Nejvyšší soud navštívili senátoři z Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR, společně se soudci ještě letos uspořádají konferenci ke stavu českého soudnictví

Vedení Nejvyššího soudu se v úterý 28. května sešlo v sídle Nejvyššího soudu k jednání se senátory z Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a předseda trestního kolegia František Púry seznámili členy senátního výboru s aktuálním stavem příprav nového trestního řádu, na kterých se snaží Nejvyšší soud spolupodílet některými vlastními legislativními návrhy, místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala a předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Jan Eliáš následně hovořili o možné budoucnosti civilního procesu v České republice a vývoji agendy dovolání v civilních věcech za uplynulé období.


Obě strany, jak soudci, tak senátoři, se shodly na tom, že ačkoli má česká justice své problémy, veřejnosti jsou často prezentována jen negativa, přičemž dochází ke zkreslování skutečnosti. I proto je důvěra občanů v justici jen o něco větší, než padesátiprocentní a v posledních letech vzrůstá jen velmi pomalu. To odpovídá evropskému průměru, přestože z nedávné zprávy Evropské komise Scoreboard naopak vyplývá, že naše justice patří k těm nejvýkonnějším v Evropské unii. Obdobně hovoří o stavu lidských práv v České republice také nejvyšší zástupci Evropského soudu pro lidská práva. Co se týče tolik kritizovaných délek soudního řízení, pak například v občanskoprávních a obchodních sporech jsme na sedmém místě z evropské osmadvacítky, přičemž v žebříčku sestaveném jak podle délek řízení na prvním stupni, tak i podle celkových délek civilního procesu na všech stupních soudní soustavy, jsme na tom lépe než Německo, Francie a další země vyspělé západní Evropy. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v té souvislosti zmínil, že v rámci obecné justice samozřejmě existují některá zdlouhavá soudní řízení, která „pomyslně kazí celkový dojem“, a ta jsou veřejností oprávněně vnímána negativně, avšak patří mezi ně často věci, jejichž počátek se nachází v tzv. divokých devadesátých letech, a my se s důsledky potýkáme dodnes.

Výdaje na soudnictví patří v přepočtu na HDP v České republice k nejnižším v Evropě, což znamená, že soudy pracují efektivně, přestože ve srovnání s řadou jiných zemí Evropské unie nedisponují takovými rozpočty. Češi se soudí častěji, než jiné národy, na 100 obyvatel připadne v České republice 3,3 soudních řízení, přitom například v Německu je to jen 1,5. Z toho hlediska je pak třeba také srovnávat počty soudců na 1000 obyvatel v jednotlivých zemích a další obdobné statistiky. Takové zprávy je třeba předkládat veřejnosti samozřejmě i ve spojení s analýzou negativ, jakými jsou pomalá elektronizace soudnictví anebo narůstající délka soudních řízení ve správním soudnictví.

„Změny v justici by měly být evoluční a ne revoluční,“ uvedl Pavel Šámal v návaznosti na to, že právě problémové oblasti v justici je potřeba urychleně a důsledně zanalyzovat, zaměřit se na ně a hledat řešení, přičemž nemá smysl radikálně zasahovat tam, kde systém funguje. „Základní právní normy mají platit co nejdéle, nejméně padesát let, ne se měnit po každých pěti letech,“ doplnil Pavel Šámal. Právě proto se senátoři, v čele s předsedou ÚPV Senátu Miroslavem Antlem, a zástupci Nejvyššího soudu, shodli na uspořádání společné konference ke stavu české justice. Konference by se měla uskutečnit ještě letos, pravděpodobně v sídle Senátu. Jejím cílem by mělo být zhodnocení současného stavu, odhalení negativ, a na základě následných analýz by pak bylo možné navrhovat adekvátní legislativní, ale také i jiná potřebná, řešení. Ta by pak v praxi mohla vést k dalšímu zlepšování práce justice. Konference by mimo jiné navázala na podobnou úspěšnou akci z loňského roku, kterou pořádal ÚPV Senátu za podpory Nejvyššího soudu k tématu přípravy nového civilního řádu soudního.


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu
28. 5. 2019