Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 82/2018

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)
Vážená paní,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 6. 6. 2018 Vaši žádost sp. zn. Zin 82/2018, prostřednictvím které žádáte sdělení informace „k zaměstnanci Nejvyššího soudu ČR: Mgr. Vít Bičák, soudce, a to v tomto rozsahu:
- jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má trvalý pobyt,
- pracovní zařazení a délka pracovního zařazení (aktuálně, případně i v minulosti),
- výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků (plat a všechny jeho složky, vč. odměn).

Povinný subjekt Vám k Vaší žádosti sděluje následující informace:

Mgr. Vít Bičák, předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia, rok narození 1974, trvale bytem v obci Oskořínek. Výkon činnosti soudce u Nejvyššího soudu od 1. 2. 2016, délka předchozí praxe 16 let. Od roku 2003 byl soudcem Obvodního soudu pro Prahu 2, v roce 2013 byl na stáži u Městského soudu v Praze.

Plat soudce Nejvyššího soud je pevně stanoven dle § 28 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Výše uvedený zákon neumožňuje soudci Nejvyššího soudu přidělit jakékoliv pohyblivé složky mzdy – osobní ohodnocení, odměny, apod. Výše platu může kolísat pouze vinnou mimořádných událostí, kterými je např. pracovní neschopnost.

POZNÁMKA KE ZVEŘEJNĚNÍ DOPROVODNÉ INFORMACE (§ 5 odst. 3 informačního zákona): Na tomto místě byl žadateli poskytnut údaj ohledně hrubého měsíčního platu a celkový hrubý roční příjem za rok 2017 Mgr. Bičáka. S ohledem na ochranu soukromého života dotčené osoby, zveřejňuje povinný subjekt tuto informaci pouze formou tzv. doprovodné informace. Tento postup v odůvodněných případech připouští komentářová literatura (viz níže).

Mgr. Vít Bičák má v řízení o vyřízení žádosti postavení dotčené osoby (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012 – 62, bod 108 a násl.). Dle § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 20 odst. 4 věta druhá informačního zákona je dotčeným osobám přiznáno postavení účastníka řízení. Zásady součinnosti s dotčenými osobami jsou pak upraveny v § 4 správního řádu. Vzhledem k jejich postavení v řízení mají právo se k předmětné žádosti vyjádřit. Mgr. Vít Bičák udělil v řízení o žádosti Zin 82/2018 souhlas s poskytnutím žadatelkou požadovaných údajů.

Podle § 5 odst. 3 informačního zákona „Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup“. Vzhledem k ochraně soukromého života dotčené osoby je záměrem povinného subjektu tuto povinnost splnit zveřejněním doprovodné informace. Tento postup připouští v odvodněných případech komentářová literatura: „S ohledem na skutečnost, že zveřejnění osobních údajů na internetu zasahuje do práv dotčených osob mnohem intenzivněji, než jejich zpřístupnění ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o informace, připouští však praxe v tomto případě provedení testu proporcionality a na jeho základě zveřejnění „pouhé“ doprovodné informace o tom, že o určitých zaměstnancích byla poskytnuta informace o platu či odměně (srov. společné stanovisko Ministerstva vnitra s Úřadem pro ochranu osobních údajů č. 1/2012, http://www.mvcr.cz/odk2/soubor/stanovisko-odk-2012-1-pdf.aspx). Rozsudek rozšířeného senátu tento postup nevylučuje a navazující rozsudek NSS č. j. 4 As 90/2013-44 s provedením testu proporcionality v případě zveřejňování informací naopak výslovně počítá.“ (srov. Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 426 – 462).

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona