Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal jednal s představiteli evropské justice v Karlsruhe

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se ve dnech 27. – 29. září 2018 zúčastnil každoročního kolokvia a valného shromáždění Sítě předsedů Nejvyšších soudů členských států Evropské unie konaného v sídle německého Spolkového soudního dvora. Prostřednictvím tohoto fóra měl příležitost diskutovat o záležitostech společného zájmu a sdílet informace i zkušenosti s předsedy nejvyšších soudů. Diskutována byla zejména problematika týkající se vztahů nejvyšších a ústavních soudů, jakož i využití srovnávací metody v judikatuře a praxi nejvyšších soudů.

Síť předsedů Nejvyšších soudů se zabývá legislativními návrhy předkládanými evropskými institucemi, zejména ve věcech trestněprávních a občanskoprávních, diskutuje o otázkách správy soudnictví v jednotlivých zemích, vztazích justice a dalších mocí ve státě, hrozbách pro soudcovskou nezávislost a institucionálně zajišťuje spolupráci analytických útvarů nejvyšších soudů a výměnné stáže soudců. Kromě předsedů nejvyšších soudů států Evropské unie se jako pozorovatelé účastní předsedové nejvyšších soudů Albánie, Lichtenštejnska, Norska a Černé Hory.



První téma letošní schůzky se věnovalo vztahům nejvyšších a ústavních soudů. Jelikož se Síť předsedů skládá z představitelů značného množství nejvyšších soudů, bylo možné vyslechnout si podnětné příspěvky z různých právních systémů, a to i z těch, v nichž absentuje ústavní soud v tom smyslu, v jakém je ukotven v právním řádu České republiky.


Po diskuzi se navázalo na další problematiku, kterou bylo srovnávací právo v judikatuře a praxi Nejvyššího soudu. „Metoda srovnávacího práva nepochybně tvoří významnou součást aplikace práva obecně, stejně tak jako v rámci rozhodovací činnosti soudu. Rovněž Nejvyšší soud jí četně využívá, ačkoliv její užití přirozeně závisí na předmětu každé jednotlivé věci. Tato metoda se uplatní zejména tehdy, jestliže se jedná o záležitost evropské či mezinárodní harmonizace nebo pokud jsou v určitých jiných státech srovnatelné právní normy. Musí být nicméně stále vnímána jako podpůrná metoda,“ uvedl k tématu Pavel Šámal.

Předseda Nejvyššího soudu též, mimo jiné, vyzdvihl konkrétní využití srovnávací metody, a to na příkladu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4020/2017, kdy se soud zabýval případem ženy, která se domáhala umělého oplodnění kryokonzervovanými spermiemi svého zesnulého manžela po vypršení šestiměsíční lhůty od jeho souhlasu, jak je vyžadováno platným právem. Soud prozkoumal rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k čl. 8 Úmluvy a rovněž právní praxi v jiných evropských státech.

Zmíněná byla též otázka organizační struktury v souvislosti s využíváním srovnávací metody, kdy Pavel Šámal upozornil na skutečnost, že Nejvyšší soud pro tyto účely disponuje Oddělením analytiky a srovnávacího práva s právníky s jazykovými dovednostmi, na které se mohou obracet soudci s konkrétními dotazy.


Mgr. Lívia Plavcová, poradkyně v otázkách evropského práva
Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu
3. října 2018