Pavel Šámal jednal se svými protějšky v Tallinu o soudcovské nezávislosti

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se ve dnech 19. – 21. října 2017 zúčastnil kolokvia a valného shromáždění Sítě předsedů Nejvyšších soudů členských států Evropské unie. „Smyslem existence Sítě předsedů Nejvyšších soudů členských států Evropské unie je úzká vzájemná spolupráce nejvyšších soudů, výměna názorů a zkušeností nejen z rozhodovací praxe nejvyšších soudů, ale také otázky správy soudnictví, které musí nejvyšší soudní funkcionáři řešit napříč Evropou,“ vyjádřil šéf Nejvyššího soudu.

Síť předsedů Nejvyšších soudů se zabývá legislativními návrhy předkládanými evropskými institucemi, zejména ve věcech trestněprávních a občanskoprávních, diskutuje o otázkách správy soudnictví v jednotlivých zemích, vztazích justice a dalších mocí ve státě, hrozbách pro soudcovskou nezávislost a institucionálně zajišťuje spolupráci analytických útvarů nejvyšších soudů a výměnné stáže soudců. Kromě předsedů nejvyšších soudů států Evropské unie mají předsedové nejvyšších soudů Lichtenštejnska, Norska a Černé hory status pozorovatelů. Jednání se na pozvání Sítě předsedů účastnil také předseda Nejvyššího soudu Albánie.

Letošní schůzka evropských justičních špiček byla zastřešena jednou společnou myšlenkou, a to sice reálnou situací v členských státech EU ve vztahu k demokratickému principu dělby moci, a to z pohledu nezávislosti nejvyšších soudů při výkonu správy soudnictví a kontroly soudní moci ze strany moci výkonné zejména tam, kde předsedové vykonávají státní správu soudů a zajišťují fungování soudů po stránce jejich personálního a materiálního zabezpečení.

„Soudnictví potřebuje jasná a transparentní pravidla, která zajistí vysokou kvalitu práce soudů, přičemž zásadní důraz je nutné klást na potřebu stability právního řádu a zákonem stanovených pravidel výběru a jmenování soudců. Za posledních 28 let došlo v České republice k devatenácti změnám na postu ministra spravedlnosti, což samo o sobě činí snahu koncepčně řešit zásadní otázky správy soudů naprosto iluzorní“, řekl Pavel Šámal.



Důležitým bodem programu byla zpráva předsedkyně Nejvyššího soudu Polska o probíhající reformě soudnictví, která paralyzovala Ústavní soud a má vést k zásadním zásahům jak do složení soudů včetně Nejvyššího soudu Polska, tak do organizace justice v Polsku. V tomto kontextu předseda Nejvyššího soudu uvedl: „Každý soudce je odpovědný za prosazování a ochranu soudcovské nezávislosti, přičemž soudci a soudnictví jako celek musí mít prostor vyjádřit svůj názor k návrhům zákonů, které se týkají fungování soudního systému jako celku, a to především tehdy, pokud je cílem reformních snah ovládnout soudnictví a učinit z něj pouhý nástroj k prosazování politických cílů vládnoucí garnitury“.

Předsedové nejvyšších soudů se také shodli na tom, že nezávislost nejvyšších soudů úzce souvisí s nezbytným prostorem předsedů soudů pro nakládání s finančními prostředky těchto soudů a na potřebě hovořit o doporučeních pro vymezení obecných principů finanční autonomie nejvyšších soudů. V roce 2018 proběhne kolokvium a valné shromáždění v sídle německého Spolkového soudního dvora.


Mgr. Aleš Pavel
ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu

25. 10. 2017



Společná fotografie předsedů nejvyšších soudů členských států EU


Na fotografii zprava: předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího
soudu ČR Aleš Pavel a předsedkyně senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR Milada Šámalová,
předseda Nejvyššího soudu Finska Timo Esko, předseda senátu Kasačního soudu Francie Bruno Pireyre


Předseda Nejvyššího soudu České republiky Pavel Šámal a předseda Nejvyššího
soudu Estonska Priit Pikamäe