Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 77/2018

ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti D. Š. (dále jen „žadatel“), ze dne 21. 5. 2018, sp. zn. Zin 77/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v části žádosti specifikované ve znění „V kolika spisech byla provedena prověrka a s jakým výsledkem? Tzn. které nedostatky (obecně) byly zjištěny a jaká opatření k nápravě byla přijata? Existuje-li zpráva či zápis o prověrkách, žádám o jejich připojení.“ V této části žádosti se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující informace.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 21. 5. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 77/2018, kterou žadatel formulovala takto:

„Dobrý den,
prosím o poskytnutí následující informace:

Jakým způsobem vykonával předseda, popř. místopředseda Nejvyššího soudu v roce 2017 kontrolu nad plynulostí řízení a důstojností soudních jednání (§ 124 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb.)? Byl zpracován nějaký plán kontrolní činnosti?

V kolika spisech byla téhož roku provedena prověrka a s jakým výsledkem? Tzn. které nedostatky (obecně) byly zjištěny a jaká opatření k nápravě byla přijata? Existuje-li zpráva či zápis o prověrkách, žádám o jejich připojení.

Prosím o poskytnutí anonymizované verze vyřízení dvou stížností podle zákona č. 6/2002 Sb., které byly podle ročenky Nejvyššího soudu v roce 2017 vyhodnoceny jako důvodné.

Jakým konkrétním způsobem je sledován postup při rozdělování věcí podle rozvrhu práce, jak požaduje zákon č. 6/2002 Sb.?“


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Povinný subjekt konstatuje, že účelem této výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací s odkazem na informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout (rozhodnutím o odmítnutí žádosti).

Primárně je prověrka ve spise prováděna v případě, kdy je podána k příslušné spisové značce stížnost. Stížnosti jsou primárně podávány podle zákona č. 6/2002 Sb., jejichž statistiku povinný subjekt zveřejnil ve své ročence a žadateli je právě z Ročenky 2017, jak sám uvádí, známa. Nicméně, ročně je vedením Nejvyššího soudu vyřízeno i několik desítek dalších stížností, které pod dikci tohoto zákona nespadají.

Kontrolní činnost předsedy Nejvyššího soudu, dále též místopředsedy Nejvyššího soudu a rovněž také předsedů kolegií, zahrnuje totiž hned několik zcela rozdílných (typově nesrovnatelných) druhů agend, ve kterých Nejvyšší soud rozhoduje, vyřizuje žádosti, popřípadě vykonává další činnosti. Výsledky této kontrolní činnosti jsou pak v různých agendách vykazovány (počítány) podle pravidel (zákonných norem) pro každou danou agendu. Proto Nejvyšší soud, jak je žadateli známo, systematicky eviduje a statisticky vyhodnocuje počty vyřizovaných stížností podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, dále eviduje a statisticky vyhodnocuje počty stížností a odvolání (a způsoby jejich vyřízení) v agendě žádostí podaných podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, avšak statisticky nevyhodnocuje další různé typy stížností, které jsou zařazeny do rejstříku sekretariátu předsedy Nejvyššího soudu – rejstřík S, popř. rejstříku sekretariátu místopředsedy Nejvyššího soudu – rejstřík Sm. Jedná se o rejstříky obsahující široké spektrum různých podání. Stížnosti v nich evidované přitom nemusí vždy souviset jen s rozhodovací činností Nejvyššího soudu. (Jako příklad lze uvést třeba stížnosti na krátkodobé výpadky webu Nejvyššího soudu.) Popř. zde mohou být zařazeny stížnosti, ve kterých stěžovatel vyjadřuje nesouhlas s vydaným rozhodnutím, nebo pochybuje o nepodjatosti soudce, přičemž předseda (místopředseda) Nejvyššího soudu je především orgánem státní správy soudů, jehož kompetence jsou taxativně vymezeny v zákoně č. 6/2002 Sb. Konkrétní způsoby, jakými předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu, jsou vymezeny v § 124 téhož zákona. Jinými slovy, ani předseda Nejvyššího soudu nemůže podrobovat testu správnosti či zákonnosti jakýkoliv úkon senátu Nejvyššího soudu, jehož není členem.

Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší soud kromě agendy stížností podaných podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a stížností (popř. odvolání) podaných v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neeviduje přesné statistiky stížností řešených v dalších agendách, statisticky nevyhodnocuje způsoby jejich vyřízení, a rovněž ani neeviduje počty spisů, které prošly v těchto agendách prověrkou. Vytvoření žadatelem požadovaných informací, o jejichž částečném odmítnutí bylo rozhodnuto výrokem, by tedy znamenalo „inventuru“ všech věcí v rejstřících SSm, z tohoto ruční vytřídění stížností a poté vytvoření informace požadované žadatelem. Povinný subjekt bohužel nemá možnost, jak požadované informace získat jednodušším způsobem, v ucelené a úplné formě, ze své databáze například zadáním příslušných hesel. Výše uvedený postup by nebyl jen prostým sběrem dat, nýbrž odbornou analytickou prací s předmětnými rejstříky.

Jelikož z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatel vyspecifikoval v předmětné části žádosti, a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, povinný subjekt část žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 77/2018 ze dne 21. 5. 2018 vyhodnotil jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a vydal rozhodnutí o jejím odmítnutí.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

S výjimkou části žádosti, o jejímž odmítnutí povinný subjekt rozhodl výše uvedeným výrokem, povinný subjekt žadateli v odpovědi na jeho žádost sp. zn. Zin 77/2018 poskytuje následující informace:

K prvnímu odstavci žádosti ze dne 21. 5. 2018 povinný subjekt sděluje, že předseda Nejvyššího soudu u obou kolegií (trestní kolegium, občanskoprávní a obchodní kolegium) pravidelně měsíčně vykonává dozor prostřednictvím jemu předkládaných statistik obsahující celkový nápad věcí, počet vyřízených a počet nevyřízených věcí. Dále jednou za 3 měsíce je předsedovi Nejvyššího soudu předkládán dozorčí úřednicí civilního kolegia výkaz nazvaný „Nevyřízené věci starší dvou let – perspektiva“, na základě sdělení soudců zpravodajů k jednotlivým neskončeným věcem. Tento výkaz je doplněn vyjádřením předsedy civilního kolegia. Z úseku trestního kolegia jsou předsedovi Nejvyššího soudu předkládány obdobné statistiky, byť průměrná délka trestního řízení u Nejvyššího soudu je několikanásobně kratší, než v případě kolegia civilního. Tyto statistiky jsou zpracovány za jednotlivé agendy, senáty a soudce každého senátu trestního kolegia, jejich součástí je přehled všech věcí předložených trestnímu kolegiu k rozhodnutí, přehled všech vyřízených věcí a přehled nevyřízených věcí v příslušném měsíci. Rovněž jsou na začátku každého kalendářního roku předkládány celkové roční statistiky, které jsou zpracovány podobně.

Místopředseda Nejvyššího soudu vykonává kontrolní činnost obdobným způsobem, rovněž jsou i jemu předkládány statistiky. Tyto statistiky pak mohou být (a jsou) podkladem pro jednání na poradách vedení Nejvyššího soudu. Takto popsaná kontrolní činnost se mj. řídí konkrétním Opatřením předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu č. 1/2015, účinným od 1. března 2015, které lze označit v souladu s požadavkem žadatele za jistou formu „plánu kontrolní činnosti“. Přesný název tohoto opatření zní: „Opatření č. 1/2015 – kterým se upravuje postup při evidenci neskončených věcí starších dvou let.“

Jak již bylo popsáno výše, rovněž je kontrola nad plynulostí a důstojností soudních jednání vykonávána v jednotlivých spisech na základě podnětů pisatelů – stížností, a to v průběhu celého kalendářního roku. Dalším podnětem ke kontrole z řad široké veřejnosti rovněž mohou být i žádosti podle informačního zákona č. 106/1999 Sb. Proto žadatel obdrží v příloze rovněž výroční zprávy agendy ZIN za období let 2016, 2017, tedy shrnující informace o vyřizování žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., včetně statistických údajů o počtu stížností, odvolání, a o tom, jak byly tyto opravné prostředky předsedou Nejvyššího soudu vyřízeny.

K třetímu odstavci žádosti povinný subjekt žadateli v příloze poskytuje anonymizované verze vyřízení stížností podle zákona č. 6/2002 Sb., které byly v roce 2017 shledány jako důvodné.

K čtvrtému odstavci žádosti povinný subjekt žadateli sděluje, že je samozřejmostí přidělování spisů jednotlivým senátům v jednotlivých soudních agendách v souladu s rozvrhem práce. Na civilním úseku Nejvyššího soudu je případná kontrola nad správnosti přidělování spisu prováděna za pomoci tabulky složení senátu (obsahuje informaci o složení senátu, datu přidělení a případných změnách přidělení), která je na vnitřní straně pomocného (sběrného) spisu nebo z přehledu řídících předsedů soudních oddělení, které jsou do pomocných spisů žurnalizovány. Na trestním úseku je postup obdobný – přidělování věcí je evidováno prostřednictvím dozorčí úřednice trestního kolegia v přidělovacích arších. V jednotlivých senátech je přidělování každé věci evidováno v tabulce spisového obalu pomocného spisu, kde se uvádí příslušný předseda senátu, soudce zpravodaj a aktuální složení senátu.

Přidělení senátu podle principu práva na spravedlivého soudce mohou dále prostřednictvím tzv. informačních dopisů přímo sledovat a kontrolovat samotní účastníci řízení či jejich právní zástupci:
O přidělení konkrétního senátu jsou v agendách dovolání (Tdo) na trestním úseku soudu informování informačním dopisem obhájci obviněného (dovolatele), a podal-li dovolání, též nejvyšší státní zástupce. V agendě stížností pro porušení zákona (Tz) se informační dopis zasílá obhájci obviněného či právnímu zástupci podezřelého, a nemá-li obviněný obhájce nebo podezřelý správního zástupce, zasílá se přímo obviněnému či podezřelému. – Podrobněji vše specifikuje Opatření předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu č. 6/2015, účinné od 1. 1. 2016 a také předchozí Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 5/2015, účinné od 1. 11. 2015. Tímto Opatřením předsedy Nejvyššího soudu č. 5/2015 se aktuálně řídí také občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu při zasílání informačních dopisů o přidělení věci konkrétnímu senátu. Informační dopisy zasílá civilní kolegium účastníkům řízení, resp. právním zástupcům dovolatelů, v agendách civilního kolegia Cdo, NSČR a ICdo.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

V Brně dne 5. 6. 2018


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha:
Anonymizované vyřízení stížnosti S 2000/2017
Anonymizované vyřízení stížnosti S 2005/2017
Výroční zpráva agendy ZIN 2016 (Informační zákon č. 106/1999 Sb.)
Výroční zpráva agendy ZIN 2017 (Informační zákon č. 106/1999 Sb.)