Trest obecně prospěšných prací platí

Autor: Ing. Petr Knötig | 07/28/2014

Nejvyšší soud v Brně v neveřejném zasedání odmítl dovolání J. R. (1958) a J. R. (1987), kteří byli rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 4 T 47/2013 ze dne 8. 1. 2014 uznáni vinnými přečinem výtržnictví ve spolupachatelství. Za to byl starší z mužů odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře osmdesáti hodin a mladší z mužů k trestu obecně prospěšných prací ve výměře šedesáti hodin. Odvolání obou pak Městský soud v Praze 28. 3. 2014 zamítl jako nedůvodná.

Podle skutkových zjištění se přečinu dopustili tím, že:


dne 26. 7. 2013 v době okolo 15.55 hodin v Praze 8, v Čičmické ulici, před objektem PN Bohnice u zastávky MHD Řepínská, napadli poškozeného Z. M. tak, že poté, co vystoupili z vozidla zn. VW Passat, začal J. R. na poškozeného pokřikovat a vyčítat mu jeho jednání vůči jeho současné manželce, což poškozený ignoroval a pokračoval dál v chůzi. Na to oba obvinění zareagovali tak, že poškozeného opakovaně – asi 5 až 6 krát – udeřili otevřenou dlaní do vlasové části hlavy, načež když si jejich jednání chtěl poškozený vyfotit, tak jej znovu opakovaně stejným způsobem udeřili do hlavy, přičemž tohoto jednání se dopustili před nejméně dvěma osobami.
Proti usnesení Městského soudu v Praze si oba podali dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém uvedli, že závěr soudu o naplnění skutkové podstaty předmětného přečinu je v rozporu se zásadou „in dubio pro reo“, neboť výpovědi svědků a poškozeného si navzájem odporují a není z nich možno vyvodit závěr o jejich vině. Dle jejich přesvědčení svědek, který na místo činu prakticky nevidí, může těžko podávat relevantní svědectví. Jsou však toho názoru, že i z rozporných výpovědí je zřejmé, že poškozený dostal pouze několik pohlavků (pokud vůbec), což nemohlo nikoho pohoršit. Dodali, že rozhodující soud se vůbec nezabýval otázkou, zda dané jednání nemělo být posouzeno pouze jako přestupek.
Nejvyšší soud po projednání rozhodl, že napadené rozhodnutí ani řízení, které mu předcházelo, netrpí vytýkanými vadami, proto dovolání obviněných odmítl podle §  265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné.
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
Po doručení celého odůvodnění účastníkům řízení bude rozhodnutí veřejně přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Tdo 866/2014.