Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 72/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti T. R., nar. XY, adresa XY (dále jen „žadatel“), ze dne 18. 5. 2019 a následně i 19. 5. 2019, sp. zn. Zin 72/2019,

takto:


I. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 72/2019 částečně odmítá v části podání č. 5537/2019 ze dne 18. 5. 2019, kde žadatel požaduje poskytnutí seznamu věcí v rámci agendy Nd jeden měsíc po nápadu věci 29 Nd 217/2019, a to v časovém rozsahu od 1. 6. 2019 do 16. 6. 2019, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (nové) informace.
 
II. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 72/2019 částečně odmítá v části podání č. 5537/2019 a podání č. 5542/2019 ze dne 18. 5. 2019, kde žadatel požaduje poskytnutí informací – data a času přidělení předmětných věcí zákonnému soudci, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (nové) informace.
 
III. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost žadatele částečně odmítá v podání č. 5543/2019, kde se domáhá poskytnutí rozhodnutí sp. zn. 29 NSCR 171/2018.


Odůvodnění:

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 18. 5. 2019 čtyři podání žadatele a následně také dne 19. 5. 2019 další podání. Vzhledem k tomu, že byla tato podání doručena v krátké době (bezprostředně) po sobě a zároveň i vzhledem k povaze žádostí, kdy se ve všech podáních žadatel domáhá obdobných informací k procesu přidělení jím specifikovaných věcí jednotlivým senátům (soudcům), sdělení přidělovaných spisových značek a taktéž poskytnutí konkrétního rozhodnutí Nejvyššího soudu, byla tato podání spojena do jediného řízení pod spisovou značku Zin 72/2019.

Podání byla v elektronické podatelně povinného subjektu zaevidována pod následujícími čísly: 5537/2019, 5540/2019, 5542/2019, 5543/2019 a 5557/2019, v tomto znění:

 

1) Podání č. 5537/2019:


„Žádost o informace ze dne 18. 5. 2019, dle zák. č.106/1999 Sb., lustrace osoby v ISAS či ISVKS (IS soudu) všechna řízení osoby T. R., nar. XY. Proveďte výpis všech věcí za měsíc předcházející a za měsíc následující vždy před a po každém nápadu věci na soud (datum a čas přidělení) a přidělení věci zákonnému soudci v souladu s rozvrhem práce soudu, týkajícím se osoby T. R., nar. XY, ke sp. zn.: 29 Nd 217/2019, pro zpětný řádný přezkum řádně obsazeného senátu, tedy senátu v souladu s rozvrhem práce soudu a v souladu s přidělováním postupným tzv. kolečkem či prostřednictvím algoritmu přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci.

Jako příklad uvádím: „věc osoby T. R., nar. XY napadla soudu dne 1. 1. 2018 (přidělena zákonnému soudci dle rozvrhu práce soudu dne: datum a čas přidělení), tedy věci napadlé 1xměsíc před tím, jsou v rozsahu od 1. 12. 2017 až 1. 1. 2018 a věci napadlé 1x měsíc po tom jsou v rozsahu od 1. 1. 2018 do 1. 2. 2018“.“

 

2) Podání č. 5540/2019:


„Žádost o informace č. 4 ze dne 18. 5. 2019, dle zák. č. 106/1999 Sb., lustrace osoby v ISAS či ISVKS (IS soudu) všechna řízení osoby T. R., nar. XY. Proveďte výpis všech věcí za měsíc předcházející a za měsíc následující vždy před a po každém nápadu věci na soud (datum a čas přidělení) a přidělení věci zákonnému soudci v souladu s rozvrhem práce soudu, týkajícím se osoby T. R., nar. XY, ke sp. zn.: 0 P 35/2012, pro zpětný řádný přezkum řádně obsazeného senátu, tedy senátu v souladu s rozvrhem práce soudu a v souladu s přidělováním postupným tzv. kolečkem či prostřednictvím algoritmu přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci.

Jako příklad uvádím: „věc osoby T. R., nar. XY napadla soudu dne 1. 1. 2018 (přidělena zákonnému soudci dle rozvrhu práce soudu dne: datum a čas přidělení), tedy věci napadlé 1xměsíc před tím, jsou v rozsahu od 1. 12. 2017 až 1. 1. 2018 a věci napadlé 1x měsíc po tom jsou v rozsahu od 1. 1. 2018 do 1. 2. 2018“.“

 

3) Podání č. 5542/2019:


„Žádost o informace č. 6 ze dne 18. 5. 2019, dle zák. č. 106/1999 Sb., lustrace osoby v ISAS či ISVKS (IS soudu) všechna řízení osoby T. R., nar. XY. Proveďte výpis všech věcí za měsíc předcházející a za měsíc následující vždy před a po každém nápadu věci na soud (datum a čas přidělení) a přidělení věci zákonnému soudci v souladu s rozvrhem práce soudu, týkajícím se osoby T. R., nar. XY, ke sp. zn.: 29 NSCR 171/2018, pro zpětný řádný přezkum řádně obsazeného senátu, tedy senátu v souladu s rozvrhem práce soudu a v souladu s přidělováním postupným tzv. kolečkem či prostřednictvím algoritmu přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci.

Jako příklad uvádím: „věc osoby T. R., nar. XY napadla soudu dne 1. 1. 2018 (přidělena zákonnému soudci dle rozvrhu práce soudu dne: datum a čas přidělení), tedy věci napadlé 1xměsíc před tím, jsou v rozsahu od 1. 12. 2017 až 1. 1. 2018 a věci napadlé 1x měsíc po tom jsou v rozsahu od 1. 1. 2018 do 1. 2. 2018“.“

 

4) Podání č. 5543/2019:


„Žádám o zaslání rozhodnutí ze dne 9. 5. 2019 ve věci pod sp. zn.: 29 NSCR 171/2018.“

 

5) Podání č. 5557/2019:


„Žádám o sdělení 3x sp. zn., vyřizovatele věci a složení 3x senátů Nejvyššího soudu, kterým byly věci přiděleny, jako zákonnému senátu, resp. zákonnému soudci, popř. vydané rozhodnutí a to k podanému dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2017 a ze dne 4. 12. 2017 pod sp. zn.:1 VSPH 2030/2017, 1 VSPH 2031/2017 a 2 VSPH 1632/2017, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 6. 12. 2017. K lepší identifikaci podání přikládám hypertextový odkaz níže:

https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=32975899 , podání zaslané prostřednictvím datové schránky advokáta Pavla Bergera dne 6. 12. 2017.“

 


K výroku I. rozhodnutí:
 

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.


Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Podle § 3 odst. 3 informačního zákona „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě, nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Věc sp. zn. 29 Nd 217/2019 napadla Nejvyššímu soudu dne 16. 5. 2019, proto nelze žadateli poskytnout věci napadlé na Nejvyšší soud jeden měsíc po 16. 5. 2019, a to z prostého důvodu, že se tento požadavek vztahuje do budoucna. V poskytovaném souboru (příloze) je tak přehled věcí napadených v rámci agendy „Nd“ od 16. 4. 2019 do 31. 5. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace.

Při posouzení žádosti je třeba jednoznačně dospět k závěru, že povinnost poskytovat informace míří do minulosti, tj. vůči skutečnostem, které již nastaly a trvají (nebo podle názoru žadatele nastat měly či mohly).“ (viz JELÍNKOVÁ, J., TUHÁČEK, M.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 284 s., str. 24). Dále též i následující komentářový závěr (viz FUREK, A., ROTHANZL, L., JIROVEC, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 62 – 63): „Ve všech těchto případech tedy nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu /…/, avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje, resp. neexistuje v žadatelem poptávaném stavu, a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření /…/. Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 směřuje do budoucnosti a z tohoto hlediska se tak dostává mimo režim SvInf, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).

V časovém úseku od 1. 6. 2015 až 16. 6. 2019 tak bylo nutné žádost částečně odmítnout podle § 2 odst. 4 informačního zákona z důvodu neexistence žadatelem požadovaných informací.

 

K výroku II. rozhodnutí:


 

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.


Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Nejvyšší soud neeviduje datum a čas přidělení jednotlivých věcí konkrétnímu senátnímu oddělení občanskoprávního a obchodního kolegia a následně také konkrétním soudcům, kteří tvoří tříčlenný senát, jenž ve věci (zpravidla) rozhoduje. Uvedený proces se řídí rozvrhem práce, což bylo ostatně právě témuž žadateli sděleno a podrobně popsáno v odpovědi již dříve, a to v rámci řízení sp. zn. Zin 160/2018. Pro správné přidělení věci v souladu s rozvrhem práce je samozřejmě rozhodující, aby podatelna zaznamenala datum a také čas nápadu věci na Nejvyšší soud (datum a čas doručení na podatelnu), žádný právní předpis přitom nestanoví Nejvyššímu soudu povinnost, aby byl přesně evidován také čas administrativního úkonu, kterým je přidělení věci konkrétnímu senátnímu oddělení civilního kolegia Nejvyššího soudu a jeho soudcům. Proto také Informační systém Nejvyššího soudu ISNS (dále jen „ISNS“) tyto údaje neeviduje. ISNS sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu, a to podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Vzhledem k výše uvedenému se tedy žadatel domáhá poskytnutí informace, kterou Nejvyšší soud nedisponuje, a ani žádný právní předpis mu neukládá požadovanou informací disponovat.

Povinný subjekt proto žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 72/2019 ze dne 18. 5. 2019 a 19. 5. 2019 i v těchto uvedených konkrétních pasážích částečně vyhodnotil jako požadavek na poskytnutí neexistující informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost ve výše specifikované části částečně odmítl.

 

K výroku III. rozhodnutí:

 

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.


Povinné subjekty ve smyslu § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Předmětem jedné z dalších částí žádosti sp. zn. Zin 72/2019 je požadavek na poskytnutí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSCR 171/2018 ze dne 9. 5. 2019. Žádost tedy směřuje k poskytnutí informace, kterou podle § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona povinné subjekty neposkytují do té doby, dokud není rozhodnutí řádně doručeno všem účastníkům řízení. Na tom nic nemění ani fakt, že sám žadatel je přímo jedním z těchto účastníků.

Nejvyšší soud respektuje svoji praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, danou platnými zákony a přepisy. Podle § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, „Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.“ Z tohoto ustanovení vyplývá praxe, že také o rozhodnutí ve věci projednávané Nejvyšším soudem v rámci dovolání informuje Nejvyšší soud jednotlivé účastníky prostřednictvím prvoinstančního soudu.

Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 150 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, (k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem

http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/9829C1DAFFDFEA58C12583EC00404D4F/$file/Kancel%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20a%20spisov%C3%BD%20%C5%99%C3%A1d.pdf

Proces doručování soudních rozhodnutí je sice konečnou fází rozhodovací činnosti soudů, ale podle názoru povinného subjektu stále ještě spadá pod režim § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona a povinný subjekt pak takové informace až do potvrzení o doručení rozhodnutí neposkytuje. Současně tím povinný subjekt naplňuje právo na spravedlivý proces, neboť nelze považovat za ústavně konformní, aby se kdokoli seznamoval se závěry soudního rozhodnutí dříve, než všichni účastníci řízení. V případě zasílání rozhodnutí jednotlivým účastníkům by tato rozhodnutí měla být zasílána všem ve stejný okamžik.

Z výše uvedených důvodů povinný subjekt žadateli doporučuje, abyste řádně vyčkal doručení rozhodnutí ve věci sp. zn. 29 NSCR 171/2018 prostřednictvím soudu prvého stupně, v tomto případě Městského soudu v Praze. Nad rámec výše uvedeného sdělení povinný subjekt informuje žadatele o tom, že předmětná věc byla z Nejvyššího soudu k prvoinstančnímu soudu vypravena dne 23. 5. 2019. Žadatel tak jako účastník řízení může očekávat doručení rozhodnutí jeho právnímu zástupci, JUDr. Oldřichu Řehákovi, Ph.D., již v řádu dní či maximálně jednoho či dvou týdnů (podle nezávazného odhadu povinného subjektu). Den, kdy je konkrétní rozhodnutí doručeno účastníkům řízení, Nejvyšší soud nemůže ovlivnit, neboť není doručujícím orgánem.

Nejvyšší soud jakožto povinný subjekt musí podle § 20 odst. 4 písm. a) informačního zákona rovněž postupovat v souladu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy dbát o to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt již opakovaně (resp. vždy) v obdobných případech žádostí o „expresní“ či „alternativní“ doručování rozhodnutí účastníkům konkrétních soudních řízení vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebyl ani v tomto případě důvod se od takové praxe vyřizování žádostí podle informačního zákona odchýlit.

Na uvedeném postupu je tak podle povinného subjektu nutné setrvat i nadále, a to zvláště z důvodu, že právní řád pojí s (ne)doručením soudních rozhodnutí účastníkům řízení významné právní důsledky. Žadatelé by se tak mohli snažit obcházet zákon a snažit se domoci soudního rozhodnutí cestou informačního zákona, aniž by se zároveň vystavovali důsledkům, které právní řád pojí s doručením písemností.

Jak již bylo výše zmíněno, z důvodu zajištění spravedlivého soudního procesu povinný subjekt poskytuje rozhodnutí pouze v případě, že tato byla řádně doručena všem účastníkům řízení. Při vážení v kolizi stojících základních práv tak povinný subjekt upřednostňuje právo na spravedlivý proces účastníků před (aktuálním) právem na informace. Dá se přitom očekávat, že právo na informace bude v souladu s § 12 informačního zákona v blízké budoucnosti vždy naplněno: „Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.“

Z důvodu zachování jednotné praxe a předvídatelnosti rozhodování povinného subjektu, ale i z důvodu ochrany spravedlivého procesu účastníků řízení, tak povinnému subjektu nezbylo, než žádost v této části odmítnout podle § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona.

Nejvyšší soud souběžně s výše uváděnou praxí v seznamování jednotlivých účastníků řízení s výsledky rozhodovací činnosti zveřejňuje veškerá vydávaná rozhodnutí na svých webových stránkách www.nsoud.cz . Jedná se o zveřejňování anonymizovaných verzí rozhodnutí, obvykle ve lhůtě 60 dnů od data, kdy příslušný senát definitivně vypravil kompletní spis s odůvodněným rozhodnutím k prvoinstančnímu soudu a věc tzv. „odškrtl“. V mimořádných případech lze zveřejnit anonymizované rozhodnutí na uvedeném místě dříve, a to za podmínky, že již bylo doručeno všem účastníkům řízení a pokyn k dřívějšímu zveřejnění anonymizované kopie rozhodnutí vydal předseda příslušného senátu. Nejvyšší soud tímto způsobem postupuje obvykle v případě, kdy je o urychlené zaslání anonymizované verze rozhodnutí požádáno právě v rámci žádosti podle informačního zákona anebo u mediálně (veřejností) sledovaných případů.

 

Poučení:

 

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

 

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odmítnutí rozhodl výše uvedenými výroky, poskytuje formou následujícího sdělení a příloh.


V tabulce v příloze „Výpis věcí pro osobu“ jsou uvedena veškerá řízení vedená pro osobu žadatele, a to jak v rozhodovací agendě, kde rozhodují jednotlivé senáty trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia, jimž jsou věci přidělovány na základě rozvrhu práce a jeho pravidel, tak další rejstříky S, Sm, Zin, Ncn nebo Ntn, kde pravidla pro přidělování věcí do nich jsou jednoznačná. Vždy je zde určena osoba, která za každý z těchto rejstříků osobně zodpovídá – taková osoba je pak přesně definována v Organizačním řádu soudu, Jednacím řádu soudu a Kancelářském řádu. Proto tyto spisové značky údaj o senátu neobsahují, resp. nahrazuje je číslice „0“. – Zmiňované „organizační dokumenty“ jsou veřejnosti volně dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz .

Povinný subjekt žadateli k bodům 1) a 2), tj. k podání č. 5537/2019 a č. 5540/2019, poskytuje tabulku „Výpis nápadu věcí Nd“, která obsahuje soupis všech věcí vedených v rámci agendy Nd v rámci požadovaného časového úseku - jeden měsíc před a půl měsíce po napadení věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Nd 217/2019 (u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 35/2012). Věc 29 Nd 217/2019 napadla Nejvyššímu soudu 16. 5. 2019, v poskytovaném souboru je tak přehled věcí napadených v rámci agendy Nd od 16. 4. 2019 do 31. 5. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace.

Povinný subjekt žadateli k bodu 3) žádosti, tj. k podání č. 5542/2019, poskytuje tabulku „Výpis nápadu věcí NSCR“, která obsahuje soupis všech věcí vedených v rámci agendy NSCR (může být též nazývána „NSČR“) v rámci požadovaného časového úseku - jeden měsíc před a jeden měsíc po napadení věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 NSCR 171/2018. Věc 29 NSCR 171/2018 napadla Nejvyššímu soudu 28. 11. 2018, v poskytovaném souboru je tak přehled věcí napadených v rámci agendy NSCR od 28. 10. 2018 do 28. 12. 2018.

Dále je třeba zmínit, že žadatel ve svých žádostech několikrát použil neexistující sp. zn. 29 NSCR 171/2019. Povinný subjekt toto však jednoznačně vyhodnotil jako opakovaný „překlep“ a usoudil, že ve skutečnost se žadateli jedná o informace v řízení sp. zn. 29 NSCR 171/2018, kde je rovněž účastníkem řízení.

K bodu 5), tedy k podání č. 5557/2019, v němž žadatel žádá o „sdělení 3x sp. zn., vyřizovatele věci a složení 3x senátů Nejvyššího soudu, kterým byly věci přiděleny, jako zákonnému senátu, resp. zákonnému soudci, popř. vydané rozhodnutí a to k podanému dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2017 a ze dne 4. 12. 2017 pod sp. zn.: 1 VSPH 2030/2017, 1 VSPH 2031/2017 a 2 VSPH 1632/2017, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 6. 12. 2017. K lepší identifikaci podání přikládám hypertextový odkaz níže: https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=32975899 , podání zaslané prostřednictvím datové schránky advokáta Pavla Bergera dne 6. 12. 2017.“

Provedenou lustrací v ISNS povinný subjekt zjistil, že k žadatelem uváděným třem spisovým značkám Vrchního soudu v Praze neeviduje žádné dovolací řízení. V odpovědi na otázku žadatele mu tedy povinný subjekt sděluje, že jelikož k uvedeným spisovým značkám neeviduje žádné dovolání, nemůže ani sdělit (neexistující) spisové značky řízení a následně ani „vyřizovatele“ věci u Nejvyššího soudu. Zároveň povinný subjekt sděluje, že tuto část žádosti nevyhodnotil tak, že k ní bylo nutno vydat rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti (nabízelo se podle § 2 odst. 4 informačního zákona jako požadavek na neexistující informaci), ale protože de facto poskytuje žadateli informaci (viz dále), a to jednak formou textu i doprovodných příloh, činí tak v této části žádosti prostým sdělením.

Povinný subjekt považuje za nezbytné žadatele navíc upozornit na skutečnost, že jím odkazované podání bylo dne 6. 12. 2017 doručeno Městskému soudu v Praze a nikoli Nejvyššímu soudu, jak tvrdí žadatel ve svém podání.

V rámci šetření provedeného povinným subjektem při vyřizování žádosti o informaci sp. zn. Zin 72/2019 bylo dále zjištěno, že obsahově stejné podání, tedy dopis obsahující „dovolání“ ze dne 4. 12. 2017, které bylo obsahově stejné jako první tři strany žadatelem odkazovaného podání doručeného Městskému soudu v Praze (dopis žadatele, který byl doručen Nejvyššímu soudu 8. 12. 2017), bylo zařazeno do spisu sp. zn. Sm 475/2016 a žadateli bylo na toto podání dne 4. 1. 2018 odpovězeno místopředsedou Nejvyššího soudu JUDr. Romanem Fialou. Uvedené sdělení bylo žadateli doručeno do Vazební věznice Praha Ruzyně dne 10. 1. 2018. Toto sdělení místopředsedy Nejvyššího soudu žadateli nyní zasílá povinný subjekt znovu, aby bylo žadateli skutečně zřejmé, že mu v minulosti Nejvyšší soud na jeho podání (dopis) odpověděl – a také, jak.

Dále povinný subjekt žadateli sděluje, že do uvedeného spisu sp. zn. Sm 475/2016 bylo založeno i podání advokáta Bergera ze dne 11. 12. 2017, které však nebylo Nejvyššímu soudu zasláno tímto advokátem přímo, ale bylo na Nejvyšší soud přeposláno Okresním soudem pro Prahu – západ dne 13. 12. 2017. Toto podání opět nebylo vyhodnoceno jako dovolání k Nejvyššímu soudu. Obsahovalo řadu rozličných námitek, stížností, apod., blíže viz text podání, které žadateli povinný subjekt zasílá taktéž v příloze. Na toto podání bylo opět reagováno místopředsedou Nejvyššího soudu JUDr. Romanem Fialou, konkrétně odpovědí ze dne 4. 1. 2018, adresovanou přímo advokátovi JUDr. Pavlu Bergerovi. Uvedené sdělení místopředsedy Nejvyššího soudu, jakož i potvrzení o doručení, povinný subjekt zasílá žadateli jako součást další z příloh.

 

Poučení:

 

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v místě, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 


V Brně dne 3. 6. 2019

 

Mgr. Petr Tomíček


vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona

 
Přílohy (tištěné):
Výpis věcí pro osobu
Výpis nápadu věcí ND
Výpis nápadu věcí NSCR
Dopis ze dne 8. 12. 2017
Podání OSP-Západ
Podání Městský soud v Praze
Sdělení místopředsedy NS – R.
Sdělení místopředsedy NS – JUDr. Berger
Doručení AK Berger