Trest za rasistické výroky na stadiónu platí

Autor: Ing. Petr Knötig | 05/19/2014

Nejvyšší soud v Brně odmítl jako zjevně neopodstatněné dovolání R. P. (1978) z Chomutova, který byl Okresním soudem v Chomutově 20. 3. 2013 (společně s dalšími sedmi obviněnými) uznán vinným přečinem hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. l písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. l tr. zákoníku a odsouzen podle § 355 odst. 2 tr. zákoníku, § 43 odst. l tr. zákoníku, § 76 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k úhrnnému trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce spočívajícímu v zákazu vstupu na všechna hokejová utkání hraná na zimním stadionu v Chomutově, Mostecká 5773, v trvání jednoho roku.

Krajský soud v Ústí nad Labem odvolání R. P. i státního zástupce 19. 9. 2013 zamítl.


R. P. byl s ostatními odsouzen za to, že dne 28. 10. 2012 v Chomutově, Mostecká 5773, na zimním stadionu za přítomnosti asi 4 000 diváků v průběhu třetí třetiny hokejového zápasu mezi mužstvy HC Piráti Chomutov a HC Bílí tygři Liberec skandovali heslo „mrtvý cikán plave po vodě a to patří k přírodě“ a na hráče hostujícího mužstva tmavé pleti po jeho potyčce s domácím hráčem pokřikovali rasistickou nadávku „opice“.
Proti uloženému trestu si R. P. podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém rozsudek napadl v celém jeho rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Citoval to, jak je odbornou literaturou vykládán zákonný znak „hanobení“ uvedený v § 355 odst. l písm. a) tr. zákoníku a zákonný znak „nejméně se dvěma osobami“ uvedený v § 355 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Zdůraznil, že po subjektivní stránce musí jít o úmyslné jednání. R. P. prezentoval svou obhajobu, že žádné výroky nepronášel a dovoláním se domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil rozsudek a aby přikázal Okresnímu soudu v Chomutově věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Senát Nejvyššího soudu při projednání dovolání zjistil, že okresní soud i soud odvolací vycházely z prokázaných zjištění, které nejsou v rozporu s vydaným rozhodnutím. Úmyslné zavinění obviněného jasně vyplývá ze samotné povahy činu, jímž bylo pronášení hrubě urážlivých a znevažujících výroků zaměřených proti jiným osobám z důvodu jejich etnické a rasové příslušnosti. Obsah a smysl pronášených výroků byl i ze subjektivního hlediska obviněného plně seznatelný. Obviněný křičel tyto výroky vědomě, a to za okolností, kdy vnímal, že je křičí i větší počet dalších osob okolo něho. Proti závěru soudů, že obviněný naplnil znaky přečinu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. l písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku i co do subjektivní stránky, proto není možné nic namítat.
Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu se nelze odvolat. (7 Tdo 532/2014)