Vedení Nejvyššího soudu jednalo s poslanci ústavně právního výboru

Poslanci ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR navštívili ve středu 14. března Nejvyšší soud. Obě strany se setkaly především se záměrem vzájemně se informovat o svých aktuálních prioritách. Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. na úvod poslancům tlumočil obavy soudců ze zavádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) za situace, kdy nebyl v České republice schválen vnitrostátní předpis, který by toto nařízení Evropské komise upravoval pro tuzemské podmínky. Vyslovil mj. obavu, aby nebylo nařízení zneužíváno některými jedinci podobně, jak se tomu stalo například u některých žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Následná diskuse se týkala přípravy nových procesních předpisů jak v trestním, tak i civilním právu. Nejvyšší soud znovu zopakoval a vyargumentoval své zásadní výhrady především proti návrhu věcného záměru nového civilního řádu soudního v podobě, v jaké ho na konci minulého roku představilo Ministerstvo spravedlnosti. Poslanci se dále aktivně zajímali o problematiku stanovování výše náhrady za nemajetkovou újmu.



Předseda ústavně právního výboru Marek Benda se vyslovil pro změnu trestního zákoníku, a to v části řešící výši škod, které jsou zvlášť přitěžujícími okolnostmi, a mají zásadní význam zejména pro postih v oblasti majetkové a ekonomické kriminality. Trestní sazby jsou podle Marka Bendy už dvě desítky let odvozovány od stejných částek, bez ohledu na inflaci. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal by takovou změnu podpořil, avšak jen za předpokladu, že jí bude předcházet detailní analýza.

V závěru jednání se obě strany dotkly problematiky nízkých platů administrativních pracovníků justice. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal lituje, že administrativní pracovníci justice nespadají pod zákon o státní službě. „Vidíme cestu ve vytvoření zákona o státní službě v justici anebo bych alespoň uvítal novelu současného zákona o státní službě, která by pod tento zákon zahrnula administrativní pracovníky justice,“ řekl doslova předseda Nejvyššího soudu. V opačném případě bude podle Pavla Šámala stále složitější získávat pro soudy nejen kvalitní zapisovatelky, ale také techniky informačních technologií anebo asistenty soudců, na které jsou přitom kladeny vysoké odborné nároky. Také v tomto tématu panovala mezi vedením Nejvyššího soudu a poslanci ústavně právního výboru vzájemná shoda.


Mgr. Petr Tomíček
tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
15. 3. 2018