Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 92/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti T. R., nar. XY, adresa XY (dále jen „žadatel“), ze dne 23. 6. 2019, sp. zn. Zin 92/2019,


takto:


I. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 92/2019 částečně odmítá v části podání, kde žadatel požaduje poskytnutí seznamu věcí v rámci agendy Td jeden měsíc po nápadu věcí 7 Td 49/2019, a to v časovém rozsahu od 5. 7. 2019 do 14. 7. 2019, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (nové) informace.

II. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 92/2019 částečně odmítá v části podání, kde žadatel požaduje poskytnutí informací, konkrétně data a času přidělení předmětných věcí zákonnému soudci, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (nové) informace.



Odůvodnění:

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 23. 6. 2019 podání žadatele evidované pod spisovou značku Zin 92/2019 v následujícím znění:

„Nejvyšší soud, předseda soudu a dále ke sp. zn.: 7 Td 49/2019, Nejvyššího soudu. Žádost o informace ze dne 23. 6. 2019, dle zák. č. 106/1999 Sb., lustrace osoby v ISAS či ISVKS (IS soudu) k řízení osoby T. R., nar. XY.

Proveďte výpis všech věcí za měsíc předcházející a za měsíc následující vždy před a po každém nápadu věci na soud (datum a čas přidělení) a přidělení věci zákonnému soudci v souladu s rozvrhem práce soudu, týkajícím se osoby T. R., nar. XY, ke sp. zn.: 7 Td 49/2019, pro zpětný řádný přezkum řádně obsazeného senátu, tedy senátu v souladu s rozvrhem práce soudu a v souladu s přidělováním postupným tzv. kolečkem či prostřednictvím algoritmu přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci.

Jako příklad uvádím: „věc osoby T. R., nar. XY napadla soudu dne 1. 1. 2018 (přidělena zákonnému soudci dle rozvrhu práce soudu dne: datum a čas přidělení), tedy věci napadlé 1xměsíc před tím, jsou v rozsahu od 1. 12. 2017 až 1. 1. 2018 a věci napadlé 1x měsíc po tom jsou v rozsahu od 1. 1. 2018 do 1. 2. 2018“.“



K výroku I. rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.


Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Podle § 3 odst. 3 informačního zákona „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě, nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Věc sp. zn. 7 Td 49/2019 napadla Nejvyššímu soudu dne 14. 6. 2019, proto nelze žadateli poskytnout věci napadlé na Nejvyšší soud jeden měsíc po datu 14. 6. 2019, a to z prostého důvodu, že se tento požadavek vztahuje do budoucna. V poskytovaném souboru (příloze) je tak přehled věcí napadených v rámci agendy „Td“ od 14. 5. 2019 do 4. 7. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace, které budou postupně ještě teprve vytvářeny.

Při posouzení žádosti je třeba jednoznačně dospět k závěru, že „povinnost poskytovat informace míří do minulosti, tj. vůči skutečnostem, které již nastaly a trvají (nebo podle názoru žadatele nastat měly či mohly).“ (viz JELÍNKOVÁ, J., TUHÁČEK, M.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 284 s., str. 24). Dále též i následující komentářový závěr (viz FUREK, A., ROTHANZL, L., JIROVEC, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 62 – 63): „Ve všech těchto případech tedy nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu /…/, avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje, resp. neexistuje v žadatelem poptávaném stavu, a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření /…/. Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 směřuje do budoucnosti a z tohoto hlediska se tak dostává mimo režim SvInf, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).

V časovém úseku od 5. 7. 2019 až 14. 7. 2019 tak bylo nutné žádost částečně odmítnout podle § 2 odst. 4 informačního zákona z důvodu neexistence žadatelem požadovaných informací.



K výroku II. rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.


Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Nejvyšší soud neeviduje datum a čas přidělení jednotlivých věcí konkrétnímu senátnímu oddělení trestního kolegia a následně také konkrétním soudcům, kteří tvoří tříčlenný senát, jenž ve věci (zpravidla) rozhoduje. Uvedený proces se řídí rozvrhem práce, což bylo ostatně právě témuž žadateli sděleno a podrobně popsáno v odpovědi již dříve, a to např. v rámci řízení sp. zn. Zin 160/2018. Pro správné přidělení věci v souladu s rozvrhem práce je samozřejmě rozhodující, aby podatelna Nejvyššího soudu zaznamenala datum a také čas nápadu věci na Nejvyšší soud (datum a čas doručení na podatelnu), žádný právní předpis přitom nestanoví Nejvyššímu soudu povinnost, aby byl přesně evidován také čas administrativního úkonu, kterým je přidělení věci konkrétnímu senátnímu oddělení trestního kolegia Nejvyššího soudu a jeho soudcům. Proto také Informační systém Nejvyššího soudu ISNS (dále jen „ISNS“) tyto údaje neeviduje.

ISNS sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu, a to podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Vzhledem k výše uvedenému se tedy žadatel domáhá poskytnutí informace, kterou Nejvyšší soud nedisponuje, a ani žádný právní předpis mu neukládá požadovanou informací disponovat.

Povinný subjekt proto žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 92/2019 ze dne 23. 6. 2019 i v uvedeném vymezení konkrétních pasážích žádosti částečně vyhodnotil jako požadavek na poskytnutí neexistující informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost ve výše specifikované části částečně odmítl.

 

Poučení:

 

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona


Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odmítnutí rozhodl výše uvedenými výroky, poskytuje formou následujícího sdělení a přílohy.

Povinný subjekt žadateli poskytuje tabulku „Výpis nápadu věcí Td“, která obsahuje soupis všech věcí vedených v rámci agendy Td v rámci požadovaného časového úseku - jeden měsíc před napadením žadatelem uvedené věci a tři čtvrtě měsíce po napadení žadatelem označené věci vedené u Nejvyššího soudu.

V poskytovaném souboru je tak přehled věcí zaevidovaných v rámci agendy „Td“ Nejvyššího soudu od 14. 5. 2019 do 4. 7. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace.

 

Poučení:

 

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v místě, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

 


V Brně dne 8. 7. 2019

 


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona
 

Příloha (tištěná): Výpis nápadu věcí Td od 14. 5. 2019 do 4. 7. 2019