Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství zahajují sérii seminářů, které mají za cíl častější udělování peněžitých trestů

Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství ve spolupráci s Justiční akademií zahajují dnes v Praze sérii seminářů pro soudce, státní zástupce, policisty a pracovníky probační a mediační služby. Hlavním cílem je co nejvíce informovat účastníky o možnostech ukládání peněžitých trestů v trestním řízení a podporovat změny v přípravném řízení trestním tak, aby se důsledněji zjišťovaly majetkové poměry obviněných jako předpoklad pro budoucí uložení peněžitého trestu. Úvodního semináře se účastní předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a také předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry, už ve čtvrtek 9. února na něj naváže seminář v Kroměříži.

Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud společně usilují o to, aby soudy v České republice v mnohem větší míře než doposud naplňovaly ustanovení § 39 odst. 7 trestního zákoníku a udělovaly peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k trestu odnětí svobody:



§
„Získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry; jestliže to nevylučují jeho majetkové nebo osobní poměry, uloží mu s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku (§ 66 až 72), a to jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu.“

Podle statistik peněžité tresty tvoří jen zhruba 4 % všech trestů ukládaných českými soudy (údaje za roky 2014 a 2015). Většina z nich je přitom udělena ve spojitosti s trestnou činností v dopravě. Nabízí se, aby byly častěji udělovány například za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, zcela jistě jsou účinným majetkovým postihem pachatelů majetkové a hospodářské trestné činnosti. V této oblasti kriminality jsou ale ukládány zatím spíše vzácně. „Máme jeden z nejvyšších indexů vězněných osob na 100 tisíc obyvatel a s tím bychom měli něco dělat. Peněžité tresty by se mohly ukládat například namísto krátkodobých nepodmíněných trestů. Ale nejde o to, je jen ukládat, ale také od obžalovaných vymoci,“ upozorňuje předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana můžou citelné peněžité sankce pomoci zejména v boji se závažnou ekonomickou kriminalitou. „Peněžitý trest považuji za jeden z velice efektivních nástrojů trestní politiky, neboť přiměřená finanční sankce je skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz, a proto je nutné, aby soudci, státní zástupci a policie spojili své síly a institut peněžitého trestu začali častěji využívat,“ zhodnotil nedávno Pavel Zeman. Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším státním zastupitelstvím budou usilovat o to, aby v každé takové vhodné věci byl peněžitý trest uložen.

V západní Evropě využívají soudy na svém trestním úseku tento typ postihu takřka v celém spektru své rozhodovací činnosti. Například v Německu tvoří peněžité tresty přibližně 85 % všech udělovaných trestů, v Rakousku je peněžitých trestů dlouhodobě zhruba třetina. V Nizozemsku zákon o peněžitých trestech z roku 1983 stanovuje, že peněžitý trest má být upřednostněn před trestem odnětí svobody, a to u všech trestných činů, dokonce i v případě, kdy lze uložit doživotní trest odnětí svobody.

Podrobnou tiskovou zprávu k problematice udělování alternativních trestů vydal Nejvyšší soud spolu Nejvyšším státním zastupitelství zastupitelstvím již 23. listopadu. Naleznete ji zde:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~TiskovezpravyNejvyssihosoudu~Tiskova_zprava___Penezite_tresty~


Mgr. Petr Tomíček, mluvčí Nejvyššího soudu
Mgr. Petr Malý, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství
6. 2. 2017