Tisková zpráva: Nejvyšší soud k délce trvání závazku obviněného zdržet se určité činnosti (např. řízení motorových vozidel) v závislosti na délce zkušební doby obviněného

Nejvyšší soud se rozhodl jednoznačně reagovat na medializovanou problematiku rozdílně stanovovaných délek osobního závazku obviněného a zkušební doby obviněného, která je veřejnosti prezentována v souvislosti s případem fotbalového reprezentanta Davida Limberského.

Nejvyšší soud konstatuje, že uvedenou problematiku pečlivě sleduje a zároveň potvrzuje, že závazek obviněného zdržet se řízení motorových vozidel, nebo jiný obdobný závazek zdržet se určité činnosti podle § 307 odst. 2 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, má trvat zásadně po celou zkušební dobu stanovenou podle § 307 odst. 3 trestního řádu, protože ani při kratším závazku obviněného zákon nedovoluje před uplynutím zkušební doby vrátit řidičské oprávnění (§ 102 odst. 1, 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Této skutečnosti by si měli být vědomi i soudci a státní zástupci při stanovení délky zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání, která může být v rozmezí od 6 měsíců až do 5 let.



V medializované „kauze“ např. internetový server Aktualne.cz dne 17. 5. 2016 uvedl: Špičky české justice přiměl případ fotbalového reprezentanta Davida Limberského k tomu, aby začaly řešit nedostatek v silničním zákoně. Limberský se poté, co způsobil nehodu, zaručil, že nebude rok řídit. Přesto ale hrozilo, že o řidičský průkaz přijde na čtyři roky. Právě na tolik let mu státní zástupce původně stanovil zkušební dobu, během níž se nesměl provinit. Zlom nastal až poté, co Limberského obhájce uspěl se stížností. Reprezentant "papíry" dostane zpět podstatně dříve.
Žalobci z Městského státního zastupitelství v Praze ve svém rozhodnutí konstatují, že by bylo pro Limberského přísné, kdyby řidičský průkaz dostal až za čtyři roky, a zkušební dobu mu proto změnili na jeden rok. Fotbalista tak, pokud neporuší zákon, bude moci řídit už příští rok na jaře.
(http://zpravy.aktualne.cz/domaci/az-nehoda-limberskeho-prinesla-zlom-spicky-justice-resi-jak/r~4a00a7fa1b6a11e682470025900fea04/)

Novináři serveru Aktualne.cz dále píší o údajném záměru Ministerstva spravedlnosti obrátit se na Nejvyšší soud s žádostí o změnu současného stavu, přičemž podle autora článku není jasné, zda k tomu bude potřeba vypracovat novelu zákona anebo soudy obdrží z Nejvyššího soudu určitý pokyn, kterým by se měly řídit.

Nejvyšší soud odmítá rétoriku médií o „díře v zákonech“ a upozorňuje, že podobné případy jsou řešitelné za současné právní úpravy, proto není potřeba žádných novelizací. Odkazuje přitom na loňské usnesení senátu svého trestního kolegia ve věci sp. zn. 4 Tdo 6/2015, které bude již v červnu 2016 publikováno v trestní části Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, kde se mj. uvádí: „Primárně je samozřejmě na obviněném, aby konkrétní závazek včetně doby jeho trvání ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) tr. ř. sám učinil. Je také ale nesporné, že konečné rozhodnutí je na soudu, který o případném podmíněném zastavení trestního stíhání rozhoduje. Není přijatelné, aby se délka zkušební doby bez dalšího automaticky řídila délkou závazku obviněného určitou činnost nevykonávat, jelikož pak by to byl obviněný, kdo by v této otázce určoval podmínky, za nichž by bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání, a soud by ve své podstatě rezignoval na svoji rozhodovací pravomoc. Jestliže tedy soud zaujme názor, že doba trvání vysloveného závazku obviněného není dostatečná, pak o podmíněném zastavení trestního stíhání nerozhodne. Naopak, pokud soud dospěje k závěru, že doba, po kterou se obviněný zaváže nevykonávat určitou činnost, v jejíž souvislosti se dopustil přečinu, je delší, oproti délce zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání, jíž hodlá stanovit, není vyloučeno, aby tuto dobu svým rozhodnutím odpovídajícím způsobem sám zkrátil.“

Justice tak zcela jistě má podle Nejvyššího soudu v rukou dostatečné nástroje k tomu, aby k disproporci mezi délkou závazku obviněného a jeho zkušební dobou vůbec nedocházelo, jako tomu bylo od počátku v případě dopravní nehody fotbalového reprezentanta Davida Limberského.


Mgr. Petr Tomíček,
tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
26. 5. 2016