Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 7/2017

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti pana T. K. (dále také jako „žadatel“), ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. Zin 7/2017,

takto:

Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost T. K. v rozsahu bodu 1. částečně o d m í t á , neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové informace.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 Informačního zákona obdržel dne 17. 1. 2017 podání, ve kterém se žadatel s odkazem na Informační zákon domáhá zodpovězení celkem čtyř otázek, a to v těchto konkrétních čtyřech bodech:

1. žádám o sdělení v kolika případech v období posledních tří let od podání této žádosti, včetně sdělení konkrétních jmen osob, bylo NS ČR rozhodnuto o přerušení výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody osoby, která podala dovolání, ještě předtím, než bylo o podaném dovolání NS ČR rozhodnuto.
2. žádám o sdělení konkrétního data doručení trestního spisu v trestní věci odsouzeného L. N., NS ČR.
3. žádám o sdělení konkrétního doručení trestního spisu v trestní věci odsouzeného L. N., Krajským soudem v Hradci Králové na podatelnu NS ČR.
4. žádám o sdělení termínu neveřejného zasedání, v rámci něhož bylo rozhodnuto o přerušení výkonu nepodmíněného trestu odsouzeného. L. N.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.
Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Bod 1. žádosti sp. zn. Zin 7/2017 ze dne 17. 1. 2017 vyhodnotil povinný subjekt jako dotaz směřující k vytvoření nové informace. Povinný subjekt nedisponuje statistickými údaji, kterých se žadatel domáhá v rámci bodu 1. předmětné žádosti. Z žádného právního předpisu ani nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatel v bodě 1. své žádosti specifikoval.

Požadovanou statistiku nelze ani jednoduše, bez „přidané hodnoty“, vytvořit zadáním konkrétních výběrových kritérií do systému ISNS, tedy informačního systému Nejvyššího soudu, jež obsahuje databázi všech rozhodnutí povinného subjektu.

Rozhodnutí, ke kterým se žadatel domáhá konkrétních statistických údajů, mohou předsedové jednotlivých senátů trestního kolegia Nejvyššího soudu opřít o několik paragrafových znění trestního řádu (zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jde konkrétně o § 265o odst. 1, § 265 h odst. 3 a § 275 odst. 4, přičemž podle těchto zákonných ustanovení je možné nejen přerušit nepodmíněný trest odnětí svobody, ale předseda senátu může také rozhodnout o přerušení výkonu ochranného léčení. Z toho důvodu by bylo nutné pro vytvoření požadované informace (statistiky) nejen vyhledat rozhodnutí, opřená o příslušná ustanovení trestního řádu, ale zároveň tato rozhodnutí analyticky zpracovávat, což již nelze považovat za jednoduchou administrativní operaci.

Informační zákon právě prostřednictvím § 2 odst. 4 chrání povinné subjekty před výše naznačeným způsobem vytváření nových informací. Účelem začlenění § 2 odst. 4 do textu Informačního zákona byla podle názoru povinného subjektu, který jednoznačně koresponduje s ustálenou judikaturou, určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu z 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací s odkazem na Informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout.

K výše uvedenému odůvodnění povinný subjekt žadateli dále sděluje, že alespoň rámcovou představu o počtu a charakteru vydávaných rozhodnutí v jím specifikovaných případech může získat sám pomocí veřejné databáze Rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz, pokud ve formuláři rozšířeného vyhledávání použije fulltextový vyhledavač, kde např. zadá jako klíčová slova výše uvedené právní předpisy. Vyhledá přitom anonymizovaná rozhodnutí, neboť Nejvyšší soud jména účastníků řízení nezveřejňuje s ohledem na ochranu jejich osobních údajů.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona

V odpovědi na body 2. a 3. žádosti sp. zn. Zin 7/2017 ze dne 17. 1. 2017 povinný subjekt žadateli sděluje, že podle razítka podatelny Nejvyššího soudu na předkládací zprávě Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 9 T 12/2013 ve věci předložení dovolání obviněného L. N. k rozhodnutí Nejvyššímu soudu byl trestní spis Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 9 T 12/2013 doručen prostřednictvím kurýra dne 8. 12. 2016. V razítku podatelny Nejvyššího soudu je současně uveden i přesný počet balíků procesního spisu, včetně dalších příloh, z něhož lze ověřit, že v uvedený den měl Nejvyšší soud k dispozici celý spisový materiál, tedy i včetně písemností a rozhodnutí, vedených (vytvořených) v dané věci Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 8 To 854/2016.

Taktéž podle zápisu evidenčního oddělení povinného subjektu do informačního systému Nejvyššího soudu ISNS bylo dovolání obviněného doručeno Nejvyššímu soudu a zapsáno dne 8. 12. 2016 spolu s trestním spisem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 9 T 12/2013, který současně obsahoval taktéž veškerý spisový materiál odvolacího Vrchního soudu v Praze.

Nad rámec poskytnuté informace povinný subjekt upozorňuje na skutečnost, že jím předložená fakta jasně vyvrací spekulace, které se opakovaně objevily v tisku a v rozporu s realitou hovořily o tom, že předseda senátu Nejvyššího soudu v daném případě rozhodl o přerušení výkonu trestu obviněného za 5, popř. 6 dnů.
Dále si v návaznosti na diskuze o lhůtách pro podobné typy rozhodnutí dovoluje povinný subjekt citovat § 265h odst. 3 trestního řádu, který se vztahuje k situaci, když v řízení o dovolání navrhne přerušení výkonu rozhodnutí předseda senátu soudu prvního stupně: „Dospěje-li předseda senátu na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.“

Povinný subjekt dále cituje i § 275 odst. 4 trestního řádu, kdy návrh na přerušení výkonu rozhodnutí obsahuje stížnost ministra spravedlnosti pro porušení zákona: „Před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.“

Z těchto citovaných právních předpisů analogicky vyplývá obecná povinnost předsedů jednotlivých trestních senátů rozhodovat ve věcech přerušení výkonu rozhodnutí bez zbytečného prodlení.

V odpovědi na bod 4. žádosti sp. zn. Zin 7/2017 ze dne 17. 1. 2017 povinný subjekt žadateli sděluje, že ve věci obviněného L. N., vedené pod sp. zn. 8 Tdo 1706/2016, rozhodl dne 21. 12. 2016 předseda senátu JUDr. Jan Bláha o přerušení výkonu rozhodnutí po konzultaci s dalšími členy (soudkyněmi) senátu podle § 265o odst. 1 trestního řádu. Uvedené rozhodnutí je oprávněn vydat na základě jmenovaného právního předpisu předseda senátu sám bez nařízení jednání.


Poučení:
Pokud se způsobem, jakým byla informace poskytnuta, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona