Trestná činnost zastupitelů města v oblasti veřejných zakázek a evropských dotací

Trestní senát Nejvyššího soudu v čele s jeho předsedou prof. JUDr. Pavlem Šámalem, Ph.D. odmítl svým usnesením ze dne 23. 11. 2016 dovolání čtyř obviněných, jejichž trestná činnost spočívala v nezákonných manipulacích při výběru dodavatele veřejné zakázky. Původně bylo trestní stíhání společně vedeno proti pěti osobám, z nichž některé zastávaly pozici zastupitelů města. K dovolání se již nepřipojil bývalý místostarosta města, který byl na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze uznán pravomocně vinným za trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, 2 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona (dále jen „trestní zákon“), za trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 písm. a), c) trestního zákona a za pokus zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropských společenství podle § 260 odst. 1, 5 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Za tyto trestné činy byl místostarostovi uložen trest odnětí svobody v délce pěti let ve věznici s dozorem a zákaz činnosti člena hodnotící komise na dobu pěti let. Ostatní čtyři obvinění (současně i dovolatelé) byli shodně v předcházejícím řízení odsouzeni za trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 128a odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona k trestu odnětí svobody v délce dvou let s podmíněným odkladem na tři roky a k zákazu činnosti výkonu člena hodnotící komise na dobu pěti let.

Trestnou činnost obvinění spáchali tak, že jako členové hodnotící komise ve veřejné zakázce na revitalizaci náměstí protiprávně a záměrně vyřadili ekonomicky nejvýhodnější nabídku stavební firmy A. spol. s  r. o. s cenou 10.816.868,- Kč bez DPH, čímž umožnili zvítězit uchazeči T. s. r. o. umístěnému na druhém místě s cenou 18.151.078,- Kč bez DPH. Tento původně druhý uchazeč následně uzavřel s městem smlouvu o dílo. Faktickým zhotovitelem téměř celého díla se ovšem stala firma A. spol. s  r. o., provádějící dílo formou subdodávky pro vítěze veřejné zakázky za cenu 12.298.950,- Kč bez DPH. Společnost T s  r. o. získala bezpracně prospěch ve výši 5.582.128,- Kč. V projednávané trestné činnosti byl nejaktivnějším pachatelem tehdejší místostarosta, který ještě navíc podepsal jako člen hodnotící komise prohlášení o nepodjatosti, ač měl osobní vazby na vítěznou společnost T. s. r. o. Pro ni na základě příkazní smlouvy za úplatu zpracovával mzdovou agendu, vykonával účetní a ekonomické poradenství a další činnosti. Trestné činnosti se dopouštěl s vědomím, že projekt je spolufinancován z dotačních zdrojů fondů Evropské unie. Přesto přiložil své nepravdivé prohlášení o nepodjatosti, aby tím dokladoval zákonný průběh výběru zhotovitele. Kvůli trestnímu stíhání obviněných město obdrželo jen část přislíbených dotačních prostředků.



Obvinění postavili svá dovolání na podobných základech. Nejčastěji namítali, že nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu, neboť z provedeného dokazování nevyplývá, že jako členové hodnotící komise vyřadili nabídku společnosti A. spol. s r. o. s úmyslem způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch. Dále rozvíjeli své úvahy nad zadávacími podmínkami, obhajovali způsob hodnocení nabídek a zdůvodňovali opodstatněnost vyřazení nabídky s nejnižší cenou. Obvinění také popírali povědomí o osobní propojenosti tehdejšího místostarosty se společností T. s. r. o. Jeden z obviněných navíc poukazoval na porušení jeho práva na obhajobu, neboť odvolací soud projednal věc v jeho nepřítomnosti, ač byl řádně a včas omluven a neúčast prokázal potvrzením svého ošetřujícího lékaře.

Státní zástupce napadl ve svém vyjádření důvody dovolání, které obvinění společně spatřovali v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu (rozpor skutku s hmotným právem) a jeden z obviněných navíc i v § 265b odst. 1 písm. d) trestního řádu (nezákonná nepřítomnost obviněného při hlavním líčení nebo veřejném zasedání). Podle jeho názoru obvinění chybně směřovali svá dovolání do oblasti skutkového hodnocení reálnosti nabídky firmy A. s. r. o. a hodnocení role bývalého místostarosty.

Nejvyšší soud ve svém obsáhlém odůvodnění vysvětlil, proč dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl, přičemž se vypořádal se všemi námitkami, které obvinění v dovolání přednesli. Obšírně dovolací soud rozebral naplnění subjektivní stránky trestného činu (zavinění) za situace, kdy všichni čtyři obvinění měli předchozí zkušenosti s hodnocením veřejných zakázek. Při své úvaze dospěl Nejvyšší soud na rozdíl od soudů nižšího stupně k závěru, že obvinění spáchali trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě v úmyslu přímém, nikoliv nepřímém. Jelikož ale nemůže v dovolacím řízení zahájeném z podnětu obviněných dojít ke zhoršení jejich postavení a ke spáchání tohoto trestného činu postačuje i úmysl nepřímý, nebyl důvod předchozí rozhodnutí rušit. Nezákonné vyřazení uchazeče A. s. r. o. ze soutěže navíc potvrdila z pohledu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách i rozhodnutí ÚOHS a následně Krajského soudu v Brně, což opět dokládá diskriminační postup obviněných vůči společnosti A. s. r. o. Neobstál ani dovolací důvod spočívající v neúčasti obviněného na veřejném zasedání ve smyslu § 265b odst. 1 písm. d) trestního řádu. Nejvyšší soud konstatoval, že je nutné rozlišovat mezi postupem soudu, kdy je obviněný „vyrozuměn“ o veřejném zasedání, nebo když dojde k jeho „předvolání“. Protože odvolací soud obviněného o datu konání veřejného zasedání pouze vyrozuměl, a obviněný ke své omluvence nepřipojil informaci o tom, že trvá na své přítomnosti, nelze následné jednání soudu bez jeho přítomnosti hodnotit jako chybné.

Text usnesení Nejvyššího soudu č.j. 5 Tdo 1475/2015-78 je dostupný zde.


Petr Kavka
poradce předsedy Nejvyššího soudu

6. 2. 2017