního zákona podat stížnost. Stížnost se podle § 16a odst. 3 písm. a) Informačního zákona podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne doručení sdělení podle § 6 téhož zákona.



Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.