Statistiky Evropské unie poukazují na zlepšení efektivity české justice

V pondělí 28. května 2018 oznámila Věra Jourová, komisařka pro oblast spravedlnosti, spotřebitele a rovnosti žen a mužů, zveřejnění zprávy „2018 EU Justice Scoreboard“, která poskytuje přehled o stavu kvality, efektivity a nezávislosti soudních systémů členských států Evropské unie a zároveň je nástrojem podpory efektivního fungování justice v rámci Unie.
Evropská komise zveřejňuje přehled srovnání o fungování soudnictví zemí Evropské unie pravidelně v ročních cyklech, přičemž z přiloženého dokumentu jsou patrná data z let 2010, 2014, 2015 a 2016. Statistiky o účinnosti soudních systémů při vyřizování věcí v jednotlivých odvětvích práva EU (kupříkladu soutěžní právo, ochrana spotřebitele, praní špinavých peněz) z roku 2016 jsou poměřovány čísly z let 2014 a 2015.

V roce 2013 ustavila Evropská komise skupinu kontaktních osob za národní soudní systémy, které připravují podklady pro zmíněnou aktivitu Komise a jako zástupci členských států podávají pravidelné zprávy o vývoji soudních reforem, délce řízení v občanskoprávních a obchodních věcech, o počtu nápadů, nevyřízených věcech, o možnostech přístupu osob k rozhodnutím soudů všech stupňů, vzdělávání soudců, a to zejména v unijním právu, využívání alternativních způsobů řešení sporů, o právní pomoci, atd. Za Českou republiku se jednání pravidelně účastní zástupce Ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu.

Vydání EU Justice Scoreboard za rok 2018 poukazuje na důležitost efektivních soudních systémů, které hrají nesmírnou roli ve vztahu k udržení zásad právního státu a hodnot, na kterých je Evropská unie postavena. V tomto ohledu jsou nezávislost, kvalita a efektivita soudních systémů nezbytnými podmínkami pro implementaci práva Evropské unie.

Aktuální vydání přináší nové či doplněné informace o fungování soudních systémů v těchto oblastech:
1. rozvíjí ukazatele soudcovské nezávislosti, a to konkrétně ve vztahu k soudním radám a účasti výkonné moci a parlamentu při jmenování a odvolávání soudců a předsedů soudů;
2. rozvíjí také sekci ohledně systémů trestního soudnictví tím, že uvádí data o trestných činech týkajících se „praní špinavých peněz“ a uvádí některé ukazatele ohledně organizace státního zastupitelství v členských státech;
3. je dále rozvíjena i perspektiva konečného uživatele tím, že se prezentují ukazatele o tom, jak jsou potřeby specifických skupin „uživatelů“ justičního systému (kupříkladu děti, zrakově postižené osoby, apod.) zohledňovány při poskytování veřejných informací;
4. prezentuje nový přehled o strukturálních fondech pro justiční reformy;
5. poprvé prezentuje data o délce řízení na soudech všech stupňů (první, druhý i třetí stupeň) pro oblast řízení v občanských a obchodních věcech, jakož i správních věcí.


Z nejpodstatnějších statistických údajů týkajících se České republiky vyplývají z přiložené zprávy následující závěry:

1. Česká republika vede ve statistikách v aktivitě přijatých, jakož i schvalovaných, předpisů v rámci reformy justice na úrovni procesních předpisů, správy soudnictví, soudních poplatků a právní pomoci a soudců.

2. Česká republika v rámci 28 států Evropské unie zaujímá celkově osmou příčku, pokud se jedná o délku řízení, což je o jednu příčku lepší umístění než v loňském roce, přičemž průměrná délka sporných civilních řízení u soudů prvních stupňů je pod hranicí šesti měsíců. Soudní řízení trvá déle například v Německu, ve Francii, v Dánsku či u našich polských sousedů. Délku řízení na hranici 400 dnů v prvním stupni uvádí například Itálie a Malta.

3. Česká republika si vedla dobře i v případě celkového hodnocení skončených věcí na všech třech stupních v občanskoprávních a obchodních věcech. Skončila celkově na 8. místě v rámci všech zemí Evropské unie, přičemž celková délka řízení je pod 200 dnů na všech stupních. České soudy v tomto směru předběhly i soudy z Německa, Lucemburska nebo Francie.

4. Výkonnost soudnictví je reálně hodnocena především poměrem nápadu a vyřízených věcí soudů rozhodujících v prvním stupni. Poté, co se v roce 2015 zlomil negativní trend, došlo i v roce 2016 k zlepšení a poměr vyřešených věcí se zvýšil. Zvýšení nastalo opětovně nejen v celkovém ukazateli občanskoprávních, obchodních a správních věcí, ale i ve sledované statistice sporných občanskoprávních a obchodních věcí, kde poměr překročil hranici 110 %.

5. Oproti roku 2015 se snížilo i množství věcí, které čekají na rozhodnutí, a to opětovně nejen ve všech oblastech, ale i konkrétně ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech, kdy úroveň jejich počtu zaznamenala nejnižší hodnotu za všechny sledované roky.

6. Ve vztahu k nově sledovaným ukazatelům v oblasti praní špinavých peněz si Česká republika polepšila proti roku 2015, když se nyní umístila na celkovém šestém místě.

7. České justici se i nadále daří využívat ke komunikaci s účastníky řízení moderní informační technologie a podání elektronickou cestou tak jsou možná na soudech všech stupňů. Zlepšení je ovšem vyžadováno v oblasti dostupnosti informací online ve vztahu justičního systému vůči široké veřejnosti.

Text celé zveřejněné zprávy je k dispozici zde: EU 2018 Justice Scoreboard


Mgr. Dušan Sulitka, vedoucí oddělení analytiky a srovnávacího práva
Mgr. Ladislav Kováč, LL.M., poradce v otázkách evropského práva
28. 5. 2018