Nejvyšší soud odmítl dovolání v podvodném projektu EDBUSY

Autor: Ing. Petr Knötig | 04/15/2013

Nejvyšší soud v Brně odmítl dovolání M. Ž. (1971), který byl odsouzen pro zločin podvodu k trestu odnětí svobody v trvání 8,5 roku se zařazením do věznice s ostrahou. Podle zjištění soudů se M. Ž., společně se spoluobviněným Ing. L. P. (1980), který si dovolání nepodal, pomocí projektu EDBUSY dopustili zločinu podvodu, kdy vylákali od poškozených a sebe obohatili o víc jak půl miliardy korun.

Krajský soud v Brně M. Ž. odsoudil podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu osmi roků.


Odvolací Vrchní soud v Olomouci změnil částečně výrok o vině a nově rozhodl tak, že obviněného shledal vinným dvěma zločiny podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaných formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku za tuto trestnou činnost a za trestnou činnost, ohledně které zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezrušen, potom odvolací soud obviněného odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání osmi a půl roku, k jehož výkonu byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl rovněž obviněnému uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech na dobu osmi roků.
V rámci dovolacího řízení pak Nejvyšší soud dovolání odmítl jako neopodstatněné s tím, že souhlasí se závěry odvolacího soudu. Ten správně dospěl k názoru, že objektivní stránka trestného činu podvodu byla jednáním obviněného naplněna, neboť od počátku byl celý „projekt“ společnosti EDBUSY zamýšlen jako podvodný, s cílem obviněného a jeho společníka se obohatit na úkor poškozených. Charakter předmětného „podnikání“ byl založen na klamavém prodeji investic či zprostředkování finančních prostředků, přitom principy těchto nabídek byly zcela nereálné, založené na podvodu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je konečné. Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.