Osobní vzkaz dvěma kritikům kandidatury Ivy Brožové na ombudsmana

Datum: 07/20/2010

Vážení pánové Tomáši Langášku a Jane Komárku. Nepochybuji o vaši odborných kvalitách a respektuji vámi vyslovené a publikované právní názory, jimiž zpochybňujete kandidaturu JUDr. Ivy Brožové na post ombudsmana z důvodu, že je (ve stručnosti) soudkyní a že je tato její funkce neslučitelná s funkcí ombudsmana. Chápu také, že se neztotožňujete s opačným právním názorem jiných právníků. Co mi ovšem velmi vadí je skutečnost, že se před volbou na post ombudsmana vyjadřují osoby, které jsou činné u Ústavního soudu. Tomáš Langášek podle internetových stránek Ústavního soudu do 31.12. 2008 pracoval jako asistent předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, dnem 1. ledna 2009 se stal generálním sekretářem Ústavního soudu, přičemž je mimo jiné stálým zástupcem členky Rady vlády České republiky pro lidská práva Anny Šabatové, která byla kandidátkou a možná bude opět nominována na post ombudsmana. Jan Komárek, autor včerejšího příspěvku „Může být I.B. ombudsmankou“, jenž vyšel v době před volbou ombudsmana, dne 1. ledna 2009 nastoupil na pozici Tomáše Langáška, tedy je činný jako asistent předsedy Ústavního soudu. Nelze proto u něj ani vyloučit, že v souvislosti kupř. s podanou ústavní stížností může z pozice asistenta připravovat podklady k věci případně se týkající i volby ombudsmana. Prostě přijde mi nepatřičné, aby od zaměstnanců či dokonce funkcionářů Ústavního soudu před konáním volby ombudsmana přicházely podobné vzkazy, i kdyby snad jimi publikovaná interpretace inkriminované právní úpravy byla – jak by třeba někdy později bylo vyloženo v rozhodnutí Ústavního soudu – správná. Jsem přesvědčen o tom, že v tomto období by z těchto míst takové odborné vzkazy prostě zaznívat neměly, jakkoliv ctím právo každého na vyslovení svého vlastního (právního) názoru. Někdy však nejde jen o jména těch, kdo tak činí, ale i o místa, z nichž je tak činěno. A právě k zamezení jakýchkoliv pochybností jeví se v době předvolební přijatelnější určitá forma uvážlivosti a střídmosti.

Pavel Vrcha


autor působí jako soudce Nejvyššího soudu České republiky