Tisková zpráva – Peněžité tresty

Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud společně usilují o změnu praxe tak, aby soudy v České republice v mnohem větší míře udělovaly peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k trestu odnětí svobody. Obě instituce mimo jiné uspořádají v průběhu roku 2017 odborné semináře pro soudce, státní zástupce i policisty.

Podle statistik peněžité tresty tvoří jen zhruba 4 % všech trestů ukládaných českými soudy (údaje za roky 2014 a 2015). Většina z nich je přitom udělena ve spojitosti s trestnou činností v dopravě. Peněžité tresty jsou přitom účinným majetkovým postihem například pachatelů majetkové a hospodářské trestné činnosti. V této oblasti kriminality jsou ale ukládány zatím spíše vzácně. Praxe jednotlivých soudů napříč Českou republikou se navíc liší kraj od kraje, okres od okresu. Nejvíce peněžitých trestů udělují okresní soudy v působnosti Krajského soudu v Brně (plnou třetinu všech peněžitých trestů udělených soudy v ČR).



Situace v České republice je tak neporovnatelná se západní Evropou, kde soudy využívají tento typ postihu takřka v celém spektru své rozhodovací činnosti na trestním úseku. Například v Německu tvoří peněžité tresty 84 % všech udělovaných trestů (údaj za rok 2014), v regionu s centrem v Brémách je to dokonce až 88%. V Rakousku je peněžitých trestů dlouhodobě zhruba třetina. V Nizozemsku zákon o peněžitých trestech z roku 1983 stanovuje, že peněžitý trest má být upřednostněn před trestem odnětí svobody, a to u všech trestných činů, dokonce i v případě, kdy lze uložit doživotní trest odnětí svobody.

Nejvyšší soud problematiku udělování alternativních trestů, a tedy i peněžitých, dlouhodobě sleduje. Velice podrobně zmapoval a zveřejnil praxi ukládání alternativních trestů napříč českou justicí za roky 2010 a 2011. V srpnu letošního roku oslovil opět všechny soudy v republice, aby mu zasílaly své nedávné rozsudky, kde udělily peněžité tresty, za účelem nových analýz. Z těch by mohla vzejít obecná doporučení pro trestní soudce. Konkrétně nyní Nejvyšší soud zpracovává 212 rozsudků, které mu zaslalo 39 soudů. Dalších 23 soudů se k problematice vyjádřilo a poslalo připomínky nebo vlastní podněty.

Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana můžou citelné peněžité sankce pomoci zejména v boji se závažnou ekonomickou kriminalitou. „Peněžitý trest považuji za jeden z velice efektivních nástrojů trestní politiky, neboť přiměřená finanční sankce je skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz, a proto je nutné, aby soudci, státní zástupci a policie spojili své síly a institut peněžitého trestu začali častěji využívat,“ hodnotí Pavel Zeman.

Na připravovaných společných seminářích budou Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud předávat nashromážděné poznatky dále soudcům, státním zástupcům a také policistům z celé ČR, aby bylo naplňováno ustanovení § 39 odst. 7 trestního zákoníku:

§
„Získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry; jestliže to nevylučují jeho majetkové nebo osobní poměry, uloží mu s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku (§ 66 až 72), a to jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu.“


Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším státním zastupitelstvím budou usilovat o to, aby v každé takové vhodné věci byl peněžitý trest uložen.Přitom je nutné, aby už v přípravném řízení trestním byly zjišťovány majetkové poměry obviněného jako předpoklad pro udělení peněžitého trestu podle § 39 odst. 7 trestního zákoníku, zejména aby ve vhodných případech bylo postupováno podle trestního řádu a zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení,“ zdůrazňuje předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. nutnost odpovídajícího postupu už od počátku celého trestního řízení.

S uvedenou problematikou rovněž úzce souvisejí § 344a, § 344b, §§347 – 349, trestního řádu 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Společná tisková konference Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství se konala ve středu 23. 11. 2016 v budově Nejvyššího soudu. Tiskové konference, která se týkala udělování peněžitých trestů, se zúčastnil předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.; nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman; předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. František Púry, Ph.D. a generální ředitel Vězeňské služby ČR, vrchní státní rada brig. gen. Mgr. Petr Dohnal.


Mgr. Petr Tomíček, mluvčí Nejvyššího soudu
Mgr. Petr Malý, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství

Brno, 23. 11. 2016


Zleva: generální ředitel Vězeňské služby ČR, vrchní státní rada brig. gen. Mgr. Petr Dohnal; nejvyšší státní
zástupce JUDr. Pavel Zeman; předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.; předseda trestního
kolegia Nejvyššího soudu JUDr. František Púry, Ph.D.; tiskový mluvčí Nejvyššího soudu Mgr. Petr Tomíček




Statistiky k problematice ukládání peněžitých trestů