Tisková zpráva: Návrh na odklad vykonatelnosti nebo návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí soudu nižšího stupně

Přestože již opakovaně Nejvyšší soud informoval veřejnost o tom, jakým způsobem jednotlivé senáty jeho občanskoprávního a obchodního kolegia řeší v dovolacích řízeních žádosti o přednostní projednání návrhu na odklad vykonatelnosti, eventuálně odklad právní moci, rozhodnutí soudů nižších stupňů, dochází v médiích ke zkreslování popisu těchto postupů. Proto se Nejvyšší soud rozhodl v předložené tiskové zprávě opět zrekapitulovat, jaké jsou možnosti řešení každé takto podané žádosti.

Zároveň Nejvyšší soud zveřejňuje statistiku, kolikrát a v jakých lhůtách v období od 1. 1. 2013 do 14. 6. 2016 návrhům na odklad vykonatelnosti anebo na odklad právní moci vyhověl, respektive vykonatelnost odložil anebo odložil právní moc rozhodnutí soudu nižšího stupně.

Podle § 243 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů:



„Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Pokud Nejvyšší soud návrh na odklad vykonatelnosti anebo návrh na odklad právní moci rozhodnutí soudu nižšího stupně obdrží, co nejdříve vyhodnotí, zda je nezbytné se takovým návrhem zabývat.
I když k tomu jednotlivé senáty nezavazuje žádný písemný pokyn, pravidlem je, že všechny nově napadlé věci senáty v řádech dnů, od doby, kdy jim byly přiděleny, poprvé předběžně prostudují. Je to právě proto, aby si příslušný senát zjistil, zda taková věc neobsahuje žádost o odklad právní moci anebo žádost o odklad vykonatelnosti. Zjišťuje se dále, má-li tato nová věc všechny náležitosti, aby se na případné nedostatky upozornilo co nejdříve, zdali je senát opravdu věcně příslušný díky své specializaci k řešení tohoto konkrétního podání, apod. (Tento postup se obecně týká jakéhokoli podání, které dorazí na podatelnu Nejvyššího soudu. Vždy je nutné prvotní zhlédnutí příslušného podání a zjištění, zda je či není potřeba z jakéhokoli důvodu o nově napadlé věci urychleně jednat.)

Pokud návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí anebo odklad právní moci rozhodnutí senát v nově napadlém podání zaregistruje, má dvě možnosti:
- Buď vyhodnotí, že se jím nebude zabývat, neboť usoudil, že navrhovateli podle výše zmíněného § 243 zákona č. 99/1963 nehrozí žádná závažná újma.
- Anebo se v opačném případě návrhem přednostně zabývat začne.

V okamžiku, kdy se příslušný senát návrhem na odklad právní moci napadeného rozhodnutí, eventuálně vykonatelnosti, začne skutečně zabývat, má opět dvě varianty:

- Buď o žádosti rozhodne samostatně a vydá k tomu usnesení (tedy jakési dílčí rozhodnutí).


- Anebo žádost o odklad právní moci, eventuálně vykonatelnosti, řeší jako celek v rámci kompletního dovolacího řízení. Rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti či právní moci poté padne současně s rozhodnutím ve věci celého dovolání.

Příslušný senát Nejvyššího soudu může o odkladu vykonatelnosti anebo odkladu právní moci rozhodnout i bez návrhu. - Tedy, bez toho, aniž by o takový odklad dovolatel sám žádal. Není to v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu žádná výjimka.

Jestliže se průměrná délka celého dovolacího řízení u občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu nyní pohybuje těsně pod hranicí 200 kalendářních dnů, o návrzích na odklad právní moci nebo vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu rozhodují příslušné senáty mnohem rychleji.
Statistiky za období od 1. 1. 2013 do 14. 6. 2016 říkají, že Nejvyšší soud o některých návrzích na odklad vykonatelnosti rozhodl už v řádech dnů – např. ve věcech sp. zn. 26 Cdo 2151/2015 anebo sp. zn. 26 Cdo 3862/2015 to bylo loni již za 6 dnů od předložení žádosti o odklad vykonatelnosti.
Letos ve věci nejrychleji kladně vyřízené žádosti sp. zn. 21 Cdo 1661/2016 vydal senát č. 21 usnesení za 16 dnů.
Od 1. 1. 2016 do 14. 6. 2016 odložil Nejvyšší soud vykonatelnost v osmi případech, průměrná délka od podání žádosti o odklad až ke kladnému vyřízení je letos prozatím 49 dnů.
Celkem od 1. 1. 2013 do 14. 6. 2016 Nejvyšší soud 56 krát odložil vykonatelnost a 24 krát odložil právní moc předchozího rozhodnutí odvolacího soudu. Další podrobnosti uvádí přiložená tabulka.

Celkový počet žádostí o odklad vykonatelnosti nebo odklad právní moci bohužel nedokáže Nejvyšší soud vyčíslit, neboť žádosti jako takové neeviduje ve svém informačním systému, kam zaznamenává jen případy, kdy o odkladu vykonatelnosti nebo odkladu právní moci skutečně kladně rozhodl. Jak již bylo uvedeno výše, v některých případech naopak rozhodnou senáty o odkladu i bez předchozího návrhu dovolatele. Nelze proto vypočítat „procentuální úspěšnost“ žadatelů o odklad.


Mgr. Petr Tomíček
mluvčí Nejvyššího soudu













Rozhodnutí podle § 243 písm. a) o.s.ř. - odložení vykonatelnosti rozhodnutí
Rozhodnutí podle § 243 písm. b) o.s.ř. - odložení právní moci rozhodnutí
2013
celkem věcí
18
2013
celkem věcí
4
nejkratší lhůta
13
nejkratší lhůta
11
nejdelší lhůta
647
nejdelší lhůta
28
průměrná lhůta
118
průměrná lhůta
19
2014
celkem věcí
16
2014
celkem věcí
13
nejkratší lhůta
12
nejkratší lhůta
14
nejdelší lhůta
148
nejdelší lhůta
258
průměrná lhůta
49
průměrná lhůta
79
2015
celkem věcí
14
2015
celkem věcí
4
nejkratší lhůta
6
nejkratší lhůta
8
nejdelší lhůta
211
nejdelší lhůta
205
průměrná lhůta
66
průměrná lhůta
82
2016
celkem věcí
8
2016
celkem věcí
3
nejkratší lhůta
16
nejkratší lhůta
37
nejdelší lhůta
112
nejdelší lhůta
317
průměrná lhůta
49
průměrná lhůta
146