Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 66/2018

ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti I. F. (dále jen „žadatelka“), ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. Zin 66/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatelky částečně o d m í t á tak, že v kopii požadovaného rozhodnutí nebudou poskytnuty osobní údaje třetích osob.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 2. 5. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 66/2018, kterou žadatelka formulovala takto:

„Vážení,
dovoluji si tímto požádat o poskytnutí rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky vydaného v řízení sp. zn. 28 Cdo 5223/2017. Předmětné rozhodnutí jsem bohužel v databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu nedohledala. Předmětné rozhodnutí, prosím, zašlete na e-mail f…@sklegal.cz.“


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“.

Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí výše uvedené žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a informačního zákona. Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci předmětné žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 66/2018 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto svým rozhodnutím současně žadatelce nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace. Pro úplnost povinný subjekt dodává, že údaje o právnických osobách anonymizaci nepodléhají, neboť zákon č. 101/2000 Sb. se na údaje o právnických osobách nevztahuje.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem tohoto rozhodnutí tak, že žádost žadatelky o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů třetích osob obsažených v textu rozhodnutí č. j. 28 Cdo 5223/2017-337 v souladu s § 8a informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadatelce pouze anonymizovanou kopii požadovaného rozhodnutí.

Dále povinný subjekt žadatelce sděluje a vysvětluje, že toto rozhodnutí ve věci žádosti sp. zn. Zin 66/2018 je rozhodnutím vydaným v souladu se správním řádem. Pro doručení takového rozhodnutí proto povinný subjekt zvolil datovou schránku namísto žadatelkou navrhované emailové korespondence.

Pro úplnost povinný subjekt žadatelce blíže osvětluje lhůtu, ve které zveřejňuje veškerá vydávaná rozhodnutí z jednotlivých dovolacích řízení na webových svých stránkách www.nsoud.cz. Jde o zveřejňování anonymizovaných kopií rozhodnutí, zpravidla ve lhůtě 60 dnů od data, kdy příslušný senát definitivně vypravil kompletní spis spolu s odůvodněným rozhodnutím zpět k prvoinstančnímu soudu a věc tzv. „odškrtl“. V mimořádných případech lze zveřejnit anonymizované rozhodnutí na uvedeném místě na internetu dříve, a to za podmínky, že toto již bylo (zpravidla prvoinstančním soudem) doručeno všem účastníkům řízení a pokyn k dřívějšímu zveřejnění anonymizované kopie rozhodnutí vydal předseda příslušného senátu. Takový postup je přitom plně v souladu s opatřením předsedy Nejvyššího soudu č. 2/2017, platným od 1. 10. 2017, respektive, uvedené opatření předsedy Nejvyššího soudu takový postup umožňuje. Nejvyšší soud k němu přistupuje obvykle v případě, kdy je o urychlené zaslání anonymizované kopie rozhodnutí požádáno právě v rámci žádosti dle informačního zákona anebo u mediálně (veřejností) sledovaných případů.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možno podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou přílohy – usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2018, č. j. 28 Cdo 5223/2017-337.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

V Brně dne 14. 5. 2018


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha (elektronická): Rozhodnuti - 28 Cdo 5223_2017.pdf


Rozhodnuti - 28 Cdo 5223_2017