Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 86/2018

ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti a. k. L. H. (dále jen „žadatel“), ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. Zin 86/2018,


takto:


Podle § 15 odst. 1 v souladu § 2 odst. 4 písm. informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 86/2018 částečně o d m í t á v rozsahu bodů a) a b), které jsou požadavkem na vytvoření nové informace.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 13. 6. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 86/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„Vážený povinný subjekte,
dovoluji si Vám tímto požádat o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 sb., o svobodném přístupu k informacím.
Jedná se mi o tyto informace:
a) Seznam spisových značek povinného subjektu, kde bylo předmětem dovolacího řízení rozhodnutí, a to ve věci návrhu zastavení exekuce.
b) Posledních pět rozhodnutí povinného subjektu, kde bylo vyhověno dovolání podanému povinným, a to ve věci návrhu na zastavení exekuce.
c) Seznam spisových značek povinného subjektu, kde byla účastníkem dovolacího řízení VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY.
Informace dle bodu (a), (c), této žádosti poskytněte za období od 01. 01. 2015 do dne podání žádosti.“

K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Povinný subjekt konstatuje, že účelem výše citované výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací s odkazem na informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout (rozhodnutím o odmítnutí žádosti).

Nejvyšší soud nevede speciální statistiky, respektive seznamy konkrétních typů rozhodnutí, vymezených žadatelem v úzce specifikované oblasti rozhodovací činnosti. Nemá bohužel ani možnosti, jak požadované informace získat jednoduše ze své databáze například zadáním příslušného hesla. Informační systém Nejvyššího soudu ISNS (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde především o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Zadání parametrů pro jakékoli další sledovaní, z kterého by měl ISNS generovat nové statistiky, je technicky (respektive programátorsky) velice náročným procesem. Nejde v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak se jedná o vysoce specializovanou činnost, představující i jakousi „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela nové funkcionality systému ISNS naprogramovat, což lze na straně povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí.

Nepřiměřené úsilí spojené s vytvářením nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona by musel povinný subjekt vynaložit také v případě, že by měl žadatelem požadované informace v bodech a) a b) žádosti sp. zn. Zin 86/2018 vyhledávat, následně třídit a analyzovat tzv. ručně některý z pracovníků soudu. Na vytvoření takovéto nové informace by musel pracovat specialista, nejlépe se specializací na vymezenou oblast civilního práva. V daném případě by se tedy nejednalo o prosté vyhledávání informací, avšak přímo analytickou práci s judikaturou, resp. vytváření odborné rešerše.

Podle komentářové literatury (srov. Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 73) „O vytváření nové informace (proto) půjde tehdy, jestliže k vytvoření odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů, které má povinný subjekt k dispozici a které jsou žadatelem poptávány, ale jestliže je nezbytné s těmito údaji provádět další zpracovávání nad rámec prostého vtělení do odpovědi na žádost.

Jelikož z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatel vyspecifikoval ve své žádosti a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, body a) a b) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 86/2018 podané dne 13. 6. 2018 povinný subjekt vyhodnotil jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost částečně odmítl.

Rozhodnutí povinného subjektu je taktéž plně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2003/98/ES, vydanou dne 17. listopadu 2003, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, která v bodě 13 své preambule rozlišuje zpracování a vytvoření informace: „Subjekty veřejného sektoru by měly žádosti o výtahy z existujících dokumentů posuzovat příznivě, představuje-li schválení takové žádosti pouze jednoduchou operaci. Subjekty veřejného sektoru by však neměly být povinny poskytovat výtahy z dokumentů, pokud to představuje nepřiměřené úsilí.“

Nejvyšší soud jakožto povinný subjekt musí podle § 20 odst. 4 písm. a) informačního zákona rovněž postupovat v souladu s § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy dbát o to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt již opakovaně (resp. vždy) v obdobných případech při vyřizování žádostí o odborné rešerše ze své databáze vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebyl ani v tomto případě důvod se od takové praxe odchýlit.

Ve snaze pomoci žadateli k získání informace, kterou může následnou rešerší vyextrahovat vlastní pomocí, zasílá povinný subjekt nad rámec výše uvedeného žadateli jako přílohu tabulku „PřílohaZin862018exekuce“, která obsahuje seznam spisových značek povinného subjektu v žadatelem specifikovaném období, respektive až do data 18. 6. 2018, se specializací exekuce a výkon rozhodnutí. Je třeba říci, že v rámci této specializace jsou řešeny veškeré spory v rámci uvedené agendy, nejedná se tedy jen o spory ohledně návrhu na zastavení exekuce, jak bylo požadováno v bodech a) a b) žádosti. Vytvoření uvedené tabulky umožnil systém ISNS povinnému subjektu bez vynaložení nepřiměřeného úsilí.

Závěrem povinný subjekt upozorňuje žadatele na možnosti vyhledávání všech anonymizovaných rozhodnutí na civilním úseku Nejvyššího soudu v období přibližně od druhého pololetí roku 2001 podle celé řady kritérií ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Pro odbornou rešerši na dané téma má žadatel takto k dispozici veškeré vstupní údaje. V této databázi jsou zveřejňována rozhodnutí povinného subjektu obvykle v šedesátidenní lhůtě od odškrtnutí (vypravení) spisu, kdy je rozhodnutí spolu se spisem odesláno soudu první instance k rozeslání účastníkům řízení.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt poskytuje žadateli informace požadované v bodě c) jím podané žádosti sp. zn. Zin 86/2018 formou přílohy „PřílohaZin862018řízenívzp“, která obsahuje údaje za žadatelem specifikované období, respektive až do data 18. 6. 2018.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

V Brně dne 27. 6. 2018


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha (elektronická):
PřílohaZin862018exekuce.pdf
PřílohaZin862018řízenívzp.pdf