Stříbrné ocenění nové přístavby budovy Nejvyššího soudu v soutěži Stavba roku Jihomoravského kraje 2019

Přístavba nového křídla budovy Nejvyššího soudu, slavnostně otevřená 1. října 2019, získala 2. místo v soutěži Stavba roku Jihomoravského kraje, a to konkrétně v kategorii Stavby občanské vybavenosti. Investorem stavby, která stála 135 milionů korun, bylo Ministerstvo spravedlnosti, zhotovitelem a. s. Zlínstav, projektantem Arch.Design, s.r.o. Brno. Nová administrativní budova má sedm nadzemních pater a tři patra pod zemí. Uvnitř aktuálně pracuje přes 140 zaměstnanců soudu, především asistentů soudců. Kanceláře 71 soudců zůstávají v původní historické budově.


Výsledky soutěže o Stavbu roku Jihomoravského kraje 2019 jsou k dipozici na webové stránce http://stavbajmk.cz/prehled-staveb-2019/.

O rozšíření svého sídla usiloval Nejvyšší soud téměř 20 let. S přibývající agendou totiž začali na přelomu tisíciletí postupně u Nejvyššího soudu pracovat asistenti soudců, kteří dnes tvoří nejpočetnější skupinu zaměstnanců (u Nejvyššího soudu aktuálně pracuje přibližně 160 asistentů). Už v roce 2002 proto odkoupil Nejvyšší soud za 17 milionů korun chátrající obytný dům v sousedství na adrese Bayerova 3, Brno. Stavební fakulta VUT v Brně pak nedoporučila jeho rekonstrukci a naopak navrhla dům strhnout a na jeho místě vystavět novou administrativní budovu. Projektu se ujalo studio Arch.Design. Vyprojektovaná stavba získala stavební povolení už v roce 2005, ale dlouho pak na ní nebyl ve státním rozpočtu dostatek financí, náklady se odhadovaly na 140 milionů korun. To se změnilo až v roce 2015, kdy vedení soudu převzal prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., a ministrem spravedlnosti byl tehdy JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. Nakonec přišla přístavba, včetně vybavení, na přibližně 129 milionů korun z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti a dalších 6 milionů zaplatil Nejvyšší soud na propojení chodeb v jednotlivých patrech s historickou původní budovou z 30. let 20. století.

V nejnižším podzemním patře nové přístavby se nachází kromě technologií také spisovna (archiv) Nejvyššího soudu, nad ní je ve dvou patrech podzemních garáží 20 parkovacích stání. Až 26 let po svém vzniku získal Nejvyšší soud v přízemí nového křídla budovy konečně důstojné prostory pro svoji rozsáhlou knihovnu, v prvním nadzemním patře pak byla vybudována nová jednací místnost, která může zároveň sloužit jako menší multifunkční sál. Přilehlá terasa byla projektována jako oddychová zóna. V Nejvyšším patře se pak nachází 7 nových ubytoven pro soudce, kteří přijíždějí do Brna pracovat z celé republiky. Rozšířila se tím stávající nabídka ubytování soudců na ubytovně v mansardovém patře původní budovy a také v pronajatých bytech ve městě Brně.


Základní data k nové budově:

Rok 2002: Odkoupení obytného domu v Bayerově ulici č. 3 Nejvyšším soudem za 17 milionů korun
Rok 2005: Vydáno stavební povolení
Září 2015: Dohoda předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem na obnovení projektu
8. února 2016: Ministerstvo spravedlnosti schválilo investiční záměr, registrovaná částka výdajů 150 milionů korun
18. dubna 2016: Podepsána smlouva s architekty Arch.Design, s.r.o., začaly práce na revizi původního projektu
16. května 2017: Vybrán dodavatel stavby Zlínstav a.s.
28. června 2017: Předání staveniště Zlínstavu a. s.
2. září 2019: Předání hotového díla Ministerstvu spravedlnosti
1. října 2019: Slavnostní otevření


Základní technické údaje k budově:

Počet pater: 10 (3 podzemní)
Zastavěná plocha: 433 m
2
Hrubá podlažní plocha celkem: 3 673 m
3
Obestavěný prostor: 12 508 m
3
Počet kanceláří: 57
Další místnosti: Knihovna, archiv, jednací síň a poradní místnost, ubytovna soudců
Garážová stání v podzemí: 20
Cena veškerých přípravných i stavebních prací, vč. vybavení: 135 milionů korun (Ministerstvo spravedlnosti 129 milionů, Nejvyšší soud – především na propojení chodeb do staré budovy vynaložil přibližně 6 milionů).



Mgr. Petr Tomíček
vedoucí odd. styku s veřejností Nejvyššího soudu
Brno, 4. května 2020