Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 75/2017

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Cannabis is The Cure, z.s., IČO 26670232, sídlem Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc (dále jen „žadatel“), ze dne 16. 6. 2017, sp. zn. Zin 75/2017,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost Cannabis is The Cure, z.s., částečně o d m í t á , konkrétně v části vymezené textem: „… Sdělte rovněž, který soud je příslušný projednat žalobu, ve které jsou žalovaní z Prahy, Brna, Olomouce ad. a zda se domníváme správně, že je to Krajský soud v Brně, protože zde je sídlo organizovaného zločinu (NS a NSZ, ÚS ČR), viz níže…“.
Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 16. 6. 2017 žádost o poskytnutí informace, doprovázenou řadou rozsáhlých příloh, kterou eviduje pod sp. zn. Zin 75/2017. Žadatel se prostřednictvím Informačního zákona konkrétně domáhá následujícího:

*Věc:* žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. nezbytná k řádné žalobě na statutárního zástupce vaší korporace od členů výzkumu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) a zřizovatelů Edukativní konopné kliniky

*K žádosti: *V ust. § 8b InfZ je uvedeno, že povinné subjekty poskytnou osobní údaje o osobě, které poskytly veřejné prostředky, ale tyto osobní údaje se poskytnou pouze v rozsahu: jméno, příjemní, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt. Vzor: Například v případě žalovaného předsedy Městského soudu v Praze jsou povinné informace následující: (JUDr.) Libor Vávra, rok narození 1963, obec Praha.

*Žádost: *Sdělte informaci s identifikačními daty (jméno a příjmení, rok narození a obec trvalého bydliště) vašeho statutárního zástupce/zástupkyně. Pokud jste již v dřívějším období všechny výše uvedené informace o vašem statutárním zástupci poskytli ((jméno a příjmení, rok narození a obec
trvalého bydliště), zašlete kopii vašeho rozhodnutí. Sdělte rovněž, který soud je příslušný projednat žalobu, ve které jsou žalovaní z Prahy, Brna, Olomouce ad. a zda se domníváme správně, že je to Krajský soud v Brně, protože zde je sídlo organizovaného zločinu (NS a NSZ, ÚS ČR), viz níže.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“.

Informace, kterých se žadatel domáhá v části žádosti sp. zn. Zin 75/2017, a to konkrétně v části „… Sdělte rovněž, který soud je příslušný projednat žalobu, ve které jsou žalovaní z Prahy, Brna, Olomouce ad. a zda se domníváme správně, že je to Krajský soud v Brně, protože zde je sídlo organizovaného zločinu (NS a NSZ, ÚS ČR), viz níže… “, vyhodnotil povinný subjekt jako dotaz na právní názor, resp. žádost o právní radu či analýzu. Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona se přitom „Povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“

Žadateli, respektive Mgr. D. D., který za správní radu žadatele žádost sp. zn. Zin 75/2017 k Nejvyššímu soudu dne 16. 6. 2017 podal, povinný subjekt již opakovaně v rámci dřívějších řízení v agendě Informačního zákona sdělil, že právní rady nelze poskytovat v rámci odpovědí na žádosti o poskytnutí informací. Konstatuje to i v případě této předmětné žádosti. Poskytovat právní rady jsou oprávněni advokáti, povinný subjekt tedy znovu, v souladu s ustálenou praxí, odkazuje na seznam advokátů, uveřejněný na webové stránce České advokátní komory www.cak.cz.

Podle § 20 odst. 4 písm. a) Informačního zákona se pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti použijí ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu; dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách správní činnosti správních orgánů.

Podle § 2 odst. 4 správního řádu dbá správní orgán, aby při rozhodování skutkově podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Povinný subjekt proto, jako obecně u všech žádostí o právní radu, které v minulosti v agendě dané Informačním zákonem k Nejvyššímu soudu napadly, rozhodl o konkrétní (výrokem označené) části žádosti sp. zn. Zin 75/2017 v souladu s důvodovou zprávou k novele Informačního zákona, doprovázející začlenění § 2 odst. 4 do textu této právní normy (srovnej Furek, A., Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím a předpisy související, Komentář, 2 aktualizované a rozšířené vydání, Linde Praha 2012, str. 145): Ustanovení § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím bylo do Informačního zákona včleněno zákonem č. 61/2006  Sb. V důvodové zprávě k této novele se uvádí: …režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvláště časté jsou v té souvislosti žádosti o právní analýzy, či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu…“.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)

Povinný subjekt poskytuje podle § 14 odst. 5 písm. d) ve spojení s § 8b Informačního zákona žadateli tyto údaje o svém statutárním zástupci, předsedovi Nejvyššího soudu:

prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., rok narození 1953, obec Velké Březno


Poučení:
Pokud s formou či rozsahem poskytnuté informace v části, kde nebylo povinným subjektem rozhodnuto o odmítnutí žádosti, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona