Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 74/2017

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. J. P. (dále jen „žadatel“), ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. Zin 74/2017, o poskytnutí informace ve smyslu Informačního zákona,



takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost částečně o d m í t á , konkrétně v části formulované jako „…V případě, že nebylo rozhodnuto, proč se tomu tak děje…?

O d ů v o d n ě n í:

Žadatel prostřednictvím žádosti sp. zn. Zin 74/2017 ze dne 15. 6. 2017 požaduje informace k řízení sp. zn. 29 NSCR 56/2016. Konkrétně pokládá otázky:
- Bylo v daném případě již rozhodnuto?
- V případě, že bylo rozhodnuto, jak bylo rozhodnuto?
- V případě, že nebylo rozhodnuto, proč se tomu tak děje, příp. na kdy je nařízeno jednání/zasedání?

Na vybrané otázky žadatele povinný subjekt odpovídá následovně, resp. poskytuje k nim tyto informace:
- Ve věci sp. zn. 29 NSCR 56/2016 doposud nebylo rozhodnuto
- Prozatím není nařízeno jednání/zasedání ve věci sp. zn. 29 NSCR 56/2016

Pro doplnění výše poskytnutých informací povinný subjekt dodává, že Nejvyšší soud rozhoduje civilní dovolání zásadně bez nařízení jednání, výjimečně je možné nařídit jednání. Tato skutečnost má oporu v § 24 3a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád: „Dovolací soud rozhodne o dovolání zpravidla bez jednání. Považuje-li to za potřebné, nařídí k projednání dovolání jednání.“

V místě, kde je žádost formulována takto: „…V případě, že nebylo rozhodnuto, proč se tomu tak děje…?“ rozhodl povinný subjekt o částečném odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 74/2017 podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Podle ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Podle § 5 odst. 3 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č.j. 13/2008-SOSV-SP ze dne 24. 7. 2009 je třeba za „rozhodovací činnost soudů“ v souladu s účelem Informačního zákona považovat nejen vlastní rozhodování soudů, ale také jejich postup v soudním řízení. Prostřednictvím Informačního zákona si tedy nelze opatřovat informace o tom, proč ještě v dané věci nebylo rozhodnuto. Nejvyšší soud k tomu dále na vysvětlenou uvádí, že v zájmu vlastní nestrannosti odmítá výše uvedené řízení (ostatně jako každou nerozhodnutou věc) jakkoli veřejně komentovat a rovněž odmítá, kromě samotných účastníků řízení a jejich právních zástupců, jenž mohou nahlížet do spisu, průběžně informovat „třetí strany“ o obsahu spisů, kterými v jakémkoli probíhajícím řízení disponuje nebo o průběžných úkonech jednotlivých členů senátu v dané věci. Výše uvedené obecně platí až do rozhodnutí ve věci samé a následného seznámení účastníků řízení a jejich právních zástupců s tímto rozhodnutím. I poté však podle § 8a Informačního zákona poskytuje Nejvyšší soud následně informace jen v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona