Limity transparentní justice

Nejvyšší soud Slovenské republiky uspořádal ve dnech 30. 11. – 2. 12. 2016 v rámci předsednictví Slovenské republiky v Radě EU významnou mezinárodní konferenci na téma Limity transparentní justice, která se konala za účasti předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie, soudců, tiskových mluvčích vrcholných soudů a zástupců médií v bratislavském hotelu Radisson Blue Carlton.

Konference se zabývala legislativním rámcem komunikace soudů s médii, otázkou veřejnosti soudních řízení a ochrany soukromí jednotlivců, rostoucím vlivem nových médií a sociálních sítí a vhodnosti prezentace soudů na sociálních sítích, kontrolou justice ze strany veřejnosti a v neposlední řadě externí a interní komunikací soudů.



Konferenci otevřela předsedkyně Nejvyššího soudu Slovenska JUDr. Daniela Švecová mimo jiné obavou ze šíření extrémistických názorů v justici. Nejvyšší soudy mají v současné turbulentní době jedinečné postavení, neboť vystupují jako strážci demokratických hodnot. JUDr. Švecová připomněla dlouhodobě negativní jev slovenské společnosti spočívající v nízké úrovni důvěry v soudnictví s tím, že se za značného úsilí vedení Nejvyššího soudu Slovenska situace mírně zlepšuje.

Pozvání předsedkyně Švecové přijal předseda Soudního dvora Evropské unie Koen Lenaerts, který hovořil o vzájemné komunikaci mezi Soudním dvorem a národními soudy v kontextu řízení o předběžných otázkách. Předseda Lenaerts zdůraznil, že „bez důvěry není komunikace a komunikace nemůže existovat bez důvěry“. Jednou ze stěžejních výzev národních právních úprav a judikatorní praxe je vzájemné vyvažování zájmu veřejnosti na poskytování informací, ochraně osobních údajů a nezávislosti a nestrannosti soudního rozhodování. V situaci, kdy národní soud předkládá předběžnou otázku, by měl zvážit, že Soudnímu dvoru zaslané materiály jsou dále komunikovány k vyjádření vládám členských států a proto je nutné chránit práva zejména zranitelných osob, obětí trestných činů či mladistvých ve věcech týkajících se rodičovské odpovědnosti atd., přičemž zdůraznil potřebu anonymizace jmen a osobních údajů fyzických osob.

Z dalších významných řečníků vystoupili na konferenci předseda Nejvyššího soudu Litvy Rimvydas Norkus, předseda Nejvyššího soudu Dánska Poul Sogaard, předsedkyně Soudní rady Slovenské republiky Jana Bajánková či předsedkyně Nejvyššího soudu Černé Hory Vesna Medenica.

V rámci panelu věnovanému kontrole soudnictví ze strany veřejnosti přednesl svůj příspěvek ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu Aleš Pavel, který na konkrétních situacích, kterým čelil český Nejvyšší soud, uvedl, že tisk a média obecně mohou vhodným způsobem nastavit zrcadlo fungování českým soudům. „Konstruktivní kritika justice je vítaná, nicméně pouze potud, pokud nevede k narušování nezávislosti soudního rozhodování. Média mohou značně přispět k zlepšení důvěry veřejnosti v justici, a to uváděním pravdivých a přesných informací, nikoliv vytvářením nepřiměřeného tlaku na soudy“. Ředitel Pavel upozornil na praxi českého Nejvyššího soudu, který zásadně neinformuje o již rozhodnutých věcech dříve, než je rozhodnutí doručeno těm, kterých se zejména týká, tedy účastníkům řízení. „Tenzi mezi soudci a médii lze do značné míry odstranit vzájemným porozuměním východisek a procesů fungování obou společenských fenoménů, přičemž klíčem je respekt, vyšší míra komunikace a vzdělávání, a to na obou stranách komunikačního procesu“, zdůraznil Mgr. Pavel.


Mgr. Petr Tomíček, tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu

2. 12. 2016