Nejvyšší soud odmítl dovolání v případu tragédie na stavbě tunelu v ulici Dobrovského v Brně

Autor: Ing. Petr Knötig | 11/06/2012

Nejvyšší soud v Brně odmítl dovolání řidiče, který z nedbalosti zavinil smrt spolupracovníka při stavbě tunelu v Dobrovského ulici v Brně. S konečnou tak pro V. K. (1969) platí trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti šesti měsíců. Nejvyšší soud odmítl dovolání proto, že bylo podáno z jiného důvodu, než připouští trestní řád.

Podle závěrů Městského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2011 došlo k tragédii tak, že V. K. dne 12. 1. 2010 kolem 22,50 hod. v Brně na stavbě „Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B, C 604.1“ jako předák a kvalifikovaná obsluha kolového nakladače Volvo L.120D v rámci výkonu svého zaměstnání v rozporu s Dopravním řádem uvedené stavby v Tunelu 1 po nabrání vytěženého materiálu do lžíce nakladače začal s uvedeným pracovním strojem couvat k místu vykládky směrem k ústí tunelu u ulice Žabovřeské, a to bez zajištění couvání jinou náležitě poučenou osobou. Přičemž v prostoru vzdáleném 820 metrů od ústí tunelu zachytil levou zadní částí nakladače dalšího pracovníka, který se pohyboval za couvajícím nakladačem. Následně došlo k pádu a zachycení poškozeného levým předním kolem nakladače, který při tom utrpěl rozsáhlá devastující poranění více pro život důležitých orgánů, v důsledku čehož na místě zemřel“.


Proti rozsudku Městského soudu v Brně si V. K. podal odvolání, které Krajský soud v Brně 26. 1. 2012 jako nedůvodné zamítl.
Odsouzený muž podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém uvedl, že nebylo zjištěno, jak konkrétně došlo k smrtelným poraněním poškozeného, byla nesprávně stanovena vzdálenost místa nehody od ústí tunelu, což mělo význam z toho pohledu, zda se úraz stal na pracovišti nebo na dopravní cestě, dále podle něj nebylo prokázáno, že by helma nalezená na místě nehody patřila poškozenému, a konečně, že z provedených důkazů naopak vyplynulo, že s tělem poškozeného bylo po nehodě manipulováno, takže nebylo možno určit jeho přesnou polohu bezprostředně po jeho sražení nakladačem. Také namítl i neúplnost dokazování v dané věci, jestliže nebyl proveden vyšetřovací pokus, aby bylo zjištěno, jaká byla v tunelu viditelnost a zda tedy vůbec mohl poškozeného vidět. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání směřuje k přehodnocení zjištěného stavu nižšími soudy a tedy prakticky k revizi celého řízení. Proto dovolání v neveřejném zasedání odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než uvádí trestní řád.
Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu se již nelze odvolat.