Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 87/2017

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti P. N., (dále také jako „žadatel“), ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. Zin 87/2017,



takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost P. N. částečně o d m í t á v rozsahu bodu 4, kde jde ze strany žadatele o požadavek na vytvoření nové informace.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 18. 7. 2017 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 87/2017, kterou žadatel formuloval takto:

„ 1. Žadatel dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. žádá o poskytnutí následujících informací:
2. Veřejně vyhlášený rozsudek 4 Tz 69/2009 z 1. 1é. 2009 je vykonatelný od kterého data?
3. Byl rozsudek 4 Tz 69/2009 vybrán k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek?
4. Jelikož žadatel byl, stejně jako zřejmě značná část veřejnosti, dezinformován sdělovacími prostředky v tom smyslu, že existuje tabulka výše odškodnění v řízeních na ochranu osobnosti a až ze sdělení NS ČR Zin 71/2017 ze dne 27. 6. 2017 se dozvěděl opak, tak žádá o poskytnutí čísel jednacích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které uvádí částku 32 milionů, jako limitní částku u odškodnění ochrany osobnosti .“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

Specifickým důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje, neboť nikdy nebyla vytvořena. V případě takové žádosti se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“. Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona pak „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Na vysvětlenou k výše uvedenému povinný subjekt sděluje, že žádný zákonný předpis ČR neuvádí, v rozporu s tvrzením žadatele, „částku 32 milionů jako limitní částku u odškodnění ochrany osobnosti.“ Z toho vyplývá, že taková (neexistující) limitní částka nemůže být tudíž ani dohledatelná v textech rozhodnutí senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

V odpovědi na bod 2. žádosti sp. zn. Zin 87/2017 ze dne 18. 7. 2017 povinný subjekt žadateli sděluje, že rozsudek v trestním řízení se stává vykonatelným od okamžiku, kdy nabude právní moci. V tomto případě nabyl rozsudek ze dne 1. 10. 2009 sp. zn. 4 Tz 69/2009, vyhlášený podle § 268 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“), právní moc podle § 139 odst. 1 písm. a) TŘ okamžikem jeho vyhlášení ve veřejném zasedání, neboť proti němu není přípustné odvolání. Tento rozsudek je tedy vykonatelný od 1. 10. 2009.

V odpovědi na bod 3 předmětné žádosti povinný subjekt informuje, že rozsudek ze dne 1. 10. 2009 ve věci sp. zn. 4 Tz 69/2009 nebyl vybrán k publikaci ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.

Pro úplnost povinný subjekt konstatuje, že bod 1. žádosti sp. zn. Zin 87/2017 vyhodnotil jako úvodní sdělení žadatele, které neobsahuje požadavek na poskytnutí žádné informace, tudíž se k němu žádná informace neposkytuje a nebylo ani třeba k němu vydat rozhodnutí podle § 15 Informačního zákona.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v bodech 1, 2 a 3 nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona