Předseda Nejvyššího soudu opět udělil některým soudcům, působícím u českých soudů, výtku za opožděné splnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů

Nejvyšší soud je na základě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, pověřen přijímáním a evidencí oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců České republiky a dále uchováváním a dohlížením nad úplností údajů v těchto oznámeních.


Soudci, kteří byli ve výkonu funkce ke dni 1. ledna 2019, byli povinni podat tzv. průběžné oznámení za období výkonu funkce v kalendářním roce 2018, a to ve lhůtě nejpozději do 30. června 2019. Toto oznámení zahrnovalo informace o vykonávaných činnostech, nově nabytém majetku a příjmech za kalendářní rok 2018 a informace o výši existujících a dosud nesplacených závazků k 31. prosinci 2018.

Z celkového počtu 3 021 soudců ve výkonu funkce, zapsaných k 1. lednu 2019 Ministerstvem spravedlnosti do Centrálního registru oznámení, se zákonná povinnost podat průběžné oznámení za rok 2018 vztahovala na 3 017 soudců (pět soudců zemřelo před uplynutím lhůty pro podání, přičemž jedna, dnes už zesnulá soudkyně, své průběžné oznámení ještě stihla podat).

Průběžné oznámení za rok 2018 nakonec podalo 3 016 soudců, neučinila tak jediná soudkyně. Třicet jedna soudců přitom podalo oznámení po zákonem stanovené lhůtě, tj. po 30. červnu 2019. U těchto soudců zvažoval předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., v každém individuálním případě možnost udělení výtky. Zohlednil přitom především zdravotní a osobní důvody, které některým soudcům znemožnily splnit jejich povinnost včas. Všichni tito soudci byli současně předsedou Nejvyššího soudu upozorněni na potřebu plnit svoji zákonnou oznamovací povinnost v předepsané lhůtě, neboť porušení této povinnosti může naplňovat znaky kárného provinění. Mezi soudci, jenž podali oznámení po zákonné lhůtě, byli mj. tři soudci, kteří již ukončili výkon funkce.

Výtka podle § 88a, zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, byla nakonec předsedou Nejvyššího soudu udělena osmi soudcům, a to za nesplnění povinnosti podat průběžné oznámení za rok 2018 v zákonem stanovené lhůtě.

Ve srovnání s rokem 2018 došlo tedy loni ke snížení počtu průběžných oznámení podaných po zákonem stanovené lhůtě z padesáti sedmi na třicet jedna. Meziročně klesl také počet udělených výtek za porušení zákona o střetu zájmů, a to z devatenácti na osm. Tento pozitivní trend lze přičíst tomu, že Nejvyšší soud informuje soudce opakovaně o jejich zákonné oznamovací povinnosti před lhůtou pro podání průběžného oznámení a současně jim pomáhá formou osobních, e-mailových a telefonických konzultací.

Podle zákona o střetu zájmů zahájilo v roce 2019 výkon funkce 53 soudců, kteří měli povinnost podat tzv. vstupní oznámení. Všichni tak řádně učinili.

Oznamovací povinnost v souvislosti s ukončením výkonu funkce v roce 2019 vznikla u 71 soudců. Soudci, kterým byla stanovena lhůta pro podání výstupního oznámení v roce 2019, své oznámení podali, a to s výjimkou jediné soudkyně, která při ukončení výkonu funkce nepodala výstupní oznámení, ani průběžné oznámení za rok 2018. V souvislosti s nepodáním výstupního oznámení Nejvyšší soud přistoupil u této bývalé soudkyně k nahlášení přestupku, jehož projednání je po zániku funkce už v kompetenci obecního úřadu s rozšířenou působností, v jehož obvodu má trvalý pobyt.

Průběžné oznámení za období výkonu funkce v kalendářním roce 2019 bude podáváno ve lhůtě nejpozději do 30. června 2020. Veškeré informace, které by měly soudcům pomoci tuto zákonnou povinnost splnit, jsou dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz, v sekci „O Nejvyšším soudu“ – „Evidence podle zákona o střetu zájmů“.


Ing. Ivana Zámečníková
vedoucí oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu
5. 2. 2020