Stanovisko OOK - odpovědnost za škodu při společně vedeném útoku

Datum: 10/09/2014

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo na svém jednání dne 8. 10. 2014 za účelem sjednocení judikatury soudů rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 25 Cdo 269/2014.

Rozsudek bude uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek vydávané Nejvyšším soudem s následující právní větou:



Každý z ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili jednu z napadených osob, a to i tehdy, jestliže v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder.

Při nejprve slovnímu konfliktu oba žalovaní hrozili noži třem mužům. Poté, co tento konflikt odezněl, žalovaní v ulici, v prostoru tramvajových zastávek, všechny tři znovu dostihli a zaútočili na ně noži. Při tomto útoku byli dva napadení muži zraněni, jeden byl bodnořezným poraněním srdce usmrcen.
Okolnost, že žalovaní nebyli v trestním řízení odsouzeni i za usmrcení a že tato část skutku, původně v obžalobě obsaženého, byla posléze vypuštěna, protože nebylo prokázáno, který z žalovaných vedl smrtící úder, občanskoprávní odpovědnost žalovaných nevylučuje. V případě škody na zdraví lze dovodit společnou odpovědnost i tehdy, jestliže některý z více útočících škůdců sice poškozenému újmu nezpůsobil, avšak společné, jednotícím záměrem vedené násilné akce směřující proti poškozenému či více poškozeným se aktivně účastnil a svou přítomností přispěl ke konečnému škodnému následku. Podstatné tedy je, zda útočníci, kteří jednali společně, byli vedeni, alespoň rámcově, společným úmyslem zaútočit na poškozené.
Takovému závěru nebrání ani okolnost jediného smrtelného bodnutí. Dojde-li při společném útoku dvou osob k usmrcení jediným bodnutím a není zřejmé, který z útočníků nakonec smrtící útok vedl, ačkoli jej mohl vést kterýkoli z nich, je to významné v řízení trestním. Oba útočníci však odpovídají za vzniklou škodu společně a nerozdílně podle občanského zákoníku.
Rozlišení míry účasti každého ze žalovaných má význam pouze z hlediska vymezení poměru, v jakém se žalovaní účastnili na vzniku škody, tedy pro jejich vzájemné vypořádání. V řízení o nároku poškozeného na náhradu škody proti solidárně odpovědným škůdcům se však poměr, v jakém každý z nich odpovídá za škodu, neřeší.