Nová publikace Nejvyššího soudu Aplikace unijního práva českými soudy

Nejvyšší soud se již patnáct let věnuje mapování rozhodovací činnosti českých soudů při aplikaci práva Evropské unie a usiluje tak o sledování celkové úrovně, jakož i systémových problémů spojených s aplikací unijního práva. Projekt vnitrostátní aplikace práva EU českými soudy, který zahájilo tehdy zahraniční oddělení Nejvyššího soudu v roce 2005, pokračuje vydáním třetí souhrnné zprávy s názvem Aplikace unijního práva českými soudy v rozhodnutích z let 2012–2015.


Cílem této analytické studie, jejímiž autory jsou Katarína Šipulová, Aleš Pavel a Simona Češková, je hledat odpovědi na 3 výzkumné otázky:

1) Působí nejvyšší soudy jako tzv. zprostředkovatelé unijního práva ve směru k soudům rozhodujícím v nižších stupních? Cílem bylo zjištění, zda se kvalitativně liší práce s právem EU u nižších soudů a u Nejvyššího soudu, a také, zda mají vnitrostátní soudy tendenci citovat spíše průlomová rozhodnutí vysokých soudů aplikujících unijní právo nebo se odkazují přímo na judikaturu Soudního dvora Evropské unie.

2) Jakým způsobem dochází k aplikaci? Jakou pozici má unijní právo v rozhodnutích českých soudů? Dokresluje závěry, nebo je spíše stěžejním zdrojem? Je unijní právo využíváno jako ornament odůvodnění jinak odkazující spíše na vnitrostátní právní řád? Odkazují soudy také na směrnice, které jsou řádně transponovány?

3) Existuje reálný mezisoudní dialog v řízení o předběžné otázce? Změnila se povaha předběžných otázek za dobu 15 let od členství České republiky v Evropské unii?

Zatímco se odborná právní literatura velmi pečlivě a po dlouhou dobu věnuje interakci vnitrostátních soudů a SDEU, kterou označuje termínem mezisoudní dialog, faktický empirický výzkum práce soudů s unijním právem chybí. Z pohledu právní teorie mají při vnitrostátní aplikaci zcela nezaměnitelné místo vrcholné soudy, které rozhodují nejsložitější a nejdůležitější případy, dohlíží nad sjednocováním judikatury a jsou také vybaveny daleko větším personálním i materiálním aparátem na vypořádání se se všemi praktickými požadavky unijního práva: rešeršemi judikatury, jazykovými překlady nebo studiem zahraničních právních úprav. Nejvyšší a také ústavní soudy proto mají potenciál působit jako zprostředkovatelé pro Soudní dvůr a jeho výklad a aplikaci unijního práva na nejnižší úrovni v jednotlivých členských státech.

Cílem empirického výzkumu Nejvyššího soudu je ověřit, zda k mezisoudnímu dialogu skutečně dochází a pokud ano, jakou má povahu. Ve skutečnosti máme totiž velmi limitované znalosti o tom, jak vnitrostátní soudy, a zejména soudy rozhodující v prvním nebo druhém stupni, s právem EU pracují a skutečný stav poznání za filozofickými úvahami a hypotézami vědeckého světa značně zaostává. Pokud přijmeme tezi, že vnitrostátní soudy jsou vlastně soudy unijními, celý systém práva EU je na jejich činnosti závislý a rozkrytí práce soudů s prameny unijního práva tak nabízí zajímavé poznatky i ke vztahu obou právních řádů, tedy unijního a vnitrostátního.

Analytická zpráva, která bude také k dispozici všem soudům v České republice, by nemohla vzniknout bez spolupráce se soudy nižších stupňů, které Nejvyššímu soudu rozhodnutí aplikující právo Evropské unie zasílají. Předsedům těchto soudů a kontaktním osobám, které na tomto projektu již dlouhá léta spolupracují, chci za autorský tým a Nejvyšší soud upřímně poděkovat.

Vyhotovení zprávy za období 2012–2015 předcházela rozsáhlá přednášková činnost odborníků z Nejvyššího soudu přímo na krajských a vrchních soudech v České republice. Analýza usiluje odpovědět na výše stanovené otázky a také poskytnout rozbor rozhodovací činnosti českých civilních soudů se zaměřením se na postavení Nejvyššího soudu, jakož i na nejčastěji aplikované okruhy unijního práva – spotřebitelské právo, určování mezinárodních příslušností, právo obchodních společností a nově také na oblast ochrany duševního vlastnictví a trestní právo.

Věřím, že tato zpráva, kterou si můžete přečíst a stáhnout zde, poslouží nejen soudcům při rozhodování sporů s evropským prvkem, ale také dalším právnickým profesím, akademikům a studentům právnických fakult k posílení povědomí o aplikaci unijních právních předpisů u českých soudů.


Mgr. Aleš Pavel
ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu
25. 9. 2019