Trest za znásilnění ve věznici neplatí

Autor: Ing. Petr Knötig | 04/22/2013

Nejvyšší soud v Brně v neveřejném zasedání zrušil rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích a Krajského soudu v Ústí nad Labem týkající trestu pokusu o znásilnění ve věznici Litoměřice a věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Podle Nejvyššího soudu je rozhodnutí o vině a odsouzení v extrémním rozporu s použitelnými důkazy. Navíc Okresnímu soudu v Litoměřicích trvalo skoro rok a půl, než předložil dovolání Nejvyššímu soudu!

Podle okresního soudu došlo k tomu, že obviněný L. K. (1984) v přesně nezjištěnou dobu od 29. 3. 2007 do 1. 4. 2007 na cele č. 403 ve Vazební věznici v Litoměřicích přistoupil v nočních hodinách ke spícímu poškozenému, kterého udeřil pěstí do brady, vytáhl ho z postele, stáhl mu tepláky i trenky a pokusil se na něm vykonat anální styk, což se mu pro aktivní odpor a křik poškozeného nepodařilo. Za to byl L. K. odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dva a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.


V odvolacím řízení pak Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil z podnětu odvolání státního zástupce trest a nově L. K. odsoudil za pokus znásilnění k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let s tím, že podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.
L. K. využil práva podat dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém namítl nesprávnost skutkových zjištění, zejména že tato zjištění byla založena na nepoužitelném důkazu, kterým byla svědecká výpověď poškozeného v přípravném řízení bez přítomnosti obhájce. V návaznosti na tuto námitku poukázal na to, že ostatní důkazy jeho vinu neprokazují.
Nejvyšší soud shledal, že námitky jsou na místě. Zrušil proto jak napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, tak rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ohledně obviněného L. K. a přikázal Okresnímu soudu v Litoměřicích, aby doplnil dokazování a věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Proti usnesení Nejvyššího soudu není opravný prostředek přípustný.

Nad rámec rozhodnutí o podaném dovolání pokládá Nejvyšší soud za nutné vyjádřit se k délce dovolacího řízení, a to vzhledem k velmi výraznému časovému odstupu od vyhlášení napadeného rozsudku. Obviněný podal dovolání u Okresního soudu v Litoměřicích dne 21. 11. 2011, avšak věc byla předložena Nejvyššímu soudu až dne 29. 3. 2013. K průtahům tedy nedošlo v řízení před Nejvyšším soudem.