Nejvyšší soud odmítl dovolání v případě trestů na prvomájové oslavy v Brně v roce 2009

Autor: Ing. Petr Knötig | 11/15/2012

Nejvyšší soud v Brně v neveřejném zasedání odmítl dovolání M. G. (1985) a M. D. (1989). Obě dovolání byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Podle rozhodnutí Městského soudu v Brně byl M. G. uznán vinným trestným činem podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 198a odst. 1 tr. zák. Podle § 198a odst. 1 tr. zák. jej odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Podle § 53 odst. 2 písm. b) tr. zák., § 54 odst. 1 tr. zák. uložil obviněnému peněžitý trest ve výměře 25.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanovil pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců.


Téhož dne byla současně i M. D. uznána vinnou trestným činem podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 odst. 1 tr. zák. Podle § 260 odst. 1 tr. zák. ji odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 24 měsíců.
Spolu s nimi byli Městským soudem v Brně odsouzeni i T. V. (1969), J. Š. (1972), M. Z. (1977) a P. K. (1976), ale jejich dovolání Nejvyšší soud projednat nemohl, protože dovolání nebyla podána řádným způsobem podle trestního řádu. Proto se Nejvyšší soud mohl zabývat jen dovolání M. G. a M. D., která byla doručena v souladu s trestním řádem.
Stručný popis skutku:
Městský soud v Brně oba výše uvedené odsoudil za to, že 1. 5. 2009 v době od 13 do 17 hodin na náměstí Svobody v Brně v rámci prvomájových oslav pořádaných Dělnickou stranou postupně přednesli projevy, v nichž také uvedli:
M. G.: „Nám a celé Evropě běží čas, tisíce, statisíce emigrantů denně přistávají na evropských březích. Je jenom otázkou času, kdy nás, původní evropská etnika, tyto zrůdy převálcují svým počtem…“
M. D. ve svém projevu také uvedla: „Ve vašich očích vidím odhodlání, odhodlání bojovat za naši Evropu do poslední kapky krve, a proto už není jen prázdnou frází „Evropo povstaň“, protože teď my a naše Evropa povstáváme jako Fénix z popela za společnou budoucnost, za společnou Evropu. Odpor!“
Krajský soud v Brně 5. 1. 2012 v odvolacím řízení u M. G. zrušil rozsudek ve výroku o peněžitém trestu a o náhradním trestu odnětí svobody. V ostatním nechal uložený trest v platnosti. V případě M. D. pak krajský soud odvolání zamítl celé jako nedůvodné.
Oba si podali dovolání k Nejvyššímu soudu. M. G. v dovolání uvedl, že jednáním, které je mu kladeno za vinu, nepodněcoval k nenávisti vůči skupině obyvatel, imigrantům, ani k omezování jejich práv či svobod. Poukázal na to, že soudy obou stupňů se nezabývaly jím předloženým listinným důkazem, a to výsledkem průzkumu veřejného mínění, ze kterého bylo patrné, že česká společnost je při průzkumu v březnu roku 2010 v meziročním srovnání k březnu 2009 tolerantnější a vstřícnější ve vztahu k cizincům. Nenastal tak škodlivý následek jeho jednání vzhledem ke společnosti, objektivně nedošlo k podnícení jakékoliv nenávisti ve společnosti. Dále uvedl, že společenská nebezpečnost jeho jednání nebyla vyšší než nepatrná.
Spoluobviněná M. D. také uvedla, že soudy obou stupňů ani ve skutkové větě, ani v odůvodnění svých rozhodnutí, neuvádí, jaké konkrétní hnutí mělo být jejím výrokem propagováno či podporováno. Poukázala na to, že soudy obou stupňů opakovaně zaměňují význam slov hnutí a ideologie, přičemž je zcela zřejmé, že podporu či propagaci ideologie ustanovení § 260 tr. zák. nepostihuje. Uvedla, že v době vyřčení výroku byla Dělnická strana legální politickou stranou, a proto výroky, kterými by byla taková legální politická strana podporována či propagována, nemohou být trestně právního charakteru, neboť není dána ani objektivní ani subjektivní stránka trestného činu. Dále namítla, že slova „Evropo povstaň“ nejsou přičitatelná žádnému hnutí ve smyslu § 260 tr. zák.
Nejvyšší soud při projednávání dovolání zjistil, že dovolání obou jsou zjevně neopodstatněné a odmítl je.
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
Bližší odůvodnění rozhodnutí nyní nelze sdělit, protože zatím nebylo doručeno účastníkům řízení.