Nejvyšší soud a Ministerstvo spravedlnosti mají společné priority. Jak dále vyplynulo z návštěvy ministra Jana Kněžínka v Brně, obě instituce cítí potřebu častějšího vzájemného dialogu.

(Brno) Připravit kvalitní procesní předpisy, nový trestní řád a nový civilní řád soudní, patří mezi hlavní priority justice. Shodli se na tom předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, který dnes spolu se svými náměstky navštívil Nejvyšší soud.

Jak uvedl předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry, na přípravě nového trestního řádu spolupracují také soudci Nejvyššího soudu tím, že se podílejí na dílčích úpravách ministerstvem připravených legislativních návrhů týkajících se zejména opravných prostředků, ať už mimořádných, jejichž těžištěm je dovolání, tak i řádných, které jsou s mimořádnými opravnými prostředky úzce spojeny. Naopak, v souvislosti s přípravou nového civilního řádu soudního apelovalo vedení Nejvyššího soudu na ministra spravedlnosti a jeho náměstka pro legislativu Michala Fraňka, aby ministerstvo adekvátněji reagovalo na opakované zásadní výhrady soudců z praxe vůči prezentovanému návrhu věcného záměru, který byl na konci loňského roku představen veřejnosti. Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala a předseda jeho civilního kolegia Vladimír Kůrka ministru Janu Kněžínkovi zopakovali hlavní připomínky Nejvyššího soudu a také Soudcovské unie k uvedenému věcnému záměru a zdůraznili, že je potřeba přehodnotit už samotnou původní ideu inspirovanou dávno překonanými civilními procesy z dob Rakousko-Uherska, se kterou tvůrci nového civilního řádu soudního k jeho přípravě přistupují. Nejvyšší soud v té souvislosti požádal vedení Ministerstva spravedlnosti, aby i při vzniku této nanejvýš důležité právní normy docházelo k tolik potřebnému dialogu se soudci, jak je tomu například při už zmiňované tvorbě nového trestního řádu. Ze strany ministra Jana Kněžínka i náměstka Michala Fraňka takový příslib následně zazněl.



Obdobně vnímají obě strany také nutnost vzájemné komunikace při chystané novele zákona o soudech a soudcích. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v té souvislosti mj. přivítal vyjádření ministra Jana Kněžínka, který předpokládá, že právě novela tohoto zákona bude obsahovat jasná pravidla pro výběr nových soudců, což doposud řeší jen ministerská instrukce, nedávno vydaná jeho předchůdcem Robertem Pelikánem, dále bude obsahovat úpravu jmenování soudců funkcionářů a zásady kariérního řádu.

Ministerstvo spravedlnosti i Nejvyšší soud dále vidí jako jednu z hlavních společných priorit podstatné navýšení platů asistentů soudců, vyšších soudních úředníků a administrativních pracovníků, ale i zaměstnanců správy, zejména v oblasti informačních technologií, všech soudů. „Je nepředstavitelné, aby nástupní plat zapisovatelky, na kterou jsou kladeny určité odborné nároky, byl 16.000 korun a po patnácti letech praxe dosáhla tabulkového platu 20.000 korun,“ uvedl v té souvislosti předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a dodal, jak už ostatně uvedl několikrát při diskuzích nad tímto tématem, že do budoucna vidí východisko ve vytvoření zákona o státní službě v justici anebo v novele současného zákona o státní službě, která by pod tento zákon zahrnula i vybrané administrativní pracovníky justice. Ministr Jan Kněžínek a ekonomický náměstek Miroslav Zábranský pak následně informovali o jednáních, která vedou s Ministerstvem financí nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí, a také o dalších možnostech řešení současného nevyhovujícího stavu, který justici výrazně znevýhodňuje na trhu práce.

Dalšími projednávanými tématy byla nepřiměřená délka odškodňovacích řízení v České republice, zahrnutí Nejvyššího soudu mezi povinná připomínková místa při tvorbě nových zákonů či novel a otázky správy justice, včetně otevření diskuze o Nevyšší radě soudnictví.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek následně navštívil v Brně také vedení Nejvyššího správního soudu.


Mgr. Petr Tomíček
tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
8. 8. 2018