Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 94/2018

ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti R. S. (dále jen „žadatel“), ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. Zin 94/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 v souladu § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona se žádost žadatele sp. zn. Zin 94/2018 částečně o d m í t á, a to tak, že žadateli nebudou poskytnuty spisové značky, popř. počty, řízení, u nichž se s rozhodnutím Nejvyššího soudu dosud neseznámili všichni účastníci dovolacího řízení, respektive Nejvyšší soud nemá potvrzeno řádné doručení předmětných rozhodnutí všem těmto účastníkům.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 26. 6. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 94/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„Dobrý den,
žádám Vás tímto na základě výše uvedeného ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí těchto informací:
1. Počet zrušujících usnesení Nejvyššího soudu České republiky v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům/usnesením ve druhém stupni rozhodovaných senátem 8 To Krajského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, včetně uvedení spisových značek Nejvyššího soudu ČR.
2. Počet odmítajících usnesení Nejvyššího soudu České republiky z důvodu ustanovení § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům/usnesením ve druhém stupni rozhodovaných senátem 8 To Krajského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, bez nutnosti uvádět spisové značky.
3. Počet zrušujících usnesení Nejvyššího soudu České republiky v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům v prvním stupni rozhodovaných senátem 5 T Městského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, včetně uvedení spisových značek Nejvyššího soudu ČR.
4. Počet odmítajících usnesení Nejvyššího soudu České republiky z důvodu ustanovení § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu v trestních věcech v řízeních o dovolání proti rozsudkům v prvním stupni rozhodovaných senátem 5 T Městského soudu v Brně za období 01. 01. 2014 - 26. 06. 2018, bez nutnosti uvádět spisové značky.“


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“. Podle § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona „povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení.“

Pojem trestního řízení je definován v § 12 odst. 10 věta první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), jako řízení podle trestního řádu a podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Odborná komentářová literatura (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 257) uvádí, že trestní řízení je nejširší pojem, který označuje veškerý proces upravený trestním řádem. Jde o širší pojem, než je trestní stíhání, neboť zahrnuje i úkony, které nelze zahrnout pod trestní stíhání, např. zadržení podezřelé osoby před zahájením trestního stíhání (§ 76 trestního řádu), vykonávací řízení (§ 315 až 362 trestního řádu), řízení o dovolání (§ 265a až 265s trestního řádu), řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 až 276 trestního řádu), řízení o návrhu na povolení obnovy (§ 277 až 286 trestního řádu), řízení o zahlazení odsouzení (§ 363 až 365 trestního řádu). Povinný subjekt dále odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že uvedené ustanovení § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona bude zásadně aplikovatelné ve vztahu k tzv. trestnímu řízení v užším smyslu (tj. trestnímu stíhání konkrétní osoby končícímu právní mocí rozsudku nebo jiného rozhodnutí ve věci samé) s tím, že v souvislosti s informacemi vztahujícími se k dalším fázím trestního řízení (např. k řízení vykonávacímu), bude věcí konkrétního posouzení povinného subjektu v rámci jeho diskreční pravomoci, nakolik by poskytnutím daných informací mohl být zmařen nebo ohrožen účel trestního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 97/2009-119, uveřejněný pod č. 2166/2011 Sb. NSS).

Povinný subjekt žádost částečně odmítá v části, kde se jedná o poskytnutí spisových značek, popř. počtu, řízení, kde se s rozhodnutím Nejvyššího soudu, tudíž výsledkem dovolacího řízení, ještě řádně neseznámili všichni jeho účastníci.

Nejvyšší soud bez výjimky respektuje ustálenou praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, podle které se jednotlivá rozhodnutí soudu, včetně výsledku řízení, poskytují „třetím osobám“ až poté, kdy jsou řádně doručena všem účastníkům řízení. V opačném případě má Nejvyšší soud za to, že by mohlo dojít ke zpochybňování jeho nestrannosti a nezávislosti a tedy k ohrožení účelu trestního řízení.

Účelem trestního řízení je bezesporu provedení řádného zákonného procesu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“). Mezi záruky spravedlivého procesu garantovaného čl. 36 Listiny patří mimo jiné i rozhodování nezávislým a nestranným soudem ve smyslu čl. 81 a 82 Ústavy. Jak uvádí komentářová literatura (srov. Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J.: Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 872): „Nezávislost a nestrannost jsou neodmyslitelnými atributy pojmu soud. Jeho nestrannost a nezávislost je hodnotou, jež prospívá všem, neboť je jednou ze záruk rovnosti a právní jistoty v demokratické společnosti. Pouze nestranný soud je způsobilý poskytovat skutečnou spravedlnost vždy a všem, přičemž jedním z prostředků zaručujících nestrannost soudu je soudcovská nezávislost.“.

Den, kdy je konkrétní rozhodnutí doručeno účastníkům řízení, Nejvyšší soud nemůže ovlivnit, neboť není doručujícím orgánem. Tímto je zpravidla soud prvního stupně, který v každé dané věci rozhodoval v samotném úvodu řízení. Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf.

Citované znění § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:
„ (2) Není-li stanoveno jinak, nebo nevyplývá-li něco jiného z procesního předpisu, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu o opravném prostředku končí, doručuje procesní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, popř. jemuž byl vrácen spis.
(3) Způsob doručení určí v referátu předseda senátu, soudce, který vyřizuje věc, případně asistent soudce; přitom zvolí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudu a osob či orgánů, jimž se doručuje.“

Jelikož povinný subjekt neobdržel do dnešního dne potvrzení (doručenky) o řádném doručení všech rozhodnutí, na která směřuje žádost žadatele, a protože je s ohledem na § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona povinen ve lhůtě 15 dnů od podání žádosti buď informaci poskytnout anebo vydat rozhodnutí podle § 15 téhož zákona, nemá aktuálně jinou možnost, než žádost sp. zn. Zin 94/2018 ze dne 26. 6. 2018 ve výše uvedeném rozsahu částečně odmítnout. Na vysvětlenou povinný subjekt žadateli sděluje, že takto mu do požadovaných statistik a následně částečně poskytnutých informací nezahrnul některá vybraná řízení, u nichž bylo vydáno rozhodnutí počínaje dnem 26. 4. 2018 a později. Údaje z období 1. 1. 2014 až 26. 4. 2018 však kompletně odpovídají zadání žadatele.

Povinný subjekt si zároveň uvědomuje, že podle § 12 informačního zákona „povinnost odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.“ S každou nově podanou žádostí stejného znění je tak povinný subjekt znovu připraven prošetřit, zda důvody k neposkytnutí informace nebo části informace již nepominuly.

Nejvyšší soud souběžně s výše uváděnou praxí v seznamování jednotlivých účastníků řízení s výsledky rozhodovací činnosti zveřejňuje veškerá vydávaná rozhodnutí o dovolání na svých webových stránkách www.nsoud.cz. Jedná se o zveřejňování anonymizovaných kopií rozhodnutí, obvykle ve lhůtě 60 dnů od data, kdy příslušný senát definitivně vypravil kompletní spis s odůvodněným rozhodnutím k prvoinstančnímu soudu a věc tzv.  „odškrtl“. K „odškrtnutí“ věci v soudní databázi by přitom mělo podle lhůt daných trestním řádem, konkrétně § 129 odst. 3 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., a také výše zmíněným kancelářským řádem Nejvyššího soudu, dojít (až na výjimky) do třiceti dnů od data rozhodnutí. V odkazované databázi na webových stránkách Nejvyššího soudu je možné vyhledávat i pomocí klíčových slov, tedy rovněž zadáním hesla, které označuje číslo senátu či typ (pojmenování) agendy nalézacího a odvolacího soudu.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou příloh – tabulek obsahujících požadované informace.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

V Brně dne 11. 7. 2018


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha (elektronická):
Zin 94-2018 - k bodům 1a2.pdf
Zin 94-2018- k bodům 3a4.pdf