Nejvyšší soud odmítl dovolání v případu brutální vraždy

Autor: Ing. Petr Knötig | 09/25/2012

Nejvyšší soud v Brně 13. 9. 2012 v neveřejném zasedání odmítl dovolání Jiřího B. (1967) z Dolních Bojanovic (nyní ve výkonu trestu ve věznici Mírov) za zvlášť surovou vraždu. Rozhodnutím Nejvyššího soudu tak zůstává Jiřímu B. v platnosti uložený trest odnětí sovody na 18 let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou.

Krajským soudem v Brně – pobočka Zlín byl muž původně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou a k protialkoholnímu léčení ústavní formou. Soud jej uznal vinným tím, že:


dne 13. 6. 2011 v době kolem 15.30 hod. v obci Koryčany, okres Kroměříž, Zlínský kraj, v kuchyni rodinného domu, kde přebýval u majitelky domu poškozené nar.  1953, po předchozí společné konzumaci alkoholu, v podnapilém stavu z důvodu hlasitého slovního projevu poškozené, který mu vadil, a na který nejdříve reagoval slovy „ať je ticho, že ji praští po tom rypáku“, na což poškozená stojící obličejem k lednici nereagovala a stále hlasitě nadávala, což vedlo obžalovaného k tomu, že přistoupil k sekretáři, u kterého otevřel jednu ze zásuvek, ze které vyjmul dřevěnou paličku na maso, se kterou se přiblížil zezadu k poškozené a opakovanými údery vysoké intenzity směřující do týlní, levé spánkové - temenní krajiny, případně i do obličejové části lebky v levé lícní krajině (kdy poranění a zlomeniny obličejové části lebky vlevo mohly vzniknout i intenzivními opakovanými údery pěstí obžalovaného, případně tím, že ji obžalovaný opakovaně narazil levou polovinou obličeje do desky stolu či jiné pevné podložky) udeřil poškozenou, kterou rovněž bodl kuchyňským nožem do zad, kdy jí tímto útokem způsobil mnohočetné tříštivé zlomeniny klenby lební v oblasti levé spánkové temenní krajině s linií lomu pokračujícím do krajiny týlní, tříštivé zlomeniny spodiny lební v oblasti levé a střední lební jámy lební s linií lomu pokračujícího podél levého malého křídla kosti klínové směrem k tzv. Tureckému sedlu, rozsáhlé zlomeniny obličejové části lebky vlevo s odlomením okraje levé očnice s rozsáhlým zhmožděním měkkých pokrývek lebních a dále bodně řezné poranění vzniklé nejméně dvakrát opakovaným užitím bodně řezného nástroje pronikajícím do dutiny hrudní v délce 17 – 19 cm pod trnem 7. krčního obratle vlevo od středové roviny těla v šířce 3 cm a hloubkou bodného kanálu 10,5 cm probíhajícím v blízkosti poplicnice a vniknutí bodně řezného nástroje do dutiny hrudní v oblasti 7. mezižebří s protětím levého dolního plicního laloku a hrudní srdečnice v celé šíři její sestupné části spojené s intenzivním krvácením do dutiny hrudní, kdy bezprostřední příčinou smrti poškozené bylo rozhmoždění mozku při mnohačetných tříštivých zlomeninách klenby a spodiny lební s konkurujícím druhým smrtelným poraněním, a to s prakticky úplným přetnutím hrudní srdečnice, když po několika hodinách po činu v úmyslu zahladit stopy poškozenou odtáhl ke vchodovým dveřím domu a zasunul hlavou dolů do vodovodní šachty, kterou zajistil železným poklopem, který zatřel vazelínou a pokryl novinami a kobercem, aby tak zabránil jak nálezu, tak i pachu z mrtvého rozkládajícího se těla poškozené, když posléze opakovaně interiér domu uklidil a vymyl, aby zahladil stopy násilí a odstranil krev, kterou bylo místo činu velmi silně potřísněno, přičemž vražedné nástroje (nůž a paličku na maso) a další věci potřísněné krví vyhodil do popelnice před domem, popř. spálil v kamnech a na dvoře domu.
Proti rozsudku krajského soudu si obviněný podal odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci. Ten mu trest odnětí svobody snížil na 18 let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou a dále mu uložil protialkoholní léčení ústavní formou.
Proti rozsudku vrchního soudu si podal dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, v němž namítal, že nejednal v úmyslu usmrtit poškozenou a tento úmysl poškozenou usmrtit mu ani nebyl prokázán. Oba soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces tím, že neprovedly jím navrhované důkazy. Nevybavuje si, že by poškozené ublížil a popsaného skutku se dopustil. Když poškozenou následně druhý den nalezl v kuchyni na zemi, byl v šoku a jeho následné jednání bylo zkratovité. Udělal chybu a tohoto jednání upřímně litoval.
Nejvyšší soud konstatoval, že se soudy řádně vypořádaly s důkazy, které byly předloženy a jejich rozhodnutí má oporu právě v provedeném dokazování. Proto dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné.
Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu není opravný prostředek přípustný.