Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 68/2018

Sdělení o  částečném odložení žádosti o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)
Vážená paní,

Nejvyšší soud obdržel dne 3. 5. 2018 Vaši žádost o poskytnutí informace podle informačního zákona, kterou eviduje pod sp. zn. Zin 68/2018. Konkrétně se domáháte „zaslání rozhodnutí pod sp. zn. 20 Cdo 5613/2017 včetně doložky právní moci

Podle § 2 odst. 1 informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Působnost Nejvyššího soudu je popsána v § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že „(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.“

Nejvyšší soud není – až na výjimky – doručujícím orgánem svých rozhodnutí, tím je soud prvního stupně, který v každé dané věci rozhodoval v samotném úvodu řízení. Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf.

Citované znění § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:
„ (2) Není-li stanoveno jinak, nebo nevyplývá-li něco jiného z procesního předpisu, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu o opravném prostředku končí, doručuje procesní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, popř. jemuž byl vrácen spis.
(3) Způsob doručení určí v referátu předseda senátu, soudce, který vyřizuje věc, případně asistent soudce; přitom zvolí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudu a osob či orgánů, jimž se doručuje.“

Přímo doložkou právní moci se pak zabývá § 112 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:
„(1) Právní moc na originál písemného vyhotovení rozhodnutí, která soud sám doručuje v občanském soudním řízení, vyznačí soudce nebo asistent soudce s uvedením dne, kdy právní moc nastala a připojí svůj čitelný podpis.
(2) Na žádost toho, komu byl stejnopis rozhodnutí doručen, připojí vedoucí kanceláře nebo jí pověřený zaměstnanec doložku právní moci otiskem razítka na přední straně předloženého stejnopisu rozhodnutí zpravidla v levém horním rohu.
(3) U rozhodnutí soudu, která soud sám nedoručuje, vyznačuje doložku právní moci vždy soud prvního stupně.“

Vzhledem k tomu, že v předmětné věci nedoručoval účastníkům řízení rozhodnutí Nejvyšší soud, nýbrž soud prvního stupně (zde Okresní soud v Berouně), není Nejvyšší soud orgánem vyznačujícím doložku právní moci (jak plyne z výše uvedeného), a proto dle § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona Vaši žádost o poskytnutí informací částečně o d k l á d á ohledně požadavku doložky právní moci na poskytnutém rozhodnutí. Opatření rozhodnutí pod sp. zn. 20 Cdo 5613/2017 doložkou právní moci nebylo v tomto případě v působnosti Nejvyššího soudu.

S ohledem na výše uvedené Vám doporučuji se s Vaší žádostí ohledně informace k doložce právní moci obrátit na Okresní soud v Berouně.


Poskytnutí informace - odkaz na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 informačního zákona

Podle § 6 odst. 1 informačního zákona „pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“.

Požadované rozhodnutí je volně dostupné v databázi anonymizovaných Rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, které se nachází na webových stránkách www.nsoud.cz. Rozhodnutí se zobrazí po zadání spisové značky do webového formuláře.

Konkrétně Vámi požadované rozhodnutí naleznete přímo pod tímto odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/673AE81973C79D59C125827B001AF848?openDocument&Highlight=0,

Pro úplnost povinný subjekt sděluje, že ve výše zmiňované (a odkazované) veřejné databázi zveřejňuje anonymizovaná rozhodnutí obvykle ve lhůtě 60 dnů od data vypravení spisu s rozhodnutím z Nejvyššího soudu k soudu první instance, jež následně seznamuje s výsledkem dovolacího řízení jednotlivé účastníky. V případě, kdy má Nejvyšší soud z prvoinstančního soudu potvrzeno doručení rozhodnutí v dané věci všem účastníkům řízení, zveřejní rozhodnutí v anonymizované podobě na svých webových stránkách obvykle dříve.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona